Vyhrát designérskou soutěž na první pokus? Přesně to se podařilo Hance, která si ještě před pár týdny zkoušela tvorbu patternu vůbec poprvé díky kurzu ilustrace od Skvotu.
Její motiv české letní louky teď zdobí kabelky a peněženky Vuch. Co všechno se při tvorbě potisku naučila, jak jí pomohla zpětná vazba od lektorky a čemu se chce v oboru ilustrace věnovat?
Ahoj Hanko, gratulujeme k prvnímu místu v soutěži! Jaké jsi měla pocity, když tvůj návrh potisku pro Vuch vyhrál? Bylo to naprosté překvapení, nebo jsi tomu v koutku duše věřila?
Ahoj, to já mockrát děkuju za tak skvělou příležitost! Když byly na poslední hodině kurzu digitální ilustrace vyhlašovány výsledky soutěže, převládaly u mě spíše pocity čisté zvědavosti, protože jsem upřímně netušila, jakým směrem by se Vuch v nové kolekci chtěl ubírat, a tudíž jsem nevěděla, co čekat.
Navíc jsem pattern tvořila poprvé v životě a byla jsem ráda už jen za to, že se mi podařilo ho nakreslit tak, aby byl plně funkční a použitelný. Když pak bylo vyhlášeno mé jméno, byla jsem velice příjemně překvapená! V hloubi duše jsem popravdě doufala, že by to tak mohlo dopadnout, pročež jsem si už před začátkem vyhlašování nalila skleničku vína, a tak jsem své první místo ihned náležitě oslavila. (smích)
Co sis pomyslela, když jsi poprvé viděla svůj motiv na kabelce a peněžence?
Byla jsem nadšená! Měla jsem trochu obavy z toho, jak dopadne samotný tisk, jestli jsem nastavila správně všechny parametry a jak budou vypadat vytištěné barvy, ale všechno dopadlo naprosto parádně!
Uchvácená jsem byla také výšivkou v některých částech patternu, kterou jsme po domluvě s Barborou Hodásovou z Vuch do návrhu zakomponovaly. Myslím, že výšivka potisk dokonale ozvláštnila a vynáší ho ještě na další úroveň. V neposlední řadě jsem si při prvním pohledu na produkty také snad poprvé uvědomila, že je celý projekt opravdu skutečný, a cítila se vděčně za takovou příležitost.
Šťastná vítězka a kolekce Vuch s jejím designem
Zdroj: osobní archiv Hany Kořánové
Jak ti sedlo soutěžní zadání – motiv s tematikou české louky? Můžeš nám o svém nápadu říct víc?
Téma české louky pro mě bylo zcela ideální, květinové vzory mám sama ráda a rozkvetlé letní louky jsou mou srdcovou záležitostí, takže jsem rozhodně neměla nouzi o inspiraci. Ve svých ilustracích obecně ráda pracuji s hravostí a vtipem, někdy překrucuji významy slov či zakomponovávám do obrázků různé narážky.
Stejným způsobem jsem se nejprve snažila pojmout i návrh patternu. Nejdříve jsem vybrala luční kvítí, které je jednak charakteristické pro české louky, jednak tvarově i barevně rozmanité. Následovaly první návrhy, které spočívaly v plošně pojatých květinách bez vykreslených detailů, doplněných o malé stylizované postavičky, které pobíhaly mezi rostlinami a vyprávěly drobné příběhy.
Skica s motivem lučního kvítí
Zdroj: osobní archiv Hany Kořánové
Po konzultacích s lektorkou kurzu jsem ale nakonec vytvořila ještě druhou variantu patternu, oproštěnou od figurek a realističtěji pojatou, nakreslenou digitálním štětcem imitujícím tužku a kolorovanou. Právě tuto verzi si Vuch nakonec vybral a její lehký vintage nádech zdobí peněženky a kabelky.
Myslíš, že tě tahle zkušenost nasměrovala dál? Láká tě navrhovat pro další značky?
Neřekla bych, že mě tahle skvělá zkušenost přesměrovala zcela jiným směrem, ale rozhodně mi rozšířila obzory. Pokud by se mi naskytla příležitost spolupracovat s dalšími značkami, s radostí se jí chopím.
Momentálně se věnuji zejména knižní ilustraci a v této oblasti bych se ráda realizovala i nadále, tvorba patternu mě však velmi bavila a dokázala bych si snadno představit, že bych se v budoucnu zároveň věnovala i dalším projektům podobného rázu.
Vzpomínáš si, kdy tě začalo bavit kreslit? Dnes jsou navíc různé možnosti. Raději maluješ ručně, nebo rovnou odmala na tabletu?
Kreslením a všemožným tvořením žiju odmalička. Jsem z umělecké rodiny, rodiče muzikanti mě i mého staršího bráchu vždycky vedli ke kultuře – odmala jsme chodili na výstavy, do divadel, na koncerty, operu i do kina a navíc jsme neustále něco tvořili jak ve školce a škole, tak doma.
Zatímco z bráchy se stal nakonec herec, já vždy tíhla spíše k výtvarnu a ačkoli jsem vyzkoušela všemožné způsoby seberealizace, výtvarničení mě nikdy nepřestalo naplňovat. Proto pro mne bylo zcela přirozené se mu nakonec začít věnovat naplno.
Tvořím převážně analogově, nejčastěji sahám po akvarelových barvách a tužce, ale ráda zkouším nové techniky, poslední dobou jsou to zejména techniky grafické. S digitální kresbou či malbou jsem vždy spíš jen experimentovala, avšak právě během kurzu jsem se s tabletem konečně více sžila a začala ho častěji používat nejen k realizaci projektů, ale i ke skicování a přípravám či úpravám analogových ilustrací.
Autorka při tvorbě vítězného návrhu
Zdroj: osobní archiv Hany Kořánové
Jak ses dostala ke studiu ilustrace? Byl to tvůj cíl, nebo spíš náhoda?
O studium ilustrace jsem se začala zajímat během posledních pár let na osmiletém gymnáziu. Vždy jsem měla vřelý vztah ke knihám a postupem času jsem objevila, že mě baví reagovat na psané slovo jeho vizuálním zpracováním.
Přes známou jsem se pak dozvěděla o Sutnarce (Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara), kde je dokonce vícero oborů zabývajících se ilustrací, a rozhodla jsem se podat přihlášku ke studiu. Bohužel jsem ale na gymplu neměla dostatek prostoru se tvorbě věnovat, a tak skončil můj první pokus o přijetí neúspěšně a já musela svou cestu na čas přesměrovat.
Během následujícího tříletého studia v Olomouci jsem na tvorbu měla konečně více času a ještě pevněji jsem se tím utvrdila v tom, že je studium ilustrace stále cílem, kterého chci dosáhnout, a tak jsem se po absolvování bakaláře přihlásila na Sutnarku znovu, tentokrát úspěšně.
Návrh patternu s motivem lučního kvítí
Zdroj: osobní archiv Hany Kořánové
Posloucháš při kreslení hudbu? A co ti nejčastěji hraje v playlistu, když vzniká nový motiv?
Při tvoření poslouchám neustále něco. Když mě přestane bavit hudba, přejdu k podcastům, když mě omrzí podcasty, poslouchám audioknihy a když i ty se mi zprotiví, poslouchám bílý šum. Nejčastěji mi hraje klasická hudba, která mi nejsnáz pomáhá udržet pozornost, v posledních měsících to byly zejména Janáčkovy opery a soundtrack k Pánu prstenů. Jinak můj playlist obsahuje převážně český folk.
Co tě přivedlo na kurz digitální ilustrace ve Skvotu? Šla jsi do něj s konkrétním cílem, nebo to bylo spíš ze zvědavosti a s chutí naučit se něco nového?
Nabídku účastnit se kurzu jsem dostala od svého nejoblíbenějšího bratrance, který ve Skvotu pracuje. Bylo to v poměrně náročném období vrcholícího semestru a následného zkouškového, kdy jsem intenzivně pracovala na několika projektech najednou a i když jsem si nebyla jistá, jestli to všechno zvládnu, nemohla jsem odmítnout tak báječnou příležitost naučit se něco nového.
Také jsem se chtěla dozvědět více o komerčnějším využití ilustrace a poznat jiný pohled na to, co všechno může tento pojem zahrnovat.
Jak se ti pracovalo pod vedením lektorky Barbory Balgové? Pomohla ti její zpětná vazba?
Bára nám byla po celou dobu kurzu stoprocentně nápomocná a snažila se nám předat co nejvíce svých zkušeností, za což jsem byla nesmírně vděčná. Během lekcí jsme měli možnost se na cokoliv ptát a vstupovat do výuky s čímkoli, co nás zajímalo, zároveň se nám ale Barbora věnovala i každému individuálně v rámci konzultací našich prací.
Velmi jsem ocenila to, že byla zpětná vazba vždy konstruktivní a zároveň zohledňovala i naše osobní specifika. Barbory i její práce si velmi vážím a jsem zkrátka moc ráda, že jsem měla možnost se něčemu přiučit od tak zkušené a úspěšné ilustrátorky.
Co bys poradila ostatním začínajícím
ilustrátorům*kám, kteří váhají, jestli se do soutěží nebo kurzů vůbec pustit?
Ať to rozhodně zkusí! I když se jim zrovna nepoštěstí a ze soutěže vyjdou bez nové zakázky, získají tím minimálně spoustu cenných zkušeností, nabydou nových dovedností a bez ohledu na výsledek vytvoří projekt, kterým se v budoucnu mohou prezentovat a zaujmout jiné potenciální zákazníky.
Tvoji tvorbu sdílíš na Instagramu. Působí jemně, nápaditě a s osobitým rukopisem. Pracuješ teď na něčem novém? Máš projekt nebo sen, který by sis ráda splnila?
Momentálně pracuji hlavně na školních zadaných projektech, z nichž tím hlavním je autorská kniha, tedy kniha vypracovaná od začátku do konce jedním autorem vytvářejícím všechny její součásti od ilustrací přes text po typografii a vazbu. Ta moje bude o jednom rypouši sloním, který se rozhodne změnit svůj životní osud. (smích)
Mým snem není ani tak konkrétní projekt, ale spíš to, abych se výtvarničením a ilustrováním mohla alespoň částečně živit. Také bych už dlouho chtěla začít více prodávat printy, pohlednice, samolepky a další papírenské produkty s vlastními motivy.
Zatím o tom ale spíš jen mluvím a své vlastní produkty připravuji postupně, velice pozvolným šnečím tempem. Jinak mám v hlavě spoustu dalších projektů, které jen čekají, až přijde jejich čas a prostor pro zhmotnění.
Děkujeme, že jsi s námi sdílela svůj příběh. Držíme palce v dalších ilustrátorských dobrodružstvích.
Mnohokrát děkuji za možnost účastnit se kurzu a za to, že dáváte tak parádní příležitosti mladým umělcům!