Inkluze je o vytvoření prostředí, ve kterém se každý cítí dobře. Není to „funkce“, kterou jde do hry přidat podle libosti, ale nutnost pro RPG, simulace a strategie (a také pro všechny ostatní žánry). Pokud hra obsahuje prvky diskriminace, může být předmětem cancel culture na sociálních sítích. To se stalo tvůrcům her GTA 5, Call of Duty a Genshin Impact.
Shromáždili jsme chyby tvůrců videoher a tipy, jak se jim vyhnout.
Genderová nerovnost
Ženy jsou jedním z nejčastějších objektů diskriminace ve videohrách, a proto je potřeba, aby se s nimi ve hrách zacházelo realisticky a s respektem. Co potřebuješ vědět, abys mohl*a ženy ve videohře správně reprezentovat?
#1 Bechdel test. Pomocí tohoto testu se ověřuje, jestli umělecké dílo není genderově zaujaté. Je vhodný i pro videohry, protože pomáhá změřit, zda jsou sexistické. Aby mediální dílo tímto testem prošlo, musí splňovat 3 podmínky:
- - existují v něm nejméně 2 ženy se jmény,
- - postavy v díle spolu interagují a mluví,
- - nemluví o mužích.
To je základní minimum pro jakoukoli popkulturní práci. Aby videohra tímhle testem prošla, měly by být dialogy organické, nikoliv vykonstruované. Příběhy s ženami můžou být taky různorodé: nejen o vztazích s muži, ale také o dosahování cílů a řešení problémů.
#2 Proteův efekt. Tento efekt představili výzkumníci ze Stanfordovy univerzity Nick Yee a Jeremy Baylenson v roce 2007. Popisuje jev, kdy vlastnosti postavy, kterou člověk hraje, mění chování hráče v reálném světě. To znamená, že když moje matka říkala, že videohry můžou mít na člověka špatný vliv, měla pravdu. Pokud hra zprostředkovává pohrdavý postoj k ženám, hráčská obec (zejména děti a dospívající) ho bere jako normální a přenáší tento způsob myšlení i mimo internet.
#3 Fyzika prsou neboli fyzika pohupování je funkce ve videohrách, která způsobuje, že prsa ženské postavy při pohybu poskakují (často nadměrně nebo nepřirozeně). Bývalý vývojář Tim Dawson z australského studia Sega tvrdí, že pokud videohra obsahuje nepřirozený pohyb prsou, „je to proto, že někdo chtěl, aby ženy byly takto zobrazené“. Hráčky nevstupují do videohry proto, aby byly sexualizovány. Proto se tomuto efektu vyhni, pokud chceš vytvořit maximální hratelnost.
Animovaný screenshot fyziky prsou ve videohře Street Fighter V (2006), než ho nahradil méně provokativní. Zdroj: wikipedia.org
Rasismus
Postavy libovolné barvy mohou být protagonisty, antagonisty i vedlejšími postavami. Aby rasová diskriminace nepoznamenala hraní, měl*a bys vědět následující:
#1 Herní identita. Adrienne Shaw, výzkumnice videoher a docentka na Temple University (Pensylvánie, USA), ujišťuje, že herní identita hráčů (pro tento článek prosím omluv generické maskulinum, přes hvězdičky by se to nedalo číst, pozn. red.) se prolíná s genderem, rasou a sexualitou. To znamená, že pokud černošský hráč hraje za bílou postavu, může to vymazat jeho rasovou identitu v reálném životě.
#2 Vzhled. Společnost Children Now provedla v roce 2001 studii o sportovních videohrách. Výsledky ukázaly, že 83 % černochů bylo ve sportovních videohrách zobrazeno jako špatné postavy. Černošky byly v 86 % součástí davu, přihlížejícími a účastnicemi, které nikdy nevyhrály žádnou soutěž. Tento přístup diskriminuje hráče a nemá nic společného s inkluzí, proto by to tvůrci her neměli dělat.
#3 Bílá barva pleti ve výchozím nastavení. Studie Davida Embryho, Talmadge Wrighta a Andráse Lukacse zjistila, že v mnoha videohrách je výchozím odstínem pleti světlá barva. Ukázal to průzkum mezi hráči z roku 2015: 35 % černochů, 36 % Latinoameričanů a 24 % bělochů se domnívá, že rasové menšiny jsou ve videohrách zastoupeny nedostatečně. Je načase tento trend zvrátit a reprezentovat hráče všech ras.
Cyrax je černošská postava ve videohře Mortal Kombat. Zdroj: onlineeresize.club
Homofobie
LGBT-friendly videohra by neměla předstírat, že na světě existují pouze heterosexuální lidé. Počítačové hry jsou odrazem společnosti (některé ve větší či menší míře). Jak vytvořit hru, která nebude diskriminovat LGBT komunitu:
#1 Přizpůsob si postavu. Když si hráč vybere nebo vytvoří postavu, ztotožní se s ní. Dej člověku na výběr mezi heterosexuálními, homosexuálními, nebinárními a t-charaktery (transgender postavami). Například hra Hogwarts Legacy (2023) obsahuje transgenderovou postavu jménem Sirona Ryan (první t-character ve světě Harry Pottera).
Vzhledem ke kontroverzním komentářům J. K. Rowlingové na adresu transgenderových postav je tento přístup důležitým krokem k normalizaci postav s transgenderovým pohlavím v sérii.
Transgender postava Sirona Ryan v Hogwarts Legacy. Zdroj: dotesports.com
#2 Udělej vyprávění příběhů inkluzivní. Přidej do hry příběhy, které normalizují LGBTQ+ identitu. Pokud jsou součástí videohry romantické události, dej hráči na výběr – zda vůbec chce mít vztah. Pokud ano, představ několik možností – nech hráče vybrat si, jaký vztah chce ve hře mít. Mezi možnosti patří heterosexuální, homosexuální a polyamorní vztahy.
#3 Přidej události LGBT. Sňatky osob stejného pohlaví jsou zakázány ve 131 zemích (ze 195), ale mohou se stát součástí hry. Pokud se pár nemůže vzít offline, může to udělat ve své oblíbené videohře. Přidej do hry události, jako jsou průvody hrdosti, které jsou ve většině zemí zakázané nebo nemožné. Udělej z videohry LGBTQ-friendly místo, aby si ji mohli užít všichni hráči bez ohledu na identitu.
Senzorické přetížení
Existují skupiny lidí, které se častěji než ostatní potýkají se senzorickým přetížením – děti, lidé s autismem nebo ADHD (poruchou pozornosti s hyperaktivitou), váleční veteráni a starší lidé. I tito lidé hrají videohry, což znamená, že je třeba zohlednit jejich potřeby.
Aby nedošlo k senzorickému přetížení během hry, dodržuj při hře senzorickou dietu – minimalizuj počet podnětů. Toho lze dosáhnout tak, že do videohry přidáš:
#1 Titulky. Hráč může při plnění úrovní poslouchat zvukový doprovod. Může to však být únavné, zejména pokud hra obsahuje hodně hlasitých zvuků, hudby a postav s výraznými hlasy. Dej hráči možnost vypnout zvuk a ponechat pouze titulky.
#2 Barevná slepota. Jedná se o režim ve videohrách pro osoby s poruchou vnímání barev. V tomto režimu můžeš měnit barevnou paletu pomocí více či méně kontrastních odstínů. Podobné režimy jsou k dispozici ve hrách Assassin's Creed, Call of Duty a Dota 2. Kompletní seznam takových videoher najdeš na webu PCG Gaming Wiki.
Srovnání normálního režimu a režimu pro osoby s barvoslepostí ve videohře Lumines. Zdroj: mashable.com
#3 Dokumentační standardy. Každá významná herní platforma a vydavatel mají své vlastní směrnice pro zpřístupňování her všem hráčům. Mezi nejoblíbenější z těchto standardů patří například:
- - WCAG (Pokyny pro přístupnost webového obsahu)
- - GAAD (Pokyny pro zpřístupnění videoher)
- - Pokyny pro zpřístupnění her na konzoli Xbox od společnosti Microsoft
- - Pokyny pro zpřístupnění her na konzoli Sony PlayStation
- - Pokyny společnosti Apple pro zpřístupnění her pro iOS
Ignorování kulturních zvláštností
Videohry by měly zohledňovat kulturní zvláštnosti cílové skupiny, aby byly přijatelné a přístupné pro hráče různých národností a náboženství. Jak k tomu mohou přispět tvůrci?
#1 Testování a kontrola. Před vydáním hry proveď testování s hráči z různých kultur a etnik. Tímto způsobem můžeš zjistit, zda herní prvky nejsou urážlivé nebo karikující.
Příkladem může být videohra Never Alone (Kisima Inŋitchuŋa), která dostala v roce 2022 pokračování. Pojednává o historii osady Nuna (Aljaška) a předávání moudrosti mezi generacemi. Společnost E-Line Media vyvinula hru společně s CITC (Cook Inlet Tribal Council), průkopnickou organizací aljašských domorodých kmenů. Díky tomu získali tvůrci respekt ze strany původního obyvatelstva.
#2 Konzultace s odborníky. Pokud se hra týká určité kultury, konzultuj ji s kulturními experty nebo konzultanty, kteří se na toto téma specializují. Díky tomu se videohra více přiblíží realitě (pokud tvůrci nestanoví jinak) a bude přijatelná pro hráče různých kultur.
#3 Vyhni se stereotypům a generalizacím. Každá kultura je různorodá, takže videohra by měla tuto různorodost odrážet a nevytvářet nové stereotypy o určité skupině lidí. Urážlivé vtipy a stereotypní postavy vyvolávají v herní komunitě nenávist, proto je třeba být při zobrazování různých kultur opatrný.