A jsme zase u toho. Kreativně kreativní ředitel opět na scéně. Tentokrát však jako vůdce týmu. Jako neohrožený rytíř na bílém oři, který bezpečně a sebevědomě vede svůj tým do kreativní bouře. Do kreativní bouře, ze které ale vzrostou skvělé, často až mimořádné projekty.
No jo, takhle nějak to vážně je. I když ne vždycky, někdy totiž žádné kreativní bouře nejsou potřeba. Někdy stačí jen dobrý, efektivní a kvalitní brainstorming. Taky to ale závisí na dobrém leaderovi. A co se kreativních úkolů týče, je to jedině kreativní ředitel. One & only.
Tak znovu– kdo je kreativní ředitel?
Řekneme si to jen ve zkratce, protože už jsme si to říkali nejméně stokrát, takže předpokládáme, že už to dávno víš. Nicméně, kreativní ředitel je klíčovou rolí v uměleckém a zábavním odvětví. Stojí za finální podobou projektu / produktu a řídí tým svých milých malých velkých kreativců. O téhle roli jsme ale více psali třeba tady nebo taky tady.
Nejvíc užitečných informací ale najdeš a nachytáš na kurzu Kreativní ředitel pod vedením koho jiného než kreativního ředitele. V tomto případě ředitelky. Skvot kurz vede Nikola Foktová, Creative Director v Leo Burnett Praha a MSL Česká republika, která má za sebou už pěknou řádku let v kreativním průmyslu, takže na tuty ví, o čem je řeč.
Creative Director jako director aka leader
I tohle jsme si řekli už mnohokrát. Je to tak, kreativní ředitel vede tým kreativců. Stará se o ně, pečuje, podporuje a případně vylepšuje jejich kreativní nápady. A mimo jiné musí (fakt musí?) myslet na jejich motivaci.
Známe to všichni, někdy vstaneš levou nohou a celý den je tak nějak na nic. Jenže pracuješ v kreativním průmyslu a musíš plodit nápady. Ale zrovna tenhle den to nejde. V tuhle chvíli tak přichází kreativní ředitel, tvoje íkona, který tě namotivuje tak, že do dvou odpoledne přijdeš s patnácti dalšími nápady. Je to snad kouzelník?
Nebudeme si na nic hrát. Pojďme se podívat na to, jak skvěle motivovat druhé.
Supr čupr kreativní motivační techniky
Začátkem roku se objevila studie, že hudba brzdí kreativitu a že když posloucháš, nikdy nebudeš tak kreativní, jako když je ticho. Opravdu ale? MYDY ve své písni Deafening silence zpívají: „I can’t stand this deafening silence, I feel like I may drown, this silence is so violent.” Tady je možná odpověď. Ale proč o tom mluvíme? Protože jsme chtěli poukázat na to, že i hudba tě může motivovat. A když hraje dobrá hudba, mozek frčí tak nějak rychleji. Ale zpátky k naší věci.
Když jsme motivovaní, odvádíme lepší práci. Pro mnohé jsou tím nejúčinnějším hnacím motorem peníze (ale taková motivace má smysl jen po dobu, kdy nemáš ani na chleba). Pro někoho zase, že má jeho práce smysl. A pro jiné, že ho jeho práce jednoduše baví. Nejlepší samozřejmě je, když se sejdou tyhle tři věci najednou. Kreativní ředitel má ale možnost ještě trochu přispět. Takže jak na tu motivaci?
– Funny place ~ funny space
Kde není nuda, tam je zábava. A když je práce zábava, tak se hned líp pracuje. Zákon přímé úměrnosti platí i tady. Nemusí to hned být office na způsob herny a všichni kolegové BFF, ale možnost odreagovat se a taky se nebát být sám sebou udělá hodně. Pro kreativní myšlenky je navíc příjemné prostředí víc než potřeba.
– Respekt, upřímnost, podpora
Tyhle tři hodnoty se dají aplikovat kdekoliv a kdykoliv, na místě a příležitostí nezáleží. Na pomlouvání za zády jsme přeci až moc vyspělá společnost. Konstruktivní kritika je důležitá, stejně tak jako nemít žádnou masku. Nehrát si na kámošku a za rohem pomlouvat. Nezapomínejme ani na podporu. Není totiž nic lepšího než slova útěchy a pochopení, když zrovna něco nejde.
– Odměny a pochvala
Když někdo odvede dobrou práci, zaslouží si pochvalu. Ne, nemělo by to fungovat tak, že budeš chválit za umytý hrníček, ale za dobře zpracovaný projekt. Za úspěch, který tento projekt má. Jednou z dalších motivací pak jsou odměny. Odměnou můžou být třeba Miňonky nebo víno v pátek večer po práci. Jako profesor Křiklan, i ty můžeš své členy týmu motivovat. Bylo snad Tekuté štěstí nedostatečná motivace, proč být nejlepší?
– Příležitost k růstu a seberealizaci
My kreativci jsme duše toužící po úspěchu, tudíž je snad jasné, že nikdo z nás nechce 15 let pracovat na stejné řadové pozici. Chceme se vyvíjet, chceme růst a chceme se zlepšovat. Kreativní ředitel je právě ten člověk, kdo ostatním může místo k růstu a k vývoji nabídnout. Jelikož má dostatek zkušeností, ví, co je třeba udělat, aby se i ostatní dostali (na své) výsluní.
– Transparentnost
Všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější? Ne, ne. Samozřejmě, jsou nadřízení a podřízení, ale to přeci neznamená, že budeme žít v nejistotě. Pravidelné sdílení dat se zaměstnanci o tom, jak se firmě / agentuře daří, zajišťuje téměř v 90 procentech případů větší angažovanost zaměstnanců. Je to logické – když vím, jak se podniku daří, vím taky, jak se daří mně. Navíc se jako zaměstnanci více cítíme jako důležitá část businessu a projektů.
– Komunikace je základ
Třetí dohoda z knihy Čtyři dohody od Miguela Ángela Ruize zní: „Nevytvářejte si žádné domněnky.” Co z toho plyne v rámci motivace druhých? Když přemýšlíš, kde udělat změny a co tvůj tým trápí, nejjednodušší cestou, jak to zjistit, je se jich zeptat. Doopravdy to nikdy nemůžeš vědět, pokud se přímo nezeptáš. Pak si vážně budeš vytvářet jen domněnky. Třetí dohoda bude porušena a závaděné „zlepšováky“ třeba vůbec nebudou ty, o které by zaměstnanci stáli.
Last things last
Tak teď už to víš. Vést {kreativní} tým není vždycky procházka růžovým sadem, ale když to pojmeš kreativně, bude to o něco lehčí. To jsou zase vtípky. Stačí ti, když budeš komunikovat, dávat konstruktivní feedback, udržíš si svůj smysl pro humor, zůstaneš dostatečně friendly a sem tam si i odpočineš.