Tak jako svět jednou někde vznikl, vznikla i fashion ilustrace. No opravdu. Snad nevěříš tomu, že tu nebyla a najednou byla. Hahah, konec srandy. Je to jasné asi tak jako to, že móda je důležitým elementem života pro všechny předcházející i následující společnosti. Všichni lidé jsou módou nějakým způsobem ovlivněni, a tak se společně neustále posouvají kupředu. Taková milá, pro obě strany prospěšná symbiózka.
Pravda je, že v pravěku s velkou pravděpodobností neřešili fashion a OOTD pro ně nebylo téma. Téma pro ně byla funkčnost a hřejivost „oblečení“. Ve starověku už fashion začít řešit mohli, přeci jen starověká / antická společnost byla velmi velmi vyvinutá.
Každá určitá doba s sebou nese nějaké typické charakteristiky, které spojuje společnosti a uskupení v ní žijící. Tak například, když budeme pokračovat v našem chronologickém výčtu, pro středověk bylo typické dvouvrstvé oblečení ze lnu a vlny. S novověkem pak na scénu přichází velké róby, šaty, paruky a pudr. Hodně pudru.
Když bychom se na módu dívali perspektivou uměleckých slohů, než bychom vyčetli, co všechno je pro který sloh typické, byli bychom tu do aleluja. A navíc, nás zajímá módní ilustrace.
Reminder: Co je módní ilustrace
Fashion ilustrace pro módní návrháře představuje nástroj, bez kterého jsou tak nějak zaseklí na místě. Je to způsob, jak svoje módní myšlenky dostat na papír a dát jim konečně nějaký konkrétní tvar. Klidně ji můžeme označit za módní myšlenky ve vizuální podobě. Předobraz konkrétního oděvu.
Na začátku je totiž nápad, vize, myšlenka, uprostřed je módní ilustrace, na konci je molo, módní přehlídka a penízky. Celkem jednoduchá evoluční řada. Tak či tak, módní ilustrace je důležitou součástí módního průmyslu. A tečka.
A teď, let’s dive in history
Kdyby fashion ilustrace slavila narozky, na dortu by měla přibližně 500 let. Tak dlouho už se potuluje kolem. Poprvé se objevila v 16. století. Její vznik (dost možná) přímo souvisí se začínající globalizací. 16. století je obdobím (nejen) renesance, objevných plaveb a reformace. Je to období Leonarda da Vinciho, Mikuláše Koperníka, Galileo Galilei a dalších.
Je to právě tahle doba, kdy se země začínají otevírat světu a sobě navzájem. Je to také doba, kdy světové objevy a průzkumy vedly k objevení módy mnoha národů po celém světě. A protože bylo důležité new fashion ukázat světu, vzniká módní ilustrace. S novými druhy módy přichází fascinace, ale taky strach. Že by z neznáma?
Nově jsou vyráběny a tištěny knihy ilustrující nově objevené a vhodné oblečení různých společenských vrstev a kultur. Jejich cílem je odstranit strach ze změn a sociální nepokoje, které tyto objevy vyvolaly. Ptáš se, proč strach? Takhle, lidé v 16. století nebyli zvyklí na rychle se měnící pořádky, takže tohle pro ně mohla být tak trochu čára přes rozpočet.
Od poloviny 16. století vzniklo několik desítek takových sbírek, které obsahovaly kresby oděvů typických pro určitou národnost či postavení. Vyjít z davu a jít si svou vlastní (módní) cestou se v té době holt nenosilo.
Ale právě tady vznikají první specializované ilustrace oděvů a předobraz moderních módních ilustrací. No jo, je to tak. Takhle vznikají první návrhy, které se cestou necestou (polem nepolem) dostaly k švadlenám, krejčím a jejich zákazníkům a sloužily jako inspirace pro nové návrhy.
První módní časopisy
Jak už víme, Baby nezůstane v koutě. A v našem případě je Baby móda, ta taky nikdy nezůstává v koutě. A nezůstávala ani v novověku. První módní časopisy začínají vznikat v 17. století. Tím úplně prvním byl francouzský Le Mercure Galant. Šířil se po celém evropském kontinentu a výhradně psal o nejnovějších módních trendech.
Další módní časopisy vznikají nejen ve Francii, ale taky v Anglii. Vznik nových a nových módních magazínů je reakcí na stále se zvětšující poptávku čtenářek, které módu hltaly a chtěly jít s dobou. Nenech se ale mýlit, koncem 18. století jsou pánské fashion ilustrace stejně důležité jako ty dámské. Popularita módních ilustrátorů tak roste a poptávky na jejich práci létají ze všech koutů. Čím dál víc se tak stávají součástí módního prostředí.
Ačkoliv v 19. století je vynalezena fotografie, módní ilustrace tím, jak se zdá, netrpí. Sure, v rámci pokroku se v tisku pro módní účely používat začala, na druhou stranu spolu s ilustrací koexistovala po mnoho let.
Anatomie pádu
Každý úspěch jednou končí, říká se. I módní ilustrace zažila svůj vzestup a pád. Svou zlatou éru módní ilustrace zažívala ve 30. letech 20. století, kdy dosáhla svého vrcholu.
Jenže tady se tak nějak zastavila, zatímco fotografie tzv. jela bomby. Fotografování oděvů se začalo považovat za reprezentativnější pojetí každého (v)kusu a služby ilustrátorů se začaly využívat čím dál méně.
Za zlomovým bodem módního průmyslu stojí časopis Vogue. Právě ten se rozhodl nahradit své proslulé ilustrované obálky fotografickými snímky. Laird Borrelli, autor knihy Fashion Illustration Now, uvádí, že „první fotografická obálka časopisu Vogue byla přelomovou událostí v dějinách módní ilustrace a zlomovým znamením jejího úpadku.“
Byla to právě masová dostupnost fotografie, která tehdy rozhodla o vítězi? Nevíme. Víme ale, že určitou roli hrála. A taky víme, že díky ní módní ilustrace ztratila statut jediného prostředku komunikace o módě a svou jedinečnou roli.
Dnes módní ilustrace důležitou roli opět hraje. Návrháři by bez ní byli nahraní. Tužku a papír nahradil tablet a elektronická tužka, ale to na věci nic nemění. Bez kvalitní módní ilustrace na počátku procesu nevznikne na jeho konci kvalitní módní fotografie. Easy.
Zvláštní na tom všem je, že ačkoliv je fotografie nečím, co ilustraci z její původní role vytlačilo, je zároveň i něčím, co ilustrátorům nahnalo nový vzduch do plic. Před vznikem fotografií měli totiž ilustrátoři de facto svázané ruce, jejich prací bylo zachytit model do každého puntíku. Proč? Aby klienti věděli, co přesně si kupují.
Ale today, kdy k tomuto účelu slouží fotografie, mají módní ilustrátoři výsadu naopak vytvářet díla, která odpovídají jejich umělecké vizi. Mohou experimentovat s originálnějšími metodami tvorby. Jejich práce se vyvinula v uměleckou formu.