Otázka „je to vůbec umění, když o něm nikdo neví?“ je často předmětem sporu. Názory jsou různé, ale nejčastěji se shodneme na tom, že umění potřebuje neustálé zviditelňování a diskusi.
Chceme, aby se o každém skvělém uměleckém projektu – výstavě, festivalu, filmu, knize – dozvědělo širší publikum. A aby se o nich mluvilo. Vysvětlíme ti, jak najít a použít infografiku, aby veřejnost zaujala a upoutala.
O jakých akcích psát?
Můžeš o něčem psát i jen tak, je ale lepší, když k tomu máš jasný důvod. Díky tomu si čtenáři nebudou klást otázky typu: Proč se o tom mluví zrovna teď? To znamená, že se vyhneš překážkám ve vnímání a přijímání tématu.
Důvodů, proč se obsah objevuje ve feedu diváků, může být celá řada, od kulturních událostí až po běžné příležitosti. Pojďme si je podrobně rozebrat:
Kulturní akce
Výstavy, festivaly, filmové projekce patří mezi nejčastější příležitosti, kdy se o umění mluví a píše.
Prvním účelem textu o kulturní události je přivést lidi na tuto událost. Ale jsou tu i další. Například představit umělce, uměleckou skupinu nebo umělecký proud (např. vysvětlit, co je to fempoezie), nebo diskutovat o tématu, ke kterému se akce vztahuje (např. rozebrat roli národní identity v globálních procesech).
Sociální procesy
Všechno, co se děje kolem nás, může být pro umělce a média příležitostí ke spolupráci. Tak vznikají projekty na téma měsíce hrdosti nebo politických událostí.
Pro některé formy současného umění je společenská změna živnou půdou a veřejný ohlas jejich hlavním cílem. Rozhovory o street artu se často odvíjejí v kontextu debaty: Je to umění, nebo vandalismus? Aktérům pak nejde ani tak o vytváření tradičních kulturních akcí, jako spíš o rozvíření diskuze o důležitých tématech.
Pro toho, kdo píše o umění, je tedy důležité sledovat dění ve společnosti a hledat jeho odraz v tvůrčím prostředí.
Pravidelné akce
Svátky, konec roku, výročí vydání alba The Beatles nebo Nobelova cena za literaturu jsou skvělou příležitostí, jak si popovídat o laureátovi, doporučit obsah nebo vybrat to nejlepší z uplynulého roku.
Atraktivita těchto akcí spočívá v tom, že text lze naplánovat předem a obsah nemusí být nijak zvlášť relevantní. Například k 8. březnu můžeš mluvit o klasice nebo o aktuálním dni feministické literatury a k filmovému festivalu Sundance můžeš udělat výběr filmů nezávislých režisérů, kteří mohli na festival jet (ale z různých důvodů nejeli).
Nezapomeň taky vytvořit seznam věcí, které si můžou lidi koupit: obrazy, merch, časopisy v malém nákladu, předplatné Patreonu. Je to dobrý způsob, jak podpořit autory a projekty, na kterých ti záleží.
Vyber si žánr
Nejjednodušší způsob, jak servírovat obsah, je vybrat si z infografiky. Některé formáty přivádějí lidi na událost, jiné podněcují k úvahám a další nabízejí užitečný obsah. Koukni na seznam formátů, které se hodí pro různé situace:
#1 Události v kultuře
Průvodce
Je potřeba, aby se návštěvník neztratil: aby našel správné místo a dokázal se zorientovat, co si koupit, kam jít, v kolik hodin začíná vystoupení oblíbené kapely. Aby průvodce nebyl jen holým plánem, vyslechni si připomínky účastníků a vysvětli jim, proč je tak výhodné se dané akce zúčastnit.
Když se nejedná o festival nebo veletrh, ale o výstavu nebo představení, motivuj diváky, aby přišli. Kurátorský text můžeš zaobalit nějak takhle: „Pět důvodů, proč jít na výstavu London School“, „Slovníček k představení“, „Co je inkluzivní divadlo a kde ho vidět“.
Reportáž
Vypráví o akcích, které už proběhly. S tímhle formátem zacházej opatrně, ať nesklouzneš do stylu tiskové zprávy.
Reportáž bude pro diváky přínosná, když se jedná o velkou událost, na kterou se nedostal každý (třeba prohlídka divadla La Scala nebo koncert skupiny Rammstein). Tenhle žánr se hodí i pro jiné neformální akce: travesti show, imerzivní představení, soukromý večírek.
Jestli se snažíš zachytit hlavně atmosféru události, můžeš experimentovat s médii – například nahrávat zvuk tam, kde není dovolené focení. Reportáž může taky oživit to, co už všichni znají. Třeba když na výstavě avantgardního malířství nebo na festivalu současného tance zaznamenáš odposlechnuté rozhovory.
Rozhovory
Možnosti žánru jsou široké: můžeš promlouvat o umělci jeho vlastními slovy nebo slovy kurátora, hovořit o fenoménu, současném světě nebo konkrétním problému.
Při přípravě na rozhovor je důležité znát své publikum a vědět, zda zná protagonistu a zajímá se o jeho osobnost nebo dílo (knihu, představení, umělecký objekt). Formát rozhovoru je v současnosti opravdu oblíbený, proto si přečti a zkoukni co nejvíc rozhovorů s tvým respondentem, ať můžeš najít pro svoje interview nový úhel pohledu.
#2 Sociální procesy
Manifesty, eseje, sloupky
Máš blog nebo sociální média? Nech je sloužit jako platformu pro umělce a umělecké manažery, aby se mohli vyjádřit v první osobě. Formát sloupku může pojednávat o čemkoli od hudební produkce až po filmové zobrazování ohrožených sociálních skupin.
Může se ti to zdát jako zastaralý žánr, ale v době digitální transparentnosti a nové upřímnosti mají veřejné diskuse obrovský ohlas. Ukázkovým příkladem je manifest režiséra Konstantina Bogomolova zveřejněný v listu Novaja gazeta a reakce na něj. Důležité je, aby diskutované problémy nerezonovaly jenom v daném odvětví, ale aby byly zajímavé i pro čtenáře zvenčí.
Výběr odborných posudků
Příležitost upozornit publikum na umělecké manažery, kurátory a výzkumníky. Pokud někde na internetu probíhá diskuse, přelož ji do svého jazyka a přizvi odborníky. Například představení ve tvém městě, které se mnoha lidem nelíbí – zeptej se účastníků, diváků a kritiků, co si o tom myslí.
Na otázky, co by mělo být považováno za umění, jak zacházet s minulostí, zda může být umění nepříjemné a zda by mělo být příjemné, neexistuje jednotná odpověď. Tyhle otázky jsou „evergreen“ a můžeme je pokládat zas a znova.
Spolupráce
Média nebo blog můžou vytvářet obsah společně s uměleckými projekty, které jsou v souladu s tvými hodnotami. Neboj se zapojit umělce a nabídnout jim, že něco vymyslíte společně. Jestli jsi umělec, přijď se svými nápady do médií.
Spolupráce může rozkrývat společenský proces nebo může být manifestem sama o sobě. Například v létě 2021 zahájila Meduza, která byla prohlášena za zahraničního agenta, hudební maraton Agents of Summer. Každý den vydal na její podporu skladbu jiný hudebník a za tři měsíce vyšlo 133 písní.
#3 Pravidelné akce
Best of něco
Seznamy knih, seznamy skladeb, výběry ze sociálních sítí – způsob, jak doporučit libovolný obsah a dosáhnout několika cílů najednou. Například Wonderzine má sekci nazvanou Bookshelf. Na jedné straně je to příležitost doporučit knihy bez ohledu na datum jejich vydání, na druhé straně to vytváří příležitost mluvit o ženách, které dělají něco důležitého: aktivistkách, umělkyních, výzkumnicích a novinářkách.
Hlasování a testy
Na sociálních sítích sedíme neustále a jsme zvyklí osobně ovlivňovat obsah. Ptej se tedy čtenářů na jejich názory, nabízej jim výběr, dávej osobní doporučení.
Řada médií pořádá každoroční ankety. Tým sestaví seznam nejvýznamnějších osobností a fenoménů a uživatelé vyberou ty nejlepší. Vyzvi čtenáře, aby hlasovali pro nejlepší veřejné umění nebo album roku.
Kvízy můžou být i hravé: nabídni přečtení nového románu Viktora Pelevina nebo odpověz na otázku „jaký jsi čtenář". Do výsledků testů se dá vložit osobní doporučení – co si koupit na příštím knižním festivalu, jaký artový film si vybrat a kterého mladého hudebníka si oblíbit. To pomáhá komunikovat s publikem a získávat zpětnou vazbu. A když vytvoříš dobře vypadající příspěvky pro sociální sítě, budou tvoje doporučení i hojně čtená.
Recenze
Forma doporučení, která obsahuje bod k diskusi. Recenze a hodnocení jsou přitažlivé. Ty – jako osoba, která už dílo viděla, přečetla, přehodnotila – vyjádříš svůj názor a podělíš se o své postřehy.
Háček s kritikou spočívá v tom, že je těžké zajistit její návštěvnost: lidé nechtějí jen doporučení, chtějí doporučení od někoho, komu důvěřují, od někoho, s kým sdílejí společný vkus. Kritik potřebuje odborné znalosti a osobní značku, takže lepší než v médiích je začít s osobním blogem nebo recenzemi na IMDb či Goodreads (příp. česky na ČSFD a Databázi knih).
Překážková dráha
Při tvorbě textů o umění se určitě setkáš s obtížemi, které nejsou na první pohled zřejmé. Tady je seznam těch nejčastějších problémů:
#1 Je to nepochopitelné. Ve škole nás učí přijímat akademické žánry: i když tě opera neláká, pravděpodobně uznáváš, že jde o skutečné umění. Současné umění však funguje podle jiných principů a ne každý jim rozumí.
TIP: I když pravidelně dostáváš komentáře typu „to je ale blbost“, „to není jasné“, „to jsou všechno nesmysly“, nepřestávej a řekni víc. Čím víc budeš svoje publikum vzdělávat a školit v současných kreativních postupech, tím snáz pak tahle témata přijme.
#2 Malá čtenost. O umělcích čtou hlavně jiní umělci - to je samozřejmé. Ale vždy je zajímavé zapojit nové publikum. Texty o umění nejsou zrovna nejžhavější, ale čtenářům poskytují atraktivní představu: je příjemné cítit se jako intelektuál.
TIP: Chceš-li, aby chytrý text četlo víc lidí, dej mu atraktivní obal. Někteří uživatelé si prohlížejí články v metru, jiní sledují videa u snídaně, další poslouchají podcasty při úklidu. Přemýšlej o tom, jaké strategie konzumace obsahu jsou možné, a přizpůsob jim svoji formu.
#3 Žádné prokázané odborné znalosti. Když na osobním blogu doporučíš práci někoho jiného, je to jednoduché: tvoji čtenáři ti už důvěřují, proto jsou tady. Jestli sestavuješ seznamy a průvodce pro web někoho jiného, publikum může mít otázky: proč by mělo věřit právě tobě?
TIP: Když chceš přesvědčit nové publikum, připrav si seznam odborníků, kterým důvěřuješ a jejichž odbornost je potvrzená (kurátor galerie je potvrzená odbornost, nadšenec pro výstavy je nepotvrzená odbornost). A samozřejmě buduj svoje odborné znalosti: buď v obraze, čti, sleduj a komunikuj s umělci, kurátory a výzkumníky.
#4 Každému se nelíbí všechno. Publikum se nudí, umělci se nelíbí, jak působí v rozhovoru, kurátorovi nesednul tvůj styl. Stává se to, i když děláš všechno správně. Umění je velmi citlivý obor, je snadné se někoho dotknout nebo nesplnit očekávání.
TIP: Vyváženost je velmi důležitá. Studuj publikum, dělej kompromisy s řečníky a platformami, ale stůj si za svou představou o výsledku.