Začátek knihy je klíčem k úspěchu. Má jediný úkol – přimět tě otočit na další stránku. Pokud nezaujme na prvních řádcích, ztratíš pozornost dřív, než se příběh stihne rozběhnout.
Pojďme se mrknout na tipy, jak psát úvod, který vtáhne do děje.
Jak napsat začátek, aby tvoji knihu nikdo neodložil?
Nepanuje shoda, jestli je nejdůležitější první věta, první odstavec nebo celá první kapitola. Někdo tvrdí, že první věta musí zasáhnout jako blesk z čistého nebe. Jiný názor zní, že roli hraje první odstavec, který příběh představí blíže. A pak jsou tací, kteří věří, že až první kapitola skutečně rozhodne, zda čtenář*ka knihu odloží, nebo se od ní nedokáže odtrhnout.
Co je však nepopiratelné, je zásadní role samotného začátku a zejména vyvolání zvědavosti. Na prvních řádcích leží velká odpovědnost, protože nastavují laťku pro zbytek příběhu. Je tady taky dost prostoru pro první chyby. V minulém článku jsme prošli 3 časté chyby při vydávání knihy, tentokrát se vrátíme na samý začátek.
3 nejčastější chyby na začátku knihy
#1 Zdlouhavý popis světa
Jasně, potřebuješ dát čtenářstvu jasně najevo, jestli se děj odehrává v dávných dobách stavby egyptských pyramid, nebo naopak v hlubinách Vesmíru a vzdálené budoucnosti. Ale nemusíš vychrlit veškeré informace o svém světě hned v první kapitole.
Je fajn popsat prostředí a postavy, ale nesmíš nikoho zahltit detaily, než se příběh vůbec rozjede. Pokud věnuješ tři stránky popisu lesa, většina lidí četbu raději vzdá. Úvod není místem pro dlouhé vysvětlování historie nebo pravidel fungování fantasy světa. Informace dávkuj postupně a přirozeně je zapoj do děje.
#2 Chybějící hlavní postava
Hlavní postava je srdcem každého příběhu. Její přítomnost v úvodu knihy je významná, protože čtenář*ka si k ní potřebuje vytvořit vztah.
Je taky důležité hned od začátku ukázat, co je v sázce. Proč by měl někdo věnovat svůj čas zrovna tvému příběhu? Co je tak výjimečného na hlavní postavě nebo na jejím osudu, že stojí za pozornost? Dej příběhu směr už od první věty. Představ hlavní postavu a ukaž její problém nebo touhu.
#3 Příliš mnoho informací
Předchozí bod ovšem neznamená, že začínáš knihu porodem, následovaným podrobným popisem rodinného zázemí a zážitky z dětství, pokud se příběh odehrává až v dospělosti hlavní postavy. Důležité je drama, konflikt a napětí.
Zdlouhavé popisy, příliš komplikované úvody nebo příval informací bez jasné struktury můžou způsobit, že čtenář*ka ztratí zájem.
Jakými slovy začínají úspěšné knihy?
Začátek knihy je branou do celého příběhu. Ať už píšeš román ze současnosti, fantasy nebo pohádku pro děti, první věty musí vtáhnout do děje, chytit pozornost a nepustit. Přečti si tři konkrétní příklady, jak psát začátek knihy tak, aby zaujal.
#1 Rebecca Yarros: Čtvrté křídlo
Americká spisovatelska Rebecca Yarros ve svém bestselleru Čtvrté křídlo dokazuje, že napětí a drama jsou skvělým otvírákem:
Během Dne branné povinnosti vždycky zemře nejvíc lidí. A možná právě proto je dnes ráno obzvlášť krásný úsvit – vím totiž, že může být můj poslední.
Už první věty v sobě nesou životně důležité otázky: Jaký je Den branné povinnosti? Proč je tak nebezpečný? Co čeká hlavní postavu? Čtenářstvo je okamžitě zataženo do napínavé situace, která nutí číst dál. Navíc je krásně nastavený kontrast mezi krásným ránem a temnou hrozbou – to přidává příběhu emocionální hloubku.
Jak psát podle Rebeccy? Využij napětí a rozehraj akci hned v úvodu. Nastol otázky, na které čtenář*ka okamžitě touží znát odpovědi.
#2 Stephen King: Pohádka
Stephen King je mistrem vyprávění a patří k nejúspěšnějším současným americkým spisovatelům. Ví, jak psát začátky knih způsobem, který přitahuje pozornost i těch nejkritičtějších knihomolů. Jeho nedávná kniha Pohádka začíná slovy:
Vím, že ten příběh dokážu vyprávět. Také vím, že mu nikdo neuvěří. Nevadí mi to. Stačí mi, že ho mohu vyprávět. Můj problém – který má jistě mnoho spisovatelů, nejen začátečníci jako já – spočívá v tom, že nevím, čím začít.
King se obrací přímo na čtenářstvo, jako by vyprávěl něco osobního. Úvod je jednoduchý, ale přesto vzbuzuje zvědavost: Co je to za příběh, kterému nikdo neuvěří? Tím, že se autor zmiňuje o svém „problému“, navíc působí lidsky a autenticky.
Použij osobní tón a nech hrdinu*ku mluvit přímo ke čtenářstvu. Posilníš tak pouto k hlavní postavě.
#3 Jan Tkáč: Kroniky beskydských draků
Příkladem napínavého a hravého začátku z českých luhů a hájů jsou Kroniky beskydských draků, určené dětem:
„Jsme připraveni skočit?“ zeptal jsem se.
Odvážně jsem balancoval na vrcholku startovací věžičky našeho dračího domku. Byla určená jen pro jednoho draka, ale teď se tam namačkala celá naše parta. Já i moji dva kamarádi Bísek a Háček. Všichni tři jsme zírali do noci. Na obloze plné hvězd svítil měsíc a bylo skoro bezvětří. Ideální počasí pro náš experiment.
Hned na začátku jsou děti vtaženy do děje – otázka „Jsme připraveni skočit?“ vytváří napětí, zatímco hravé detaily o dračí partě a experimentu zaujmou. Atmosféra noci plné hvězd a tajemného pokusu vzbuzuje zvědavost a touhu vědět, co bude dál.
Začni otázkou nebo okamžitou akcí. Vytvoř prostředí se zajímavou atmosférou.
Jak psát podle nejlepších?
Každý z těchto příkladů ukazuje jiný přístup k začátku knihy. Můžeš zvolit dramatické napětí jako Rebecca Yarros, osobní tón jako Stephen King, nebo akci a hravost jako Jan Tkáč. Klíčové je jedno: vždy vzbuď zvědavost.
Ale ať nezůstáváme jenom u prvních vět. Jan Tkáč je také příkladem, že jako začínající autor*ka se můžeš prosadit na českém knižním trhu, když se na celý proces psaní, vydávání a propagace knihy dostatečně připravíš. Věnuješ pozornost textu a potom zapracuješ na PR. Honza vybral dostatek peněz na vydání knihy v předprodeji na platformě Donio, vydal svou knihu samonákladem a dostal se do médií.
Sníš o vlastní knize? Máš svoji první větu? Jestli nad ní zrovna dumáš, přidej se do kurzu Jak napsat knihu, kde se dozvíš spoustu praktických tipů, jak psát, a výrazně se posuneš na cestě k vlastní vydané knize.