Téma hudby si získalo srdce napříč skvotím publikem. A aby se hudba dala poslouchat, potřebuje svět lidi, jako je Vojtěch Panenka. A ten svoje umění hudebního zvučení naučí klidně i tebe, když o to budeš stát.
Zvučil na spoustě koncertů a festivalů, ve všech možných prostorech, vyzkoušel si i práci v televizi a v nahrávacím studiu, ale jeho hlavním pracovním směrem je právě živý zvuk. A na kurz pro budoucí a začínající live sound egineery, který pod značkou Skvot Czech povede, se těší stejně jako my.
Dnešní rozhovor je tak trochu ve stylu „nad dotazy diváků (posluchačů, čtenařů, whatever)“. Dozvíš se všechno. V š e c h n o!
Ahoj Vojto, tohle nás zajímá – přál sis někdy stát na druhé straně pultu?
Kdysi jsem na druhé straně stál, vlastně jsem jako hudebník začínal. Nejprve v ZUŠ na klasickou a elektrickou kytaru, potom zpívání ve sboru, na gymplu první kapela a nahrávání. Tehdy jsem se začal zajímat o zvuk a už mě to nepustilo.
Proč myslíš, že je v klubech často vše tak nahlas, až stříká krev z uší?
Nahlas je hodně relativní pojem a těžko se kvantifikuje. Určitě by neměla stříkat krev z uší, to ne, ale některé žánry prostě určitou hlasitost vyžadují. Je to hodně o citu a zkušenostech zvukaře. A do určité míry také o vybavení – u hlasitějších žánrů se bohatého zvuku a potřebného tlaku většinou dosahuje postupnou a citlivou kompresí.
U menších analogových pultů bez potřebného outboardu se toho prostě s jedním/dvěma kompresory dosahuje těžko. Intuitivně to pak člověka nutí zesilovat nástroje a zpěv víc, než by bylo potřeba. V malých klubech také hraje velkou roli hlasitost pódia a ukázněnost hudebníků.
Aby zvukař přetlačil vokál přes nezřízeného bubeníka nebo vytavený kytarový aparát, musí prostě přidat – s ukázněnou kapelou se v malých prostorách pracuje daleko lépe a pak to tak nahlas být nemusí.
Mohl bys nám trochu přiblížit rozdíl zvučení venku a vevnitř?
Hlavní rozdíl jsem už naznačil, venku vás při zvučení nelimituje objem a akustika místnosti. Naopak je potřeba určitý dojem místnosti a hloubky vytvářet uměle. Hlavně u tišších žánrů se venku hudebníci hůř slyší a je potřeba věnovat větší péči pódiovému mixu.
Můžu dělat zvukaře, i když nemám vystudovanou elektrotechnickou školu?
Určitě ano, ale ta technická činnost v naší profesi často převažuje a bez základního povědomí o elektrice, příkonech, jištění a distribuci byste se brzy hodně spálili. I v rámci kurzu se tomu chvilku věnovat budu, ale vážným zájemcům o tuto práci bych doporučil si alespoň základní kvalifikaci nebo vzdělání v tomto směru doplnit.
Jak je to s technikou? Co všechno si musí zvukař vozit s sebou a co by měl najít na místě?
To je různé – jsou akce realizované na klíč, kam technická produkce akce dodává veškerou techniku a zvukař může doslova přijet „jen s rukama“. A pak jsou akce, kam vás objednají s kompletní technikou nebo jen s mixážním pultem… Když jedete s kapelou, často je část techniky kapely, část vaše a třeba ozvučovací systém dodává místní produkce.
Může zvukař zachránit zvuk i v prostoru se špatnou akustikou?
U prostorů s náročnou akustikou je potřeba pečlivě přemýšlet při návrhu ozvučení. Například při dlouhém dozvuku je potřeba použít větší počet reproboxů a umístit je co nejblíž k publiku – všeobecně zlepšit poměr mezi přímým a odraženým zvukem. Naopak se stojatými vlnami se moc bojovat nedá, maximálně problémové kmitočty prostě diskrétně vyřezat a budit je co nejméně.
Liší se hodně zvučení různých stylů? Je nějaký lehčí nebo těžší?
Nedá se říci, jestli je nějaký lehčí nebo těžší, každý styl je jiný. Je to spíš o preferenci a o zkušenostech. Začínající zvukař si musí udělat zvukovou představu o různých žánrech – zvuková stylizace např. kopáku je prostě dramaticky jiná v rocku, metalu, popu i swingu.
Někomu třeba dělá problém ozvučovat vokální hudbu o více hlasech, někdo zase nerad zvučí hlasitější žánry. V závislosti na žánru se hodně liší i vhodný způsob ozvučení pódia.
Kdo má rozhodující slovo – zvukař, nebo hudebníci?
Tak zrovna tohle je hodně individuální a je to o vzájemné komunikaci. Tady platí dvojnásob stará poučka: „Nezvuč špatnou kapelu, za ****** budeš ty!“ Já mám nejradši, když má kapela alespoň základní představu o tom, jak to má znít a nechá mi volnost v tom, jak se k tomuto cíli přiblížím.
Kdo se ti zvučil nejlíp, co se profesionálního přístupu týká?
Rád pracuji s profesionálními hudebníky, kteří jsou často ukáznění a vzájemně se respektujeme. Často ale narazíte i na příjemnou amatérskou kapelu, která ocení, že se jim někdo věnuje.
Jak je to v tvém oboru s ambicemi – máš nějaký svůj zvukařský sen?
Mým snem dlouho bylo začít v oboru vzdělávat a tento kurz mě k tomuto cíli posouvá.
Máš svoje zvukařské vzory? Kdo jsou podle tebe (kromě tebe) u nás špičky v oboru?
Nechci nikoho uvádět jmenovitě, ale mám ve svém okolí několik kolegů, ke kterým vzhlížím a od kterých se rád učím.
Vystudoval jsi vlastně zvukařinu na VŠ – jaké to bylo?
Bylo to úplně jiné, než jsem očekával. Ona to totiž ani tak nebyla zvukařina jako spíš inženýrské vzdělání s zaměřením na zvuk, moc praxe tam bohužel nebylo. Přesto mi to ale hodně dalo – jednak kontakty a kamarády, kteří se o stejný obor zajímají, a jednak široký (převážně technický) rozhled.
Hodně přínosné pro mě byly i společné předměty a debaty s hudebníky z JAMU, dost jsem se tam naučil o tom, jaké to je být na druhé straně.
Jde vůbec všechno podstatné shrnout do tak krátkého kurzu a navíc online?
Online forma má svoje limitace, jsem si jich vědom. Absolvent kurzu bude muset strávit ještě hodně času v praxi tréninkem uší, to se online předat bohužel nedá. A myslím, že i osobně se zrovna toto těžko předává, to se prostě musí odmakat.
Co kurz naopak nabídne, je rychlé zorientování se v problematice, v technickém vybavení i v principech práce zvukaře. Když jsem začínal já, strávil jsem hodiny a hodiny tápáním po informacích a o takové nalejvárně se mi ani nesnilo.
Naučí se účastníci i něco o práci systémáka?
Práce systémáka, tedy návrh a optimalizace ozvučovacích systémů, je tak specializovná a pokročilá činnost, že se jí v kurzu dotkneme jen okrajově, to by bylo na samostatný kurz.
Hodí se kurz pro DJs, ať už klubové, nebo „svatební“?
V kurzu nebudu nikoho učit, jak tvořit hudbu nebo sestavovat hudební set. Pokud by ale DJ chtěl vykročit ze své komfortní hudební zóny a chtěl se naučit, jak funguje ozvučovací technika, podle čeho umístit reproduktory nebo jak správně nastavit mikrofon, je tento kurz pro něj ideální. Zvukařskou problematiku projdeme hezky od základů.
Na jaké nejhorší rady a mýty z oboru jsi narazil na netu?
Internet je úžasný v tom, že je na něm hromada informací k dispozici. Bohužel je také často zdrojem dezinformací a nepodložených polopravd a domněnek – na netu totiž může radit úplně každý. Náš obor je hodně komplexní a bez pochopení souvislostí může každá rada být kontraproduktivní. Obecný přehled je prostě potřeba.
Co bys poradil nováčkům, kteří nevědí, jak a kde se prosadit?
V první řadě musíte být příjemní lidé. Ať už je naše práce jakkoli technická, nebo umělecká, pořád pracujeme s lidmi a pro lidi. Pokud vás budou mít klienti i hudebníci rádi, budou s vámi spolupracovat. Do začátku je nejlepší najít si buď zvukaře profíka, nebo třeba rentalovou společnost, chytit se jich a učit se. Chvilku dělat klidně jen drátaře (nikdy ale ne zadarmo!), nastražit uši a naučit se všechno, co se naučit dá.
V první řadě je potřeba nacítit si prostředí a různé situace a naučit se, kdy mluvit a kdy spíš naslouchat. Schopných lidí v oboru je pořád málo a kdokoli, kdo je příjemný, schopný a hlavně empatický, má do našeho oboru dveře otevřené.
Jak se ti kombinuje práce po večerech s osobním/rodinným životem?
Znám lidi, kteří s tím mají problém, já mám ale super ženu a vzájemně se podporujeme. Pro mě je klíčem k úspěchu hlavně různorodost činností, které dělám. Někdy jedu s kapelou jako kapelní zvukař, jindy zvučím hudební festival nebo míchám muzikál a jindy zase technicky zajišťuji konferenci nebo učím kurz. Každý to má jinak, ale mně ta variabilita vyhovuje. A občas je potřeba dovolit si volno nebo odjet s rodinkou někam do hor.
Díky za skvělý rozhovor!
Na prvním streamu kurzu, který startuje 29. listopadu, je aktuálně jen pár posledních volných míst (čestný skvotovský).