Martin Šťastný, Art Director a hlavní ilustrátor studia Sketchnuto, vede skvotí kurz Jak vytvořit komiks. Za sebou má 11 let zkušeností v oboru a spolupráce se známými značkami (Škoda Auto, Alza, ČEZ nebo Forbes).
V dnešním rozhovoru se dočteš například to, jak se z kreslení pro zábavu stane full-time job, co obnáší práce na velkých projektech a proč Martin věří, že AI nikdy nenahradí lidskou kreativitu.
Ahoj Martine, kdy jsi poprvé vzal do ruky tužku s myšlenkou na komiks?
Ahoj, krátké komiksy jsem zkoušel tvořit už jako malý kluk. První komiks, který mám ještě schovaný, je o nesnědené školní svačině, která v noci opustí aktovku a stane se z ní krvelačné monstrum. Nakreslil jsem ho, když mi bylo zhruba 10 let.
Později mě to od komiksů zaválo k designu. Nějakou dobu jsem chtěl navrhovat auta. Dokonce jsem studoval průmyslový design na ČVUT. Ale včas jsem zjistil, že práce designéra ve velkém korporátu by nebyla nic pro mě.
A jak se potom z koníčku stal full time job?
Komiksové ilustrace a krátké komiksy jsem si kreslil často jen tak pro sebe, výjimečně pro kamarády či známé za pár peněz. Do té doby vždy ručně, postaru, tužkou či fixami na papír.
Když jsem opustil vysokou školu, pracoval jsem krátce v jedné firmě jako designer. Osahal jsem si tam prvně kresbu na grafickém tabletu. Ta mě okouzlila svými možnostmi.
Měl jsem pocit, že když začnu tvořit na grafickém tabletu komiksové ilustrace, bude to naprostá novinka a komerční bomba. No, úplně to tak nebylo, ale postupně se mi podařilo sehnat dostatek zakázek, abych mohl odejít ze zaměstnání.
Co tě inspiruje, když vytváříš nový příběh nebo postavu? Film, hudba, everyday life?
Já se rád opírám o reálie a situace, které daná postava mohla zažít. Rád si studuju okolnosti, které postavu mohly formovat.
Příklad: Postava – starší mrzutý muž. Vytvořím mu background, např. narodil se za války, přišel o rodiče, byl odsunut od zbytku rodiny, bojoval s komunistickým režimem, má nalomené zdraví a nezaložil rodinu, jelikož strávil dlouhý čas v kriminále z politických důvodů. Proto dnes trpí fyzickými i psychickými bolestmi. Zkrátka není dnes jen bezdůvodně protivný.
O událostech, které postava prožila, si potom rád pustím film pro načerpání dobové nálady, vcítění do postavy.
Máš nějaký rituál nebo zvyk, který ti pomáhá dostat se do tvůrčího módu?
Záleží v jaké fázi práce zrovna jsem. Když jsem ve fázi kreslení, rád poslouchám mluvené slovo. Ideálně audioknihu s podobnou atmosférou, jako má komiks nebo projekt, který právě kreslím.
Jsi zakladatelem studia Sketchnuto a někdy pracuješ i s týmem. Daří se ti takhle udržet svůj umělecký rukopis?
Měl jsem období, kdy jsem chtěl vytvořit tým kreslířů, kteří by kreslili a já dělal především jen art directora. Je možné, že by to bylo finančně zajímavější, ale došlo mi, že by to nebylo přesně to, co bych chtěl dělat. Nastavil jsem si to tak, že já prakticky vždy kreslím hlavní část projektu, aby tam můj rukopis byl vždy.
V týmu využívám koloristu, který někdy barví moje ilustrace, nebo dlouholetého kolegu, který se mnou spolupracuje jako grafik a animátor. U komiksů využívám textovou korektorku nebo u animací dabéra či 3D grafika.
Co tě nejvíc bavilo na tvorbě storyboardů pro velkofilm Jan Žižka? A lišila se něčím práce na tak velkém projektu od běžných zakázek?
Bavila mě spolupráce s Petrem Jáklem a dalšími světovými profíky, kteří na filmu pracovali. Práce probíhala většinou tak, že jsem několik hodin seděl s Petrem Jáklem, poslouchal jeho představu a načrtával si velmi hrubé skici. Přes noc jsem je potom zkreslil do storyboardu a ráno opět jel za Petrem.
Práce to byla náročná a hektická. S kreslením storyboardů pro reklamy či videoklipy se to nedá příliš srovnávat. Ale zkušenost to byla skvělá. Navrhovat „zadání“ pro takovou legendu, jako je Michael Caine, se nepodaří každý den.
Ukázka storyboardu k filmu Jan Žižka
Vzpomeneš si na nějaký moment ve své kariéře, který vnímáš jako zásadní?
Těch bylo asi víc. Super bylo vítězství ve finále talentové soutěže Coolhunters v roce 2017. Potom to byla třeba právě spolupráce na Žižkovi. V obecné rovině to byl moment, kdy jsem si uvědomil, že mám dost zkušeností, abych klientům mohl nejen nakreslit doslovně, co mi zadají, ale také poradit, pochopit jejich projekt a pomoci jim k cíli.
Sto lidí, sto chutí a každému do vkusu se trefit prostě nedá. Jak se vyrovnáváš s kritikou?
Tomu se asi nevyhne nikdo. Pro mě to ale nikdy nebylo úplně téma. Možná to je i tím, že v tomhle jsem trošku boomer, mám stále hlavu plnou aktuálních reálných projektů a sociální sítě vytrvale zanedbávám, což ale není nic k chlubení.
Máš nějakou oblíbenou komiksovou techniku?
Poslední dobou moc rád používám i na komiksy iPad a Procreate. Paradoxně mi jeho jednoduchost přijde bližší ruční tvorbě. Co se týká stylu, mám rád realistický, dynamický, trošku hrubší styl kresby. Jako např. tady:
Ukázka z komiksu Borek (2023)
Co je těžší? Pracovat na zakázce, kde máš pevně daný příběh, nebo tvořit komiks od základu?
Mám nejradši, když je to něco mezi. Je daný hrubý námět, např. událost, o které má komiks pojednávat, ale mám rád, když dostanu možnost odvyprávět příběh svobodněji. Nicméně obě varianty jsou fajn, když je projekt zajímavý tématem.
Co komiksy a marketing? Jak to vidíš?
Komiks je skvělý marketingový nástroj. Když máte problematiku, produkt nebo službu, který chcete propagovat a vysvětlit, udělat to komiksem je vždy super volba. Jde to udělat stručně, přímočaře, a přesto poutavě. Tady je část z kampaně společnosti instalující kotle a tepelná čerpadla:
Ukázka kampaně pro společnost Brilon a.s.
Nebo i více originálně. Zde je příklad kde jsme pomocí komiksového detektivního příběhu šířili osvětu ohledně onemocnění ledvin. Komiksu se vytisklo zhruba 45 tisíc kusů.
Co bys doporučil lidem, kteří chtějí začít? A kde vidíš komiksovou tvorbu za deset let?
Důležité je skutečně začít. Je více způsobů, jak se živit komiksem. Já si zvolil variantu kreslení komiksů a komiksových ilustrací na zakázku. Další možnost je tvořit autorské komiksy a ty potom nabízet vydavatelům, případně vydávat na vlastní pěst.
Důležité je osvojit si základní principy komiksového vyprávění, myslím, že je to důležitější než dokonalost nebo nedokonalost vlastních obrázků. Hlavní je vytvořit si základní portfolio. Pak už nezbývá než sebrat odvahu a ukázat svůj um světu, případně oslovit potenciální klienty.
Za 10 let určitě prorazí spousta nových autorů mladé generace, kteří přinesou nová témata a možná i styly komiksu. Výrazného proniknutí AI do tvorby kvalitních komiksů se příliš nebojím. U komiksu, který má mít svou uměleckou hodnotu, jde vždy o osobitý otisk autora a jeho vidění světa.
Martine, díky že jsme mohli nahlédnout do tvého vidění komiksového světa, see you na kurzu.