Digitální technologie a umělá inteligence viditelně otřásly pracovním trhem a v mnoha lidech vyvolaly obavy o budoucnost jejich profese. Společnost McKinsey & Company upozornila na 56 základních dovedností, které je důležité umět.
Je pravda, že tvrdé dovednosti už nejsou nejdůležitější. Ano, programátorské dovednosti (často) zvyšují plat, ale při pracovních pohovorech se víc kouká na osobní vlastnosti. Pokud neumíš pracovat v týmu nebo zvládat stres, jsou ti tvrdé dovednosti k ničemu.
Shromáždili jsme pět flexibilních dovedností, bez kterých v novém světě nepřežiješ: kritické a kreativní myšlení, empatie, všímavost a schopnost se učit. A dozvíš se, jak tyto měkké dovednosti rozvíjet.
Kritické myšlení
Kritické myšlení není o zraňující kritice a odsuzování, ale o (sebe)reflexi. Je to schopnost myslet, analyzovat a argumentovat bez logických chyb, prázdných míst a selhání.
Bez kritického myšlení není možné přijít se solidní myšlenkou a dobře ji realizovat, je obtížné vytvořit strategii a zlepšit produkt.
Jak je rozvíjet:
#1 Nauč se vyhazovat nepotřebné věci. Například Eulerovy kružnice jsou skvělé pro zvýraznění materiálu, který lze okamžitě vyřadit – zkontroluj proveditelnost konceptu, nebo v něm najdi mezery.
#2 Sleduj kognitivní zkreslení. Kvůli nim nedokážeme vnímat svět izolovaně od stereotypů. Takových zkreslení je spousta. Například zaujatost ti brání přiznat, že tvoje koncepce má nedostatky, a kognitivní slepá skvrna vede k tomu, že si lidé svých kognitivních zkreslení vůbec nevšimnou.
#3 Přečti si filozofy. Dobrým začátkem jsou Platónovy dialogy. Hlavní hrdina většiny těchto děl Sokrates tě naučí diskutovat ve stylu „vím, že nic nevím“. Důležitý poznatek pro kriticky myslícího člověka.
Kreativní myšlení
Zatímco dříve byla kreativita spojována pouze s uměleckým světem, dnes se kreativní myšlení uplatňuje ve všech profesích. Přimět mozek k tvořivé práci už není umění, ale řemeslo. Zvol si vlastní metodu – a postupuj podle ní.
Jak je rozvíjet:
#1 Transformuj obrázky. Změň vlastnosti objektu svého úkolu. Hyperbolizuj, srovnávej, měň vlastnosti, rozděluj na části, spojuj – a používej jakékoli jiné metafory.
Pokud potřebuješ vymyslet nový formát židle, představ si, že všechny židle jsou květiny nebo že je židle jen konstrukční součástí něčeho většího. Nebo že má nohy vážky.
#2 Výměna rolí. Abychom se oprostili od subjektivity, je užitečné podívat se na problém očima různých lidí. Například Walt Disney se na tvůrčí problém díval ze tří perspektiv: snílka, realisty a kritika:
- — Jako snílek jdi do oblak a vymysli řešení, které se zdá být nereálné.
- — Jako realista se vrať zpátky na zem a zkus přijít s implementací založenou na skutečných možnostech.
- — Jako kritik řeš nedostatky kladením upřesňujících a vysvětlujících otázek.
Tento přístup je podobný metodě šesti klobouků, kterou vytvořil Edward de Bono. Navrhl měnit úhel pohledu na problém postupně tím, že si „nasadíme“ různé „klobouky“: například červený, abychom se na vše dívali emotivně; žlutý, abychom identifikovali klady nápadu.
#3 Použij TRIZ. Použij teorii vynalézavého řešení problémů (TRIZ), kterou vytvořil vědec Genrikh Saulovich Altshuller. Cyklus generování nápadů pro tento systém je následující:
- — formulovat výsledek (např.: potřebuješ, aby se lidé nespálili při sundávání hrnce z plotny);
- — najít zjevný rozpor (hrnec je horký, ale potřebuješ, aby byl studený);
- — najít způsob, jak tento rozpor vyřešit (rukojeti mohou být vyrobeny z materiálu, který se nezahřívá).
Empatie
Empatie je klíčovou schopností člověka s vysokou úrovní EI (emoční inteligence). EI je schopnost číst potřeby a emoce (vlastní i druhých) a empatie je schopnost vcítit se, aniž bychom přebírali pocity někoho jiného.
V tvůrčí sféře jde o neustálou výměnu energie. Čím méně se zabýváš problémy unavených klientů, šéfů a kolegů a čím víc víš, jak udržet konverzaci bez oceňování, tím snadněji si udržíš pozitivní přístup k práci.
Jak ji rozvíjet:
#1 Seznam se s konceptem EI. Empatii se nenaučíš najednou – je to celoživotní úkol. Hledej příjemnou cestu: pro snadný vstup čti knihy (začni knihou Daniela Golemana Emoční inteligence), pokud jsi připraven*a jít hlouběji, jdi na psychoterapii.
#2 Aktivně naslouchej. Znamená to klást doplňující otázky, nechat druhou osobu domluvit, aniž bys ji umlčeli*a, a shrnout rozhovor. Aktivní naslouchání je skvělá komunikační dovednost.
#3 Používej vlastní zprávy. Vyzkoušej si cvičení: během dne se vzdej obviňujících frází. Místo: „Řekl jste, že úkol není naléhavý“ použij: „Z toho, co jste řekl, jsem usoudil*a, že úkol není naléhavý“. Tato praxe učí:
— přijmout odpovědnost za své emoce a vyjádřit je;
— říct člověku, že se mýlí, aniž bychom ho napadli;
— vymezení vlastních hranic a porozumění hranicím druhých.
Všímavost
V tvůrčí sféře je hodně stresu: pokud si včas neuvědomíš, že tvoje energie je téměř na nule, může být obtížné se vrátit do správných kolejí. Nejlepší je přistupovat k všímavosti ze dvou úhlů: jedním je rozvíjet toleranci vůči stresu a druhým se naučit vnímat signály těla a duše.
Jak ji rozvíjet:
#1 Zdraví. Pracovat až do vyčerpání neznamená být efektivní. Člověk, který o sebe soustavně pečuje, dosáhne více než ten, kdo měsíc pracuje do vyčerpání a pak dva měsíce bojuje s vyhořením.
Sílu a energii ti může dodat pouze tvoje tělo. Nic nového: fyzická aktivita, správná výživa, odpočinek, běžné prohlídky. Začni od základů:
Pozitivní motivace funguje lépe než omezení – nezkoušej „navždy přestat jíst pizzu“, ale přidej do svého jídelníčku oblíbenou zeleninu.
Pokud ti sport nevyhovuje, není to tebou, ale sportem – možná jen rád*a rychle chodíš, když tě nebaví běhat.
Jeden dobrý návyk je lepší než žádný – nesnaž se zlepšit všechno.
#2 Analyzuj triggery. Trigger je něco, co vyvolává emocionální reakci. Negativní triggery okamžitě pokazí náladu (například někdo zanechal kritickou poznámku a ty jsi začal*a cítit úzkost). Zbav se triggerů – získáš čas a energii, kterými jsi dřív plýtval*a na zbytečné starosti.
Při řešení triggerů je důležité mít na paměti:
— Triggery nejsou špatné, jen ti dávají něco, s čím můžeš pracovat: máš to, vyřešil*a jsi to, je to jednodušší.
— Trigger je tvoje reakce na prostředí, nemůžeš ji změnit, ale můžeš se naučit reagovat jinak.
#3 Rozvíjej sebedisciplínu. Člověk, který umí hospodařit s vlastním časem, vzbuzuje v týmu důvěru. Nejprve si tedy stanov pravidla (vypnutí pracovních chatů po 19. hodině, ponechání příchozích úkolů na zítřek, přestávky) – a v tomto časovém rámci si vytvoř pracovní postupy.
Schopnost se učit
Scénář škola – univerzita – práce – život je zastaralý. Pokud se chceš udržet na trhu déle, musíš přijmout koncept celoživotního vzdělávání. Čím rychleji se umělá inteligence vyvíjí, tím více dovedností je od jednotlivce vyžadováno. Tvým úkolem je vybrat z nich ty, které jsou skutečně potřebné.
Jak ji rozvíjet:
#1 Vybírej si. Topíme se v informacích, chytáme vše, co nám padne do oka, což je přímá cesta k vyhoření. Síla však nespočívá v chaotickém skupování všech kurzů a maratonů. Jde o to pochopit, jaké dovednosti potřebuješ tady a teď.
Hledej rovnováhu: balancuj mezi osobními profesními zkušenostmi (které se již samy aktualizují), školením (když máš pocit, že se chceš v něčem zlepšit) a rozumným odhadem svých silných stránek.
#2 Dopřej si čas. Paměť není gumička. Pokud chceš „vyjednávat s mozkem“, nepřeháněj to. Když to přeženeš, tvůj mozek během spánku většinu informací zahodí, aby se zotavil.
Snaž se také co nejdříve uplatnit své znalosti – využij je nebo je alespoň předej ostatním.