Kreslení lidských postav není lehké, ale do začátku nemusíš mít spoustu zkušeností a pokročilé ilustrační dovednosti. Stačí ovládnout základy, abys mohl*a věrohodně zobrazit postavu a realisticky znázornit její pohyby.
Pokusíme se vysvětlit, jak kreslit lidské tělo bez znalostí anatomie: proč se zaměřit na jednoduché tvary, na jaké parametry si dát pozor a jak se nestat rukojmím jednoho typu kresby.
Z čeho se skládá člověk
Když máš za úkol nakreslit člověka, z nějakého důvodu si okamžitě vybavíš anatomický atlas – a vyděsí tě nutnost realisticky zobrazit spoustu různých svalů, kostí a kloubů. Ve skutečnosti je ale kreslení především o schopnosti používat jednoduché geometrické tvary, které dohromady umožňují vytvářet komplexní díla. Stačí se naučit zjednodušovat složité věci na jednoduché a srozumitelné.
#1 Začni s nejjednodušším tvarem – panáčkem (pomlčka-čárka-okurka). Pomocí čar a křivek znázorni polohu rukou a nohou a pomocí kruhů znázorni hlavu, trup a končetiny. V této fázi je důležité dodat pohybu pravidelnost a živost. Nezapomeň, že linie nohou je zde podmíněná a ve skutečnosti vypadá spíše jako písmeno S.
#2 Postupně zvyšuj obtížnost. Budeš potřebovat základní znalosti tělesných proporcí. Pro znázornění ramen, loktů a kolen použij kruhy, pro pánev ovál a pro hrudník obdélníky a čtverce. Přidej další jednoduché tvary, které odpovídají hlavním svalovým skupinám.
Při studiu lidského těla pomohou anatomické atlasy pro výtvarníky. Věrohodnost pohybů závisí na přirozeném rozmístění svalů a jejich vzájemném působení. Je důležité studovat nejen jejich tvary a umístění, ale také funkce, které plní.
#3 Práce s detaily. V závislosti na složitosti stylu můžeš obrázek upravit přidáním nebo odebráním prvků. Například u kreslených postaviček nemusíš kreslit každý sval, ale u realistického těla můžeš potřebovat více tahů.
Nejdůležitější pro zvládnutí tohoto přístupu je systematické cvičení. Není možné zobrazit člověka ve složitých pózách, v perspektivě a naučit se modernizovat tělo, aniž bys znal*a základy.
Jak zvládnout proporce
Porušení proporcí je patrné i na obrázku té nejjednodušší postavy – a výrazně ovlivňuje přesnost a anatomii postavy. Zjednodušeně řečeno, proporce jsou poměrem různých parametrů (délka, šířka atd.), které jsou vlastní každému objektu. Na obrázku člověka slouží jako takový referenční bod konstantní poloha kloubů.
Pro všechna lidská těla neexistují pravidla proporcí, ale existují body, ze kterých můžeš vycházet. Podotýkáme, že následující tvrzení dobře znázorňuje statické modely, ale v dynamických pózách jsou modifikovaná a komplikovaná. Spočívají ve využití hlavy jako měřítka proporcí.
Obecně se má za to, že hlava a délka lidského těla mají poměr 1 : 7,5. V tomto poměru je třeba se orientovat. Toto rozdělení pomáhá určit polohu ostatních částí těla. Máme tedy následující parametry:
„druhá hlava“ – úroveň hrudníku
„třetí hlava“ – v blízkosti pupku
„čtvrtá hlava“ – oblast třísel
„pátá hlava“ – střed stehna a konec prstů
„šestá hlava“ – pod koleny
„sedmá hlava“ – úroveň pod lýtky
Na základě tohohle rozdělení můžeme logicky předpokládat, že polovina těla se nachází v blízkosti „čtvrté hlavy“, střed horních končetin je na úrovni pupku a zápěstí jsou na úrovni pánevních kostí. Pokud jde o šířku těla, ta se v závislosti na stavbě těla pohybuje od 2 do 2,3 hlavy.
Znalost proporcí ti tedy poskytne představu o parametrech standardního lidského těla a pomůže ti nakreslit postavy nejen ze života, ale i z tvojí fantazie. Nemá však univerzální pravidla, a tak má smysl se každému typu postavy přizpůsobit.
Jaké postavy existují?
Co je na lidských postavách zajímavé, není jen to, že mohou mít naprosto odlišné tvary podle pohlaví, velikosti, věku/váhy či genetických vlastností. Jednak je to nekonečné množství zajímavých typů, jednak jde o obtížný úkol z hlediska kresby.
Mužské tělo se vyznačuje širokými rameny a užší pánví, která připomíná obrácený trojúhelník nebo obdélník, na rozdíl od ženského, které má obvykle opačný poměr, výrazné pánevní kosti a může vypadat jako pravidelný trojúhelník nebo přesýpací hodiny. Kromě toho se u ženských těl častěji používají hladké tvary, zatímco u mužů spíše hranaté a ostré tvary.
Rysy postavy určuje také poměr svalů a tuku. Například postavy s vyšším obsahem tuku se snáze zobrazují pomocí oblých tvarů, štíhlé postavy mohou mít vystupující kosti, zatímco atletické postavy mohou mít více definované svaly.
K inteligentnímu zobrazení svalů je třeba mít znalosti lidské anatomie, zatímco mechanismy umístění tuku jsou variabilnější. Nejvíce tuku se ukládá na břiše, stehnech a hýždích a také na zádech a bocích, což vytváří velké množství křivek.
Výškový rozdíl není na základě výše uvedených proporcí tak obtížné znázornit:
Malá výška, 5 hlav – děti
Střední výška, 7 hlav – dospívající a menší dospělí
Velká výška, 8 a více hlav – modelky a abnormálně vysocí lidé
S věkem se člověk zmenšuje přibližně o hlavu. Kromě změn ve výšce patří mezi znaky související s věkem také přerozdělení svalů a tuku u starších lidí v důsledku snížené fyzické aktivity a pomalejších životních procesů.
Všechny tyto parametry mohou mít samozřejmě velké rozdíly a nelze je zobecnit. V tomto případě je nejvhodnější radou sledovat lidi a analyzovat jejich charakteristiky. Stačí se jen dívat kolem sebe.
Teď už to nevypadá tak těžce, že? Vypíchneme několik dalších důležitých rad:
#1 Pokud nevíš, kde začít kreslit, začni hlavou. Můžeš na ni aplikovat systém proporcí a snadněji najít opěrné body.
#2 Staň se mistrem rychlých náčrtů. V první fázi nemusíš kreslit všechny detaily, místo toho se soustřeď na pravidelnost svých linií.
#3 Používej modely. Je těžké nakreslit člověka od hlavy, proto ti pomohou figuríny a webové stránky s detailním přehledem různých částí těla.