„Dlouho jsme vás učili myslet výpočtově, teď přicházíme naučit vás myslet businessově,“ říkají Lukáš Kurilla a Šimon Prokop, zakladatelé konzultační firmy CodingARCH působící v oblasti architektury a computational designu.
Lukáš vede na FA ČVUT PhD studenty, kteří se zabývají například využitím VR ve výzkumu UX v architektuře a zkoumáním zapamatovatelnosti prostorů. Výzkumná témata také aplikuje ve své další firmě AICA Innovations, kde se například zabývá využitím AI při generování půdorysů kancelářských prostor pro tvorbu tzv. testfitů.
Šimon je zakladatelem konference a platformy Architektura v rozšířeném poli a také zakládající člen a výzkumník v ArchiDAO. Na FA ČVUT vyučuje CAAD-Scripting a pro Národní technickou knihovnu vede workshopy s robotickým ramenem UR3e.
Služby CodingARCH využily firmy jako DAM architekti, Black n’Arch, Next Level Studio, XTEND Design, LEGO, Škoda Auto a.s., Preciosa nebo Výstaviště Praha a.s. Společně také Lukáš a Šimon vedou akademický ateliér na ARCHIPu. Na FA ČVUT také vyučují předmět Design Computing a dále inovují předměty s tématy matematiky a geometrie na obou vysokých školách. A teď povedou na Skvotu kurz o tom, jak založit architektonické studio.
I přes bohaté zkušenosti říkají, že sami nemůžou vědět všechno – v takových chvílích je potřeba dát víc hlav dohromady. Proto bude teorie na kurzu doplněná o spoustu životních příběhů a tipů z praxe. Kdo budou hosté na lekcích se taky dozvíš ve společném rozhovoru, tak pojďme na něj.
Proč jste se rozhodli vytvořit kurz o zakládání a vedení architektonického studia?
Poslední dobou se stále častěji setkáváme s tím, že naši bývalí studenti po několika letech praxe mají zájem založit si vlastní ateliér a dělat věci trochu jinak, než jak to doposud zažívali. Přestože mají roky praxe, často se obávají neznámého, co souvisí s vedením studia.
Z diskuzí, které jsme s nimi vedli, vyplynulo, že je zajímají témata jako: s čím začít, na jaké zakázky se soustředit, jak se propagovat a co nepodcenit na začátku, jak spravovat finance, řešit smluvní záležitosti a podobně. Navíc se o takových záležitostech skoro vůbec neučí na školách architektury.
Navíc za roky naší praxe jako CodingARCH se díky našim spolupracím známe s mnoha různými ateliéry. V rámci spolupráce plníme roli konzultantů nebo pro ně outsourcujeme části konkrétního problému, kde pomocí computational designu hledáme nová, netradiční řešení. Náš business model je vlastně docela závislý na spolupráci s architektonickými studii a jejich dobrém vedení. Proto nás toto téma začalo čím dál více zajímat a rozhodli jsme se mu věnovat.
Jaký přístup jste zvolili při tvorbě kurzu?
Plánovaný kurz je naší snahou pomoci tak absolventům kurzu najít vlastní názor a cestu k tvorbě úspěšného architektonického studia, a to skrze zmapování různorodých přístupů jejich vedení. Téma úspěšného vedení ateliéru je velmi široká a individuální věc. Každý architekt dává do své tvorby srdce, názor a musí být spokojený se svým výsledkem.
Architektura je velmi subjektivní „disciplína“ a neexistuje jediné správné řešení architektonického či urbanistického problému. Podobně je to i s vedením architektonického studia. Vlastně se to i vymyká běžnému vedení firem, které se vyučuje na ekonomických školách.
Proto jsme k tvorbě plánovaného kurzu přistoupili formou v podstatě akademických diskuzí se zajímavými pozvanými hosty, experty na probíraná témata a vedoucími úspěšných architektonických studií. Vzali jsme na sebe roli kuchařů a s našimi dlouholetými zkušenostmi z výuky a inovace předmětů na univerzitách jsme se snažili namíchat co nejchutnější kurz pro lidi, kteří se chtějí dozvědět více o problematice založení a vedení vlastního architektonického studia.
Vlastně musíme říci, že se na kurz těšíme, a jsme zvědaví, co nového se sami dozvíme. (smích) Ne, ale vážně, věříme, že to bude unikátní zkušenost.
Na jaké „ingredience“ se tedy můžou účastníci těšit?
Na začátku našeho kurzu představujeme obecně platnou metodu – framework business model canvas (BMC), který slouží jako užitečný nástroj pro pochopení šíře problémů, jež je třeba řešit v podnikání. Původně tuto BMC metodu vyvinul Alex Osterwalder pro startupy a rychle se stala standardem v odvětví.
V našem kurzu navíc pracujeme s lehce rozšířenou verzí od Henriho Mennense a Sary Alsonso, kterou jsme se naučili používat během dvouletého kurzu EIT-Manufacturing: Doctoral School o transferu znalostí.
Náš kurz jsme postavili na této BMC metodě, abychom vytvořili „základní notičky“ pro architekty a aby si studenti dokázali v moderovaných rozhovorech s hosty uvědomovat různé business modely a případně se poučovat z provedených chyb.
Je také důležité si uvědomit, že fakt, že je člověk architekt, nemusí znamenat, že založí studio, ale může v oboru podnikat i s jinými, soudobějšími business modely, nebo naopak vybudovat unikátní studio s dobře propracovaným business modelem a strategií do budoucna.
Forma BMC je jednoduchá na naučení, ale je náročné precizovat její obsah. Ten se bude postupně vytvářet během kurzu a s precizováním obsahu nám budou pomáhat naši hosté – ať už se jedná o experty na danou problematiku, nebo vedoucí ateliérů, kteří přinesou zajímavé příběhy a zkušenosti, a tak nám pomohou překlenout naši teoretickou přípravu do praxe.
Jaká témata se budou řešit na kurzu a kdo jsou vaši hosté? Prozradili byste něco o nich?
Poslední roky se například o marketingu v architektuře vede docela rozsáhlá diskuze. Děje se to tak, že mladá architektonická studia dostávají zajímavější zakázky, možná i proto, že dokážou lépe komunikovat a zacílit na svou cílovou skupinou. Starší ateliéry, které to doposud nepotřebovaly, tak pociťují úbytek zakázek a začínají se o marketing vážněji zajímat.
Z našeho průzkumu jsme zjistili, že každý ateliér k tomu přistupuje jinak. Proto jsme na toto téma přizvali člověka za nás nejerudovanějšího – Radka Váňu, autora knihy PR a marketing v architektuře a zakladatele Idealab.
Dalším hostem bude Krištof Hanzlík z COLL COLL, se kterým rozebereme inovativní business model často nazývaný „networked practice“. Tento model možná není úplně pro každého, ale když zafunguje, může být velmi úspěšný. Téma škálování nám na kurzu osvětlí Jan Antal a Martin Stára z Perspektivu, kteří se v posledních letech rozrostli na 70členné studio.
Nebo byste raději vyslechli zkušenosti Martina Žatečky a Pavla Paseky ze Studio UPSTRUCTURE, kteří aplikují inovativní business model, který si přinesli z Holandska? Nebo jak si při architektuře a interiérové tvorbě rozběhnout další business a prodávat autorský nábytek – i o tom nám přijde vyprávět Lukáš Janáč z YUAR architects a také Josef Michalko a Stanislav Meliš z MelišMichalko architecture.
Matěj Hunal z Neuhausl Hunal studia zase může sdělit, jaké to je, když se rozhodnete vyměnit většinu zaměstnanců ateliéru a chcete při tom zůstat v klidu. A to ještě stále nejsou všichni pozvaní hosté, je na co se těšit.
Spoustu architektů, kteří chtějí vlastní studio, zase stresuje právní aspekt věci, s ním nám přijde pomoci Eva Faltusová z ČKA. Nebo je cítit nejistota z budgetingu a financí – to si zase projdeme s Jakubem Fišerou. O tom, jak dobře nastavit vnitřní kulturu společnosti, leadershipu a managementu přijdou pohovořit Dalibor Dzurilla a Petra DZ Kříčková z Visuinu.
Zkrátka hodně zajímavých ingrediencí, aby kurz co nejlépe „chutnal“ a odnesli jste si z něho co nejzajímavější a nejpraktičtější poznatky pro své další směřování.
Jak budou fungovat diskuzní lekce nazvané Příběhy z praxe?
Abychom naplno využili potenciál živého online kurzu, bude možnost se přímo v čase lekcí ptát našich hostů na otázky, které přímo vyplynou z jejich vyprávění a příspěvků. Tyto lekce plánujeme jako moderovanou diskuzi, kde bude diskutovat i více hostů najednou. Předem jsme si připravili pár všeobecných otázek, ale další budeme přidávat na základě požadavků lidí v kurzu, které bude možnost vyjádřit v úvodních hodinách.
Pozvaní hosté – vedoucí ateliérů – budou odpovídat na otázky jako například: Jaká je jejich role v ateliéru, jaké byly jejich začátky – kolik měl jejich ateliér lidí a partnerů na kolik zakázek? Co by dnes udělali jinak, čemu se vyvarovat při tvorbě studia?
Jak získávají zakázky a na jaké typy zakázek cílí? Jak řeší budgeting a správu financí? Jak plánují zakázky? Jaké používají digitální technologie a s čím jim pomáhají? Jak se vypořádávají s dobami, kdy je méně zakázek? Nebo zdali uvažují o škálovatelnosti studia? Nebo jestli přemýšlí nad inovováním svého business modelu?
Dobrá a teď ještě také něco o vás a CodingARCH – jak to vzniklo?
Navzájem se známe už přes 10 let. Potkali jsme se na škole, Lukáš v roli učitele a Šimon studenta na kurzu CAAD – Scripting, který později Šimon převzal po Lukášovi, když odjel za studiem do Švýcarska na ETH Curych, kde se vzdělával v oblasti grafické statiky a statické optimalizace.
V odvětví computational designu není úplně mnoho lidí a úlohy jsou často složité na řešení, asi i proto jsme začali spolupracovat a z toho stále čerpáme. Jednoduše jsme podobně zapálení, přitom odlišní a navzájem se vždy vědomostně a názorově doplňujeme, prostě nám vyhovuje přemýšlet ve vzájemném dialogu.
Díky naší výuce na vysokých školách se nám podařilo zaškolit, dalo by se říct, už jednou generaci studentů, kteří jsou teď v praxi a s většinou z nich udržujeme kontakt. Také když se vyskytne příležitost spolupracovat na zajímavém projektu, nebráníme se rozšiřovat své řady v CodingARCH o naše studenty nebo jiné lidi se zápalem. V současnosti dokonce zvažujeme vytvoření spolku či alianci odborníků na Computational Design.
Vaší expertizou je již vzpomínaný computational design, ale co si pod tím pojmem představit?
Možná budete spíš znát pojmy jako parametrická architektura nebo generativní design, častokrát skloňované společně s organickou architekturou. Z principu se jedná o docela výstižné názvy, protože opravdu dokážeme pomocí parametrů ladit a měnit návrh, který se generuje tak, aby se dokázal adaptovat požadovaným vlastnostem.
Právě geometrie a řešení různých geometrických problémů je naším denním chlebem, kde výsledná forma na sebe může vzít podobu organických tvarů. Nemusí vždy, ale ona si to příroda už tak zařídila, že svojí evolucí dokázala najít ty nejefektivnější konstrukce a formy, které dnes nacházíme a objevujeme právě díky computational designu. Ostatně i CodingARCH vzniklo původně pod názvem GeometryBusters.
S kým v CodingARCH spolupracujete a jak jim pomáháte?
CodingARCH přichází na pomoc ve chvílích, kdy se ateliér potýká s komplexní geometrií nebo nějakým geometrickým problémem, například když je cíl vytvořit na fasádě nějaký zajímavý pattern, ale povrch má složitý tvar a z rovnoběžek se stávají mimoběžky.
Nebo naopak, když se nějaký ateliér snaží zlepšit svoje vnitřní pochody nebo workflow a chtějí řešit nějaký dílčí úkol, který by ručně znamenal příliš repetitivní práce. Často se nemohou ubránit pocitu, že by přece měl existovat způsob, jak tu práci udělat automatizovaně, ale v ateliéru zrovna nesedí nějaký nadšenec do computational designu.
Také, když je potřeba nějaký návrh rozhýbat, parametrizovat, aby se dalo hodnotit více alternativ řešení. Nebo taky, aby dokázali reagovat na výstupy z nějaké klíčové analýzy a přiblížili se optimálním vlastnostem návrhu.
Ale asi úplně nejraději se stáváme součástí kreativního teamu, abychom mohli uplatňovat nové postupy a věci, které zkoumáme na akademické půdě, rovnou v praxi. Daří se nám spolupracovat s jinými architekty, inženýry, umělci a designery. Občas jsou to statici, jindy sochaři, designéři 3D tisku nebo urbanisté – je to opravdu široká škála.
Měli byste pro nás nějaké ukázky?
Z projektů, na kterých jsme autorsky spolupracovali, bychom mohli zmínit například architektonickou soutěž na Český pavilon pro EXPO 2025, kde jsme spolupracovali s Tomášem Rouskem z XTEND Design a Liborem Lacinou z DOT architects. Jedna z krás computational designu spočívá v tom, že na stejné podkladové geometrii sítě lze generovat různé varianty a velmi rychle tak ověřovat různé dimenze, hustoty elementů, či dokonce měnit geometrické principy umístění prvků.
Jeden z příkladů můžete vidět na obrázku navrhované fasády, kde pomocí jemného ladění logiky skriptu a parametrů bylo možné velmi rychle dosáhnout vizuální změny a transformace krystalové fasády složené z trojúhelníků s dřevěnými laťkami (na pravé straně) na buňkovou fasádu složenou z voronoi polí vyplněných ocelovou sítí (levá strana).
Další ze zajímavých a úspěšných projektů je spolupráce s Michalem Kutálkem (Next Level Studio), kde jsme spolupracovali na vítězném výstavním stánku pro Presbeton. Inspiraci pro stánek byla čedičová hornina a geometrie vznikající při jejím růstu.
Pomocí sérií skriptů jsme vytvořili interaktivní model, který nám umožnil kreativně prozkoumat vizuální kvality různých geometrických struktur. Výsledný tvar a vytažení jednotlivých elementů jsme ladili sochařsky pomocí bodů a křivek, čímž jsme dokázali efektivně kontrolovat estetickou stránku návrhu. Výroba také nebyla velký problém. Díky skriptu jsme totiž byli schopni jednoduše vygenerovat výpis jednotlivých prvků pro výrobní dokumentaci.
Který projekt byl pro vás zatím top a proč si ho ceníte?
Tuto odpověď bychom rádi rozdělili na oblast školení a outsourcingu.
Z hlediska přiblížení toho, jak vypadá školení od CodingARCH, byla zajímavá spolupráce s firmou Preciosa Lustry. Naším úkolem bylo pomoci s parametrizací navrhování, což vlastně znamenalo naučit jejich zaměstnance přemýšlet při tvorbě modelu jinak, a to výpočtově.
Návrhy designérů v Preciose často spočívají z komplexních geometrických tvarů složených z tisíců elementů. Díky parametrizaci a výpočtovému myšlení jsme dokázali odstranit desítky až stovky hodin jinak zdlouhavé a zbytečné rutinní práce. Vytvořili jsme tak interaktivní digitální modely, které šlo jednoduše měnit a které přímo vykazovaly náklady na výrobu.
Ve spolupráci s jejich vnitřním týmem konstruktérů se nám dokonce podařilo nastavit efektivnější spolupráci v jejich digitálním workflow. Šlo hlavně o to, jakým způsobem si předávali data a informace o návrhu.
Když jsme se po roce vrátili, i ti, kteří zprvu nad vzděláváním ohrnovali nos, najednou byli velmi motivovaní učit se „ten nový způsob myšlení“. Až potom jsme zjistili, že jejich motivace byla podpořena zaměstnavatelem, který jim za parametrické modelování zvýšil mzdu. (smích)
Jeden z našich outsourcing projektů je ten, kde jsme spolupracovali se Steven Holl architects, Architecture Acts a inženýry z Němec Polák na koncertní hale pro Ostravu.
Na komplexním tvaru budovy bylo možné ukázat, že některá architektura opravdu potřebuje nástroje šité na míru, a právě ty my rádi vyvíjíme. Navíc jsme na tomto projektu dokázali propojit praxi s naší akademickou sférou. Ať už šlo o optimalizaci geometrie, nebo nástroj pro rychlé iterativní kreslení nosné konstrukce pro statiky vycházející z Lukášova doktorátu, nebo interpretaci naměřených dat z větrného tunelu, která posloužila i fasádníkům.
Ve výsledku bylo nakonec potřeba používat na míru trénovanou umělou inteligenci, protože ani Evropská norma pro působení větru na fasády není vhodná pro výpočet na komplexních dvojitě zakřivených tvarech. O této metodě jsme pak jako akademici ve spolupráci s ČVUT CIIRC napsali vědecký článek, za který jsme dostali ocenění Best Presentation Award na konferenci eCAADe 2023 v rakouském Grazu.
Děkujeme za rozhovor a těšíme na všechna zbrusu nová architektonická studia!