V letošním roce byla umělá inteligence na očích všem: od podnikatelských projevů (odvolání a opětovné dosazení ředitele OpenAI) až po kinematografii (seriál Paní Davisová a film Stvořitel se úspěšně předvedly na malých i velkých plátnech).
O umělé inteligenci se začalo vážněji mluvit v 60. letech 20. století, kdy se objevily algoritmy pro prediktivní systémy. Na konci roku 1968 byl natočen film 2001: Vesmírná odysea Stanleyho Kubricka, který zasel pochybnosti a obavy o možnosti využití umělé inteligence.
Od té doby filmaři různými způsoby reinterpretují podstatu umělé inteligence: od promítané reality a robotických společníků až po nového Pinocchia a zabijácké kyborgy. Shromáždili jsme kultovní filmy, v nichž umělá inteligence nejen předvádí své algoritmické schopnosti, ale také miluje, zabíjí a zrazuje.
Umělá inteligence jako palubní počítač (a možná hrozba)
Na co se dívat: 2001: A Space Odyssey, Interstellar, Moon 2112
Snad první zmínku o umělé inteligenci v kinematografii přinesl počítač HAL9000, který doprovázel astronauty během expedice Discovery 1. Jeho hlavním úkolem byla diagnostika kosmické lodi. Hlavním úkolem, ale ne jediným, protože HAL9000 dokáže rozlišovat emoce, a dokonce odezírat ze rtů.
To poslední mu pomáhá rozpoznat napětí v týmu, a tak se uchýlí k vraždě. Funkčnost, podoba a paměť palubního počítače na Discovery 1 by si vlastně zasloužila samostatnou knihu – je toho tolik, co by se o něm dalo říct.
V historickém kontextu se HAL9000 nejenže řadí na přední příčky žebříčků filmových záporáků (90 místo ve stovce nejlepších postav podle časopisu Empire a 13. místo mezi nejlepšími hrdiny a padouchy podle Amerického filmového institutu), ale také otevřel divákům negativní pohled na umělou inteligenci.
Po promítání Vesmírné odysey se lidé začali umělé inteligence obávat, protože panovala obava, že se stroje skutečně vzbouří proti lidstvu. S příchodem filmu ChatGPT se tato myšlenka stala ještě aktuálnější.
HAL9000 také ukázal, jak může být umělá inteligence ošidná, protože její podlost a lstivost maskoval okouzlující hlas a příjemné charisma kanadského herce Douglase Raina. Tuto dvojznačnost později využili Ridley Scott ve Vetřelci a Duncan Jones ve filmu Moon 2112.
V posledně jmenovaném mimochodem Kevin Spacey mluví hlasem palubního počítače, takže dnes působí dvojím dojmem. A co je ještě zajímavější, režisér Moon 2112 svou inspiraci HAL9000 nijak neskrývá.
Christopher Nolan ve filmu Interstellar vymazává negativní pověst umělé inteligence a ukazuje, že robot TARS není o nic méně lidský než jeho společníci. Poslouchá rozkazy, ale dokáže existovat i sám o sobě. Přesto zůstává loajální součástí týmu – a to je jeden z mála příkladů „dobré“ umělé inteligence.
UI jako společník hlavních hrdinů
Na co se dívat: Star Wars, Stopařův průvodce po Galaxii, Finch
Roztomilí roboti C3PO а R2D2 se navždy zapsali do popkultury jako upovídaní společníci Luka Skywalkera, i když jeden z nich umí vydávat pouze zvuk „baa-baa-bop“.
Umělá inteligence jako společník hlavního hrdiny je v americké kinematografii poměrně běžným dějovým prostředkem. Pomáhá odhalit osamělost postavy, zdůraznit její zvláštnosti a případně si s ní popovídat, aby se divák nenudil.
Douglas Adams si s tímto tropem pohrál nejzajímavějším způsobem ve své knize a poté ve scénáři ke Stopařovu průvodci po Galaxii. Jeho výtvor se jmenuje Marvin the Paranoid Android a to o této postavě vypovídá vše.
Radiohead po něm dokonce pojmenovali jednu ze skladeb na svém albu OK Computer. Marvin působí dojmem úzkostné osobnosti – je u něj diagnostikována deprese. Ani tento robot týmu příliš nepomáhá. Maximálně dokáže otevřít dveře a vést nudnou konverzaci.
Finch s Tomem Hanksem v hlavní roli je dalším filmem, v němž se umělá inteligence stává nejlepším přítelem člověka. V postapokalyptickém světě se hlavní hrdina snaží přežít a zachránit psa. Pokud zemře, o psa se postará alespoň droid. Příběh odlehčují vtípky robota Jeffa, kterému stejně jako C3PO chybí vylepšení od jeho stvořitele.
Jeff má povahu teenagera, ale nevyhnutelně musí dospět, aby splnil misi, kterou je dosažení mostu Golden Gate v San Franciscu.
Umělá inteligence jako robot zabiják
Na co se dívat: Terminátor, Robocop, Chappie, Já, Robot, Upgrade
V 80. letech 20. století vědci na základě dat z Harvardovy univerzity zpopularizovali hluboké učení, které umožnilo umělé inteligenci učit se na základě zkušeností. Japonská vláda osm let financovala vývoj umělé inteligence částkou 400 milionů dolarů, ale nic dobrého z toho nevzešlo.
Místo toho se v 90. letech začala umělá inteligence rozvíjet rychleji i bez vládní podpory. S eskalací druhé studené války mezi USA a SSSR rostly obavy z možných jaderných útoků, protože obě země se stále více militarizovaly.
V tomto kontextu úzkosti se zrodil první Terminátor Jamese Camerona – příběh o doslovném odzbrojení nevinné ženy, která má porodit Mesiáše. Arnold Schwarzenegger jako kyborg-zabiják svou postavou zdůrazňoval obraz hrůzy plížící se přes všechny překážky a systém Skynet bez tváře v nás vyvolával strach z blízké budoucnosti.
A přestože byl film uveden do kin spíše v tichosti a bez nadšených recenzí, stal se díky videodistribuci kultovním snímkem.
Vliv Terminátora je cítit dodnes. Po něm RoboCop rozvinul téma (ne)oddělitelnosti lidského a robotického vědomí. Film Já, Robot od Isaaca Asimova reinterpretoval tři zákony robotiky. Chappie ukázal, jak se v mysli umělé inteligence snoubí pojmy bezpečí a násilí, a Upgrade zase dokázal, že umělá inteligence může parazitovat na lidských schopnostech.
Dnes umělá inteligence ve filmu nejčastěji představuje pro lidstvo nebezpečí, místo aby vytvářela nové příležitosti. Existují však i jiné projevy umělé inteligence.
Umělá inteligence jako svět virtuální reality
Na co se dívat: The Matrix, Tron, Black Mirror, Westworld, Tau.
Virtuální realita byla na začátku roku 2000 v módě. Díky bratrům Wachowským, kteří prostřednictvím trilogie o Neovi šířili pochybnosti o existenci reality, se zrodila takzvaná obrana Matrixu.
Jedná se o právní strategii, při níž obžalovaný tvrdí, že vraždu spáchal, protože věřil, že reálný svět je fikce. Tento příběh vypráví film Rodney Ushera Chyba v Matrixu. V něm student Joshua Cook zabije své adoptivní rodiče poté, co zhlédl stovky dílů Matrixu.
Příběh světa vytvořeného stroji se odehrává také ve dvou filmech o Tronu, v nichž programátor a jeho synovi snaží dostat z virtuální reality. Mimochodem, jedná se o první film, který využívá velké množství počítačové grafiky. Právě z tohoto důvodu byl diskvalifikován z nominace na Oscara – Akademie tehdy považovala použití speciálních efektů za „podvod“.
Umělá inteligence se dostala i do televizních seriálů. Black Mirror a Wild West World ukázaly umělou inteligenci jako multifunkční hračku, která ve správných rukou funguje dobře, ale v těch nesprávných se mění ve zbraň hromadného ničení. Každý díl odhaluje toto téma jiným způsobem: od „vzkříšení“ člověka prostřednictvím jeho korespondence na sociálních sítích až po sexualizaci a objektivizaci ženského těla s vědomím stroje.
Za zmínku stojí také sci-fi thriller Tau. Filmová kritika jej sice nepřijala příliš kladně, ale názorně vizualizuje myšlenku vraždícího inteligentního domu. Hlavní hrdinka Julia je nucena do takového domu vstoupit, aby dokončila experiment majitele. Ten pracuje na zdokonalení umělé inteligence a účastnici při tom mučí. I při takto napínavé zápletce se však soupeření s umělou inteligencí mění v banální boj dobra se zlem.
UI jako živá osoba
Na co se dívat: Blade Runner, Blade Runner 2048, Andrew – člen naší rodiny, A. I. Umělá inteligence
Před 142 lety vyšla pohádka Carla Collodiho Pinocchiova dobrodružství. Příběh dřevěné loutky. Příběh dřevěného chlapce, který se chce stát skutečným chlapcem, se rýmuje is filmy o umělé inteligenci, která chce sama sebe přivést k životu.
Mezi filmy této kategorie se na prvním místě umístil Blade Runner Ridley Scotta a jeho pokračování rozšiřující vesmír. Jde o příběh Ricka Descartese (název odkazuje na francouzského filozofa René Descarta a jeho slavný výrok „Cogitō ergō sum“ – „Myslím, tedy jsem“), který loví bioinženýrské tvory (replikanty), ale postupně si uvědomuje, že on sám může být jedním z nich.
Kromě létajících strojů dokázal režisér předpovědět i vliv velkých korporací na obyvatele megaměst a pochybnosti o racionalitě využívání umělé inteligence. Ale hlavně se mu podařilo přesvědčivě a dramaticky ukázat zkoušku lidských vlastností.
V roce 1950 navrhl anglický matematik Alan Turing takový test inteligence, který měl rozlišit mezi stroji a živými bytostmi. Ve filmu se nazývá Voight-Kampfův test a testuje empatii „replikanta“.
Andrew – člen naší rodiny od tvůrce Harry Pottera a Sám doma Chrise Columbuse pokračuje v diskuzi o tom, zda musí být domácí robot na mytí nádobí člověk. Robin Williams hraje Andrewa, droida, kterého adoptuje rodina.
Nešťastnou náhodou rozbije hračku a vytvoří si novou, aby to napravil. Rodina je ohromena Andrewovými tvůrčími schopnostmi a učí ho způsobům lidského světa a Andrew sám se fyzicky stává více člověkem, ačkoli může žít věčně.
V rodinných filmech považují antagonisté empatii umělé inteligence za vadu nebo chybu, ale právě v tom je síla a výhoda umělé inteligence, která učí dětské diváky laskavosti a poslušnosti.
Podobné postupy používá Steven Spielberg ve filmu A. I. Umělá inteligence, kdy humanoidní robot dítěti projevuje lásku. Mimochodem, tento film chtěl původně natočit Stanley Kubrick, ale nestihl to, a tak se na konci filmu objeví věnování režisérovi.
UI jako objekt lásky
Na co se dívat: Ona, Ex Machina, WALL-E
Jak vysvětlit svým přátelům a příznivcům, že ses zamiloval*a do operačního systému s hlasem Scarlett Johansson? A jak to vysvětlit sobě? S tímto dilematem se potýká postava Joaquina Phoenixe ve filmu Ona. Jeho dlouholetá přítelkyně a bývalá manželka se mu smějí, ale to nejhorší, co hlavní hrdina zažívá, je neschopnost sblížit se s umělou inteligencí.
Navíc film není ani zdaleka asexuální nebo přehnaně dramatický. Jak napsal filmový kritik René Rodriguez z Miami Herald: Ona má mnoho společných motivů s filmem Věčný svit neposkvrněné mysli, dalším příběhem o těžkostech ukončení vztahu, který se kdysi zdál být předurčen k věčnému trvání.
Není to poprvé, co se režisér Spike Jonze zajímá o to, jak paměť ovládá pevnost vztahů a s umělou inteligencí nakonec nezůstane nic než vzpomínky.
Ex Machina Alexe Garlanda je spíše sci-fi nebo psychologický thriller než melodrama, ale hlavní hrdina, programátor Caleb, se také zamiluje – do umělé inteligence v podobě robotické dívky jménem Ava. Na rozdíl od ní se film méně věnuje vztahům a více dualistické povaze umělé inteligence.
Ava nakonec Caleba podrazí tím, že ho zavře v domě a uteče, což opět dokazuje, že umělé inteligenci není radno zcela důvěřovat, zvlášť v psychologickém thrilleru.
Animace od Pixaru jsou něco jiného. Studio pracuje s umělou inteligencí už dlouhou dobu a neustále zdokonaluje animační techniky. Ve filmu WALL-E muselo lidstvo opustit Zemi a zanechalo po sobě velkou skládku odpadků, kterou uklízí malý droid.
Na pozadí totálního znečištění se mezi ním a Eve, robotem se stejným biblickým jménem jako ve filmu Ex Machina, se zrodí láska. Tvůrci filmu se inspirovali klasickými němými komediemi Charlieho Chaplina a Bustera Keatona, takže se robotům podaří vybudovat vztah beze slov.
Umělá inteligence jako algoritmus
Na co se dívat: Moneyball, Minority Report
Umělá inteligence se dnes používá ve videohrách, v online kasinech a sportovních sázkách k výpočtu pravděpodobnosti výhry a prohry. Tuto metodu používá Brad Pitt ve filmu Moneyball coby manažer prohrávajícího baseballového týmu.
Billy Bean (Brad Pitt) využije podpory ekonoma a absolventa Yaleovy univerzity Petera Branda (Jonah Hill) s matematickými výpočty a najme neznámé nováčky, kteří mohou hrát ve prospěch klubu. A v tradici příběhů o americkém snu se postavě daří i přes konflikty s vedením.
Umělá inteligence (i když s paranormálními schopnostmi) pomáhá také Tomu Cruisovi ve filmu Minority Report. Hledá zločince, kteří ještě nespáchali trestný čin. Později hlavní hrdina pochybuje o technologii preventivního zločinu, protože jeho tvář se objeví jako další na seznamu vrahů.
Film obsahuje mnoho speciálních efektů, včetně počítače bez klávesnice a rozhraní virtuální reality, které ve své době značně předběhlo dobu. V té době už postavy měly vícedotykové obrazovky, skenery sítnice, rozpoznávání gest a jetpacky. Na jetpacky stále čekáme, ale většina futuristických zařízení se stala běžnou součástí našich životů.