Proč se snažit o zapojení pravé i levé hemisféry? A k čemu ty myšlenkové mapy vůbec jsou? Věc se má tak, že díky myšlenkové mapě můžeš přijít na věci, o kterých jsi ani nevěděl*a, že je víš. Možná právě ten pocit je to protože.
S nápadem myšlenkových map prý přišel už Leonardo da Vinci. No a s čím taky nepřišel? Mona Lisa, létací stroje, šifry, kódy, Dáma s hranostajem a další. Co z toho vyplývá? Jedna věc – myšlenkové mapy fungují. Heureká! Ehm, to byl zase Archimédes.
Ale teď vážně. Oficiálně byly myšlenkové mapy světu představeny až v 70. letech 20. století a jejich otcem zakladatelem je Tony Buzan. Laicky je můžeme označit za obrázky, které dávají smysl. Nejjednodušší definice je pak označuje za grafická uspořádání klíčových slov.
Proč a protože
S pojmem myšlenkových map se alespoň pasivně setkal každý z nás. A někteří z nás si je i vyzkoušeli ve škole. A ti nejbystřejší z nás je používají. Myšlenková mapa je nástroj, jak pomocí asociací přijít na kloub nějakému problému. Není pravidlem, že ji můžeme použít jen při nějaké kreativní srandě. Můžeš ji využít třeba k nalezení odpovědí, jestli se dokážeš postarat o štěně. A nebo taky jako způsob zápisků, způsob řízení projektů, při plánování. Možná tím nejznámějším způsobem, jak lze myšlenkovou mapu využít, je při brainstormingu.
Mozek totiž reaguje na slova, která v mapě vidí, a hledá k nim další asociace. Díky myšlenkové mapě tak můžeš přijít na skvělý nápad.
Příprava
Návody říkají, že to není tak těžké a scary, jak se by mohlo zdát. Nejdůležitější je trénovat. Namáhání mozku je náročná disciplína, proto, stejně tak jako se sportem, začínej pomalu. Pokud s technikou myšlenkové mapy teprve začínáš, neočekávej od sebe ty nejlepší výkony. Je to stejné, jako když teď začneš skákat tyčku. Na první pokus asi nedáš tři metry, ale s tréninkem časem uděláš světový rekord. Takže – nehněvat se na sebe, zůstat v klidu.
A teď, existují dva způsoby, jak myšlenkovou mapu udělat: elektronicky, nebo klasicky na papír. Zkus obojí, ze začátku prostě nemůžeš vědět, co ti bude vyhovovat. Stejnou roli hraje také prostor a místo, které ke tvorbě mapy zvolíš. Máš radši lidi a hluk? Nebo ticho a klid? Choice is yours. Pravidlo, že dokud nezkusíš, nevíš, platí i tady. Vytvoř si jednu mapu doma v pokoji, v tichu, s hudbou, zkus to ve škole, v práci, v kavárně. Najdi si svůj spot, kde se nejvíc soustředíš a kde vnímáš, jak myšlenky běží o závod.
Postup
Jak tedy na to, ptáš se? Na přípravě záleží, snad už jsi ready.
Pokud (z)volíš papír, dej si ho na šířku. Do středu stránky napiš/zakresli the main issue a přemýšlej. Jaké emoce to v tobě vyvolává? Co tě napadá jako první? Nech myšlenkám a kreativitě otevřené dveře a jednoduše tvoř. Používej slova, obrázky, symboly, číslice, cokoli. Slova připojuj pomocí organických větví, pro každou větev zvol jinou barvu. Větve totiž napodobují synapse v mozku a celá mapa tak připomíná mozkové procesy. Každé slovo je základem pro další větvení, neomezuj se, piš a kresli, co tě napadne. Používej klíčová slova, žádné sáhodlouhé věty, soustřeď se na konkrétní fragmenty a ty pak rozvíjej.
Super hacks:
- — To, co řešíš, umísti do středu papíru.
- —Větvit začínej vpravo nahoře a pak se drž směru hodinových ručiček.
- — Přidávej obrázky, kódy, symboly, šifry, cokoli, co chceš.
- — Témata a jejich důležitost zdůrazni pomocí tučných, velkých písmen. Jo, a piš tiskacím.
- — Využívej barvičky (ať je tvoje mapa veselá jako tenhle svět).
- — Buď originální. Tvoříš svoji mapu, nikdo jiný jí rozumět nemusí.
- — Nezapomeň na datum.
Grafický návod, jak na myšlenkovou mapu, najdeš v této myšlenkové mapě:
Plusy & minusy
Díky myšlenkové mapě máme možnost si toho víc zapamatovat a lépe se díky ní učíme. Myšlenková mapa má totiž tu super funkci, že problematiku dané věci zachycuje komplexně, se všemi možnými souvislostmi. Zároveň také šetří čas, i když se to možná nezdá.
Možná jediným minusem je pak fakt, že do myšlenkové mapy nezaneseš delší text, není tam pro něj místo. Obecně pak také platí, že tato technika není příliš rozšířená, což se ale může velmi rychle změnit s nástupem dalších generací.
Poslední proč na závěr
V úvodu je položena otázka, proč se při přemýšlení snažit o zapojení levé i pravé hemisféry. Že je mozek rozdělen na dvě pomyslné části, víme, a že každá tato část má trochu jinou funkci, víme taky. Zatímco levá hemisféra je zaměřená spíše na logiku, pravá je kreativní. Při tvorbě myšlenkových map pracuje celý mozek, tedy obě hemisféry jsou zapojeny. Odpověď je tedy jednoduchá, nemyslíš? Když ti pracuje celý mozek, vymyslíš toho víc.
Zdroj obrázku: medium.com