Aby se digitální umění prodávalo, musíš být dobrý umělec, nejen zabírat místo na disku Google. Ale se samotnými tvůrčími schopnostmi se daleko nedostaneš. Je důležité, aby umělec věděl, kdo, jak, kde a proč jeho díla kupuje, a aby dokázal tyto znalosti co nejlépe využít.
Přečetli jsme si Zprávu ART+TECH pro rok 2023, sepsali hlavní body o sběratelích digitálního umění a doplnili statistiky konkrétními příklady. Provedli jsme také minirozhovor s ukrajinským mediálním umělcem Nikitou FREEBOIDEM, který nám prozradil, jak zvýšit šance na úspěšný drop (i když prodáváš své dílo poprvé).
Typický sběratel digitálního umění (vydání 2023)
V roce 2023 se autoři ART+TECH Report zeptali 300 sběratelů digitálního umění, kdo jsou a co je motivuje k nákupu. Ukázalo se, že typickým kupcem digitálního umění je mileniál z Evropy (především z Německa) nebo Spojených států. Kromě digitálního umění sbírá 72 % respondentů také fyzické umění. Podívej se na několik dalších statistik:
#1 Žánry. Generativní umění je nejoblíbenějším žánrem kupujících nehmotného umění (sbírá ho více než polovina respondentů). Následuje umění založené na blockchainu (48 %), digitální malba (32 %), umění umělé inteligence (30 %) a video a animace (25 %).
#2 Ceny. Přibližně polovina sběratelů oslovených v rámci této zprávy nakupuje levná digitální umělecká díla – do 100 dolarů.
#3 Frekvence nákupů. Existují tři kategorie s minimálními rozdíly mezi nimi: 24 % nakupuje digitální umění jednou týdně, 30 % jednou měsíčně a 29 % jednou za tři měsíce. Sběratelé jen zřídkakdy zacházejí do extrémů – jen málo z nich nakupuje umělecká díla každý den nebo jednou ročně.
#4 Platformy. Více než polovina sběratelů nakupuje na tržištích: Open Sea (35 %), Objkt (27 %) a Fxhash (22 %). Dalších 30 % nakupuje díla přímo od jejich autorů. Do galerií a aukcí si však pro digitální umění chodí jen málokdo – něco přes 6 %.
#5 Zpravodajské kanály. Aby sběratelé měli přehled o novinkách na trhu a nadcházejících poklesech, čtou sociální média (79 %), chatují na Discordu a Twitteru (60 %) a prohlížejí si webové stránky a zpravodaje platforem NFT (48 %).
ZÁVĚR: Pracuj a prodávej systematicky. Nemá smysl strávit dva roky zdokonalováním jednoho obrazu k dokonalosti a pak ho prodat za milion (nikdo ho pravděpodobně nekoupí). Navzdory stereotypu, že digitální umění je něco z kategorie „drahých zbohatlíků“, většina lidí ho vnímá jako běžný online produkt (a kupuje ho z domova, ne ze Sotheby's). Lidé za digitální umění moc neutrácejí, ale dělají to často – tak se s nimi synchronizuj.
Proč lidé kupují digitální umění
Kromě zvyklostí sběratelů digitálního umění stojí za to znát také jejich motivaci. Mezi hlavními důvody nákupu jmenovali následující:
- — přímý vztah s umělcem, potřeba ho podpořit,
- — přístup k exkluzivním komunitám,
- — doklad o digitálním vlastnictví a licenčních poplatcích za další prodej,
- — přístup k fyzickým zážitkům a událostem (i nefyzickým v metaverzu),
- — předprodej budoucích děl a přístup k uzavřenému obsahu,
- — gamifikace digitálního umění.
ZÁVĚR: 65 % sběratelů nakupuje od tvůrců, které znají a respektují, takže investuj do budování sítí a osobní značky stejně jako do uměleckých dovedností. Nevzdávej se sociálních médií, choď na odborné akce a vysvětluj, co se skrývá za tvým uměním (přístupnou formou, bez narcismu). Také osobně komunikuj s těmi, kteří si chtějí koupit (nebo si již koupili) tvé dílo.
Jak prodávat digitální umění
S Nikitou FREEBOIDEM, kreativním producentem a mediálním umělcem, jsme si povídali o tom, jak si kreativec může vybudovat osobní značku a prodávat své digitální umění. Nikita se mediálnímu umění věnuje od roku 2008 – vytváří audiovizuální a generativní díla, spolupracuje s XR, organizuje festivaly VR umění a kurátoruje digitální výstavy. Co nám Nikita řekl:
O cenách za práci
Při stanovování ceny za digitální práci je třeba zohlednit tyto skutečnosti:
- — žánr,
- — blockchain (stejná práce může na různých blockchainech stát různě),
- — tržiště,
- — komunita (počet a kvalita publika umělce ovlivňuje, jak dobře se bude dílo prodávat),
- — kontext (zda se dílo protíná s tím, čím komunita aktuálně žije),
- — novost (umělec může opakovat tvůrčí přístupy nebo pracovat s inovativními uměleckými postupy).
Existují různé cenové strategie. Někteří umělci se nebojí stanovit vysoké ceny svých děl a čekat na sběratele, který je koupí. Jiní umělci stanovují velmi nízké počáteční ceny a zvyšují je, pokud se zvýší poptávka (tj. pokud je dílo zakoupeno ihned po zveřejnění).
O sběratelích digitálního umění
Na trhu NFT je mnoho lidí, kteří nákup uměleckých děl vnímají jako finanční investici – chtějí je v budoucnu dále prodat. Pokud je tedy umělec jedinou osobou, která na prodeji NFT vydělává, může to některé kupce odradit. Zároveň existuje stejně mnoho sběratelů, kteří kupují díla prostě proto, že se jim líbí. Nebo proto, že tě chtějí jako umělce podpořit.
Existují také různé způsoby práce s kupujícími. Někteří se zaměřují na několik málo sběratelů a budují s nimi hluboké a dlouhodobé vztahy, jiní investují do komunity. Pro ty druhé je důležité komunikovat s velkým počtem lidí (i s těmi, kteří nejsou potenciálními kupci). Tento přístup funguje – pokud jsi zapracoval na své image v komunitě, ostatní o tobě budou říkat dobré věci (i když nebudeš nablízku). Takové PR je mnohem důležitější, než když se prezentuješ sám.
O komunitě
Pokud umělec něco vysílá svým sledujícím na sociálních sítích, ale tito lidé spolu nekomunikují, nejedná se o komunitu. V komunitě by měla probíhat interakce – lidé se sdružují kolem nějakého tématu, na něčem společně pracují. Kolem NFT tržišť často vznikají komunity, protože jejich uživatelé mají podobné problémy: jak se propagovat, kdo vybírá díla, jaké technické možnosti jsou na této platformě k dispozici atd.
Někdy se komunity spojují na základě zájmu, například o politické nebo generativní umění. Nebo podle národnosti – komunita ukrajinských nebo brazilských digitálních umělců apod. Existují také komunity se sociálním zaměřením – pomáhají těm, kteří byli dlouho ve stínu (ženy, transgender lidé, neanglicky mluvící umělci), realizovat svůj potenciál.
Vytvořit si vlastní komunitu není pro umělce vždy ten nejlepší nápad. Umělcům, kteří vstupují do oblasti digitálního umění, bych doporučil, aby vyhledali existující komunity a připojili se k nim. Když tě komunita spojí sama se sebou, pomůže ti propagovat tvé umění, protože bude propagovat její hodnoty.
O NFT a dalších způsobech prodeje digitálního umění
Líbí se mi, že NFT už není takový humbuk jako dřív. Nyní stále více umělců používá NFT, když to opravdu dává smysl – a podvodných projektů je stále méně. NFT nejsou mrtvé. Vidím komunity, které se nadále rozvíjejí, lidi, kteří kupují a prodávají NFT – nejen v umění, ale i v metaverzu. Já například používám NFT ve svých audiovizuálních představeních.
NFT je jedním z mnoha nástrojů digitálního umělce. Můžeš vytvářet digitální představení a prodávat na ně vstupenky. Můžeš vytvářet plotrové umění (tj. generativní umění na fyzických médiích). Můžeš pořádat workshopy a vzdělávací akce, komunikovat se značkami. A můžeš také přijímat osobní nebo firemní zakázky: například vytvářet vizuální materiály pro propagační akce.
O trendech
Pokud se umělec zabývá designem objektů (například vývojem dekorací pro metaverza), má smysl sledovat trendy, zkoumat publikum a ptát se, co se mu líbí. Pokud však vytváříš umění (například digitální sochy), je důležitější zaměřit se na vlastní vkus a koncepty.
Obě strategie jsou v pořádku. Klíčové je nazývat věci pravými jmény. Pokud vytváříš oportunistická díla a tváříš se, že tě názor publika nezajímá, není to v pořádku. Být autentický a upřímný (zejména ve světě web3) je mnohem modernější přístup.
O tom, jak může umělec začít prodávat
Očekávat rychlý a velký prodej a silnou reakci na svou tvorbu hned na začátku je receptem na zklamání. Doporučil bych ti začít komunikací s malým počtem lidí – je důležité, abys pochopil, kdo jsou (a aby oni pochopili, kdo jsi ty). Najdi si svou komunitu – lidi, kteří tě zajímají. Komunikuj, přemýšlej a rozvíjej se společně s nimi. Vyplatí se plánovat dlouhodobě.
Neměl*a bys své umění prodávat při každé příležitosti a říkat lidem, jak je krásné. To je velmi sebestředný postoj. Důležitější je být prostě dobrým člověkem – naslouchat druhým, budovat vztahy, pomáhat. A také spolupracovat, protože více spolupráce = více pozornosti pro tebe jako umělce.
Co je třeba vědět o digitálním umění v roce 2023 (a dále)
Změny na trhu s digitálním uměním (stejně jako na jakémkoli jiném trhu) neprobíhají okamžitě – mikrotrendy přicházejí a odcházejí, ale globální trendy trvají mnohem déle. Mnohé staré trendy jsou stále aktuální: AI art, generativní a konceptuální umění, PFP atd. Stále však můžeme identifikovat některé čerstvé poznatky o digitálním umění:
#1 Komunita rozhoduje o všem. 56 % sběratelů tvrdí, že komunity ovlivňují jejich rozhodnutí koupit (nebo nekoupit) konkrétní digitální dílo. Tvůrci nemohou pracovat izolovaně – potřebují kolem sebe shromáždit lidi (nebo se připojit ke stávajícím komunitám). Tito lidé se stanou jejich největšími ovlivňovateli: vybudují si důvěru v tvůrce, budou je propagovat a hlavně kupovat.
Takto funguje služba OnCyber. Umělec, který se připojí k této komunitě, získá přístup k rozsáhlé databázi sběratelů, dalších tvůrců, tržiště a platformy pro výstavy.
#2 Digitální umění vstupuje do institucí. Až 83 % sběratelů oslovených autory zprávy považuje digitální umění za umění, které není o nic menší než obrazy a sochy. Digitální díla se objevují v klasických institucích (například v Saatchi Gallery) a klasické formáty umění (například veletrhy) se objevují v prostoru digitálního umění.
#3 Lidé milují digitální technologie. Díla, která lze přenést z digitálního prostoru do fyzického, jsou ceněna více. Lidé nechtějí zpřetrhat všechny vazby s realitou, a proto zobrazují digitální umění na LED obrazovkách a přenášejí ho do reálného světa (pomocí AR nebo mapování). Například umělkyně Clara Baku vytváří na Instagramu efekty a AR sochy.
#4 Sloučení rolí. Ekosystém digitálního umění je flexibilnější než tradiční trh s uměním – málokdy zde hraješ jednu pevně danou roli. Proto jsou sběratelé velmi často zároveň kurátory (ve 35 % případů) a umělci sami digitální umění sbírají (43 % z nich). Být tvůrcem, editorem a kritikem umění v jedné osobě je v digitálním prostoru velmi častá praxe.