Když Johny mluví o hrách, je jasné, že nejde jen o zábavu. Zajímá ho strategie, příběh i to, co se děje v hlavách hráčů. Svoji cestu do světa herního vývoje odstartoval třemi kurzy od Skvotu – UX/UI herní grafika, Narativní design a Game design. Dnes všechny nabyté zkušenosti přetavuje do tvorby vlastní 2,5D hry.
V rozhovoru si povídáme o tom, jaké to je učit se tvořit hry úplně od začátku, o komunitě, která i po skončení kurzů žije na Discordu, a taky o tom, proč někdy není důležité, jak rychle postupuješ, ale že jdeš pořád dál.
Ahoj, Johny, moc díky, že sis na mě udělal čas. Na začátek si dáme rozehřívací otázky – které tři hry patří mezi tvoje all-time srdcovky?
To mám jednoduché. Heroes of Might and Magic IV a vím, že teď asi všechny zklamu, protože většina lidí miluje trojku, ale já prostě čtyřku zbožňuju. Pak Baldur’s Gate a stará československá hra Spillcross.
A kdybys musel vybrat jen jednu?
Tak to by byl Baldur’s Gate.
Jakou hru si hrál naposledy?
Teď jsem přeskočil na super stolní hru, která se jmenuje Blood on the Clocktower, v češtině Krvavá hodina odbila, a je to něco ve smyslu Městečko Palermo na steroidech. Je to hodně sociální hra, kde se snažíte odhalit impostery.
Pokud bys mohl na den nebo i déle vstoupit do nějakého herního světa, kam by to bylo?
To je dobrá otázka. Teoreticky, pokud by to nemusel být vyloženě herní svět, tak asi Lord of the Rings. Jsem velký fanoušek Tolkiena a jeho děl. Chtěl bych to vidět naživo – ty doly v Morii, tu fantazii, všechno. Jo, jsem nerd, to vím, ale nestydím se za to. (smích)
Johny, ty teď žiješ v Nizozemsku, jak ses tam dostal a co tam vlastně děláš?
To byla fakt dlouhá cesta, která začala před osmi lety. Nejdříve jsem odešel z Česka do Anglie, ale když začal Brexit, řekl jsem si, že to nebude nic pro mě, a vrátil jsem se. Byl jsem chvíli doma a pak jsem si prostě zabalil věci a vyrazil do Nizozemska.
A tady už jsem skoro pět let. Začátky byly těžké, ale pak jsem našel super práci. Dělal jsem developera elektrokol, závodních bajků. Jenže ta práce mi po čase víc brala, než dávala. Tak jsem skončil.
Teď pracuju jako seřizovač strojů ve fabrice. Je to fyzicky náročné, ale mám super režim a dost volných dnů na to, abych mohl tvořit svoje projekty.
A kdy se u tebe objevila myšlenka, že bys chtěl tvořit hry? Chápu dobře, že usiluješ o kariérní switch?
Já byl vždycky takový fantazírující typ. Vymýšlel jsem si svoje světy, chvíli jsem zkoušel psát i knížku. A pak jsem začal dělat D&D a tvořit světy a příběhy pro lidi. Když jsem viděl, že je to baví, říkal jsem si, že to zkusím. Chtěl jsem, aby lidi hráli moje hry, ne jen ty, co hraju já.
Bavil jsem se o tom s mým nejlepším kamarádem, ten mi poslal Skvot a tak začala moje cesta.
Ty máš za sebou vlastně celkem tři naše kurzy – herní UX/UI design, Narativní design a Game design. Jaké to pro tebe bylo?
Začal jsem kurzem UX/UI herní design s Lukášem Caskou. To byl můj začátek a moje první herně-designérská zkušenost. Byl to velký úvod do toho, jak ten svět funguje. Naučil jsem se, jak přemýšlet o hráči, o rozhraní, o logice hry. Ale taky jsem zjistil, že to bude hrozně těžké, že se člověk musí pořád učit. (smích)
Obrovský posun nastal s kurzem Narativní design s Davidem Šimkem. Bylo to super, tam jsem potkal svého současného největšího parťáka, co se týká her. David mi dal hard check, protože jsem si myslel, že umím vytvářet příběhy, ale tam bylo dalších 18 lidí, kteří to dělali mnohem líp než já. (smích) Získal jsem jeho pohled na věc, který mě strašně posunul. Zjistil jsem, kde dělám chyby, a snažil jsem se z nich poučit.
A poslední kurz, který mě usadil na dráhu, kterou chci jít, což je vlastně ta mechanika, takže primárně část týkající se Unreal Enginu, byl Game design s Katarínou Ferencovou a Lenkou Krsovou. Mě to tak chytlo a bavilo, že jsem si i doplňoval kurz o další studia.
Co se týká komunity – já jsem se trošku infiltrovala k vám do skupiny Game designu na Discordu a musím říct, že tam to jede i po skončení kurzu.
Je to tak, ta komunita je tam dost aktivní, lidi se to snaží pushovat a sdílejí, na čem zrovna makají. Přijde mi, že se dnes málokdo umí pochválit, ale tam je to jiné – sdílíme svůj progres a podporujeme se navzájem. Za to jsem strašně rád.
Když se ohlédneš, dokážeš říct, který kurz byl pro tebe nejnáročnější?
Řekl bych, že kurz s Davidem (Narativní design) byl asi nejsložitější. Každou hodinu jsme měli jeden úkol, což bylo super, protože jsme něco probrali a mohli jsme si říct, jestli jsme to udělali dobře nebo špatně.
A zase s lektorkami Game designu mi ty tři měsíce strašně vyhovovaly. Mohli jsme jet nějak postupně a když jsem byl třeba napřed, mohl jsem si řešit nějaké svoje věci. Takže mně ta délka vyhovovala.
Game design byl takový vrchol trilogie. Měl jsi pocit, že ti to všechno hezky zapadlo dohromady?
Jo, zapadlo. Byl to takový pocit, že jsem si říkal, že jo, už mám nějaké základy, ale nesmím usnout na vavřínech. Teoreticky se bavíme o nějakém ledovci a já jsem pořád v prvních pěti procentech.
Máš už představu, jaký typ her tě láká tvořit?
Během kurzu jsem se seznámil s kolegyní, se kterou teď děláme vlastní hru. Je to 2,5D skákačka, něco mezi Crash Bandicootem a klasickou plošinovkou. Jsou tam 3D objekty, ale pohyb po ose x.
Teoreticky bych pak chtěl dělat nějakou strategii, ale zase… Záleží, co chci já a co chce komunita. Jestli se chci někam dostat, tak musím jít a vymyslet nějakou střílečku, battle royale nebo multiplayer. A to jsou ty věci, které zatím neovládám, ale říkám si, že ok. Já si vytvořím svoje a pak se teprve uvidí.
A tím „svoje“ myslíš ten projekt, o kterém jsi teď mluvil, nebo to je ještě něco jiného?
Jo, teď myslím ten projekt, na kterém dělám s kolegyní Martinou. Potkal jsem ji na kurzu u Davida.
Jak často na tom makáte?
Snažíme se každý den. Řekl bych, že jsme ale možná trochu snílkovsky hloupí (smích) – vytvořili jsme si takový projekt, na kterém by firma dělala rok a my ho budeme dělat tak pět let.
Naším cílem je vydat první level, dostat ho na Steam a pak jít dál. Vrhneme se pak do něčeho malého, abychom zaplnili portfolio.
Plánujete někoho přibrat do vašeho týmu?
Začínali jsme v pěti. Tam to ale bohužel nevyšlo, takže jsme zůstali jen dva.
Kdyby se k vám třeba někdo z předchozích streamů chtěl přidat, je tam nějaká šance?
Určitě je. Po minulé zkušenosti jsme úplně nechtěli přibírat někoho dalšího, protože nám to dvakrát nevyšlo. Nejspíš tento projekt doděláme ve dvou a potom by to třeba šlo.
Ale co budeme potřebovat, jsou assety – aktuálně hlavně 2D assety. Pokud by si někdo z lidí z kurzu chtěl přidat něco do portfolia, rád bych se s ním spojil.
To je super, určitě se můžeme poptat a třeba by se někdo rád zapojil. Ještě bych se chtěla zeptat, co komunity zbylých dvou kurzů? Jste aktivní i na jiných Discord skupinách?
Dohromady se ze všech kurzů bavím asi se šesti lidmi. Jsem v kontaktu převážně s lektory a pak ještě s Igorem, to je člověk, který zažil úspěch a dostal se po kurzu do herní společnosti. Pořád se bavíme a moc mu držím pěsti.
To fakt ráda slyším, že lektoři zůstávají k dispozici a že jste pořád v kontaktu.
Ano, ano, vlastně jsem nějak v kontaktu se všemi. Třeba Lukášovi (lektor kurzu UX/UI herní design) jsem psal po půl roce, potřeboval jsem pomoct s jednou věcí ohledně UIčka. Řekl mi, ať mu klidně pošlu svůj projekt, že mi to zkontroluje, a už jsme jeli.
Ti lektoři jsou fakt super, klobouk dolů před nimi.