Jsi všestranně kreativní a víš, jak nápad proměnit v realitu. To, jak funguje digitální marketing, ti není velkou neznámou. Víš, kde hledat odpovědi na všechny otázky, svoje i někoho jiného. Nebojíš se přicházet s novinkami a nevadí ti vyhodit sto nápadů do koše pro jeden vítězný. Zdá se, že jsi idea maker.
Idea making je činnost, aktivita, jejíž cílem je přijít s nějakým novým a velice dobrým nápadem. Prostě nápadem, který bude prodávat a bude plnit svou funkci. Ideamakers oplývají velkým kreativním talentem a znají techniky, jak se stát jedničkou na trhu.
O čem idea making je?
Idea making, v češtině doslova dělání nápadů, znamená jednoduše to, co nese název. Cílem je, jak už bylo řečeno, přijít s novým nápadem. A ideálně takovým, který tady, ať už mluvíme o českém, nebo světovém trhu, ještě nebyl. Nápadem může být reklama, kampaň, slogan, nová vychytávka sociálně sítě, zkrátka všechno, k čemu je nápad potřeba. Nenech se ale mýlit – vymyslet nový produkt sice znamená přijít s novým nápadem, idea making je ale spíše o rovině propagace. Cílem totiž je, aby se o daném produktu dozvědělo co největší disperzní publikum. Idea makers typicky pracují v reklamkách, v PR agenturách, v marketingových odděleních firem, ve firmách zabývajících se online komunikací a také v politických stranách.
Realita v praxi
Idea making není o tom zpracovat všechny nápady, co mě napadnou. Je o důkladném a důsledném průzkumu toho, co chce klient a na co reaguje jeho zákazník, kdo je cílovka a jak tuto cílovku oslovit. Idea maker se volá na pomoc v případě, kdy má firma nápad, nebo kdy plánuje nějakou změnu, a neví si rady. Manažeři jsou sice hlavičky, ale přeci jen vynikají v něčem jiném, než je kreativa. Samozřejmě, že jsou kreativní manažeři, ale kreativní manažer často není idea maker. Ten totiž přijde, vyslechne si požadavky, nastaví pravidla a pustí se do práce. Začíná analýzou trhu, seznámením se s produktem a pak už nechává mozek pracovat naplno. Jaké techniky může idea maker využívat? Často jsou to myšlenkové mapy a brainstorming. Díky brainstormingu vznikly tuny skvělých nápadů a je vědecky dokázáno, že brainstorming funguje téměř vždycky. To vědecky asi dokázáno není, ale vsadím se, že jsi teď skočil*a na špek. Heheh.
Profesionální idea making je důsledná a pro hlavičku bolestivá práce, proto ji taky nemůže dělat kde kdo. Splnit úkol a dojít do cíle chce hodně času, úsilí, hodin přemýšlení, promýšlení a vymýšlení.
A co ten brainstorming?
Technika brainstormingu je nedílnou součástí idea makingu. Správný idea maker se bez brainstormingu asi sotva pohne z místa. Brainstorming je metoda intenzivního vymýšlení co největšího počtu nápadů. Dobře posloužit k tomu může i myšlenková mapa. Ale nejlepší je být ve větší skupině. Nápady rovnou diskutovat, vyřadit, zařadit, vybrat. A nakonec přijít na ten nejlepší až skoro geniální nápad. Je ti ale určitě jasné, že na to nepřijdeš za hodinu.
S kůží na trh
Když idea maker (ať už s týmem, nebo sám) konečně najde ten správný nápad, přichází na scénu fáze testování a hledání. Tým musí společně zjistit, jestli tenhle super originální nápad už dávno někdo někde nepoužil, zda není obsazená doména a tak dále. Jako další krok přichází testování. Idea maker a s ním i firma, která zakázku zadala, společně zkouší, jak na daný projekt, reklamu, slogan, produkt reaguje publikum a zákazníci. Přiláká to zákazníky? Obsahuje tahle verze vše, co má? Nebo může ukázat víc? To vše je součástí fáze testování. Je-li úspěšná, slogan, produkt, říkejme jim výtvor, je nasazen a práce idea makera zde, pro tuto chvíli, končí. Dojde-li však k situaci, že se úspěch nedostavil, na idea makera padá další břemeno, protože musí začít od začátku. Projít všechny kroky a najít, kde se stala chybička. Dobrou zprávou je, že jedině on ví, jak a kde ji najít, což znamená, že ji vždycky najde.