Při studiu anatomie si studenti medicíny otevřou anatomický atlas a představují si, kde se který orgán nachází a jak vypadá. Kreativci používají storyboardy k podobnému účelu – vizualizují si postavy, události a scény dlouho předtím, než se kamery rozejdou.
Vizualizace scénáře je důležitou fází tvorby jakéhokoli videoobsahu. Zjednodušuje a snižuje náklady na výrobu, a proto se používá všude: v reklamě, animaci, hrách i filmech.
Toto je náš návod, jak oživit text pomocí storyboardu.
Začátek éry storyboardů
Storyboarding neboli storyboard jako metoda vizualizace scénáře se začal používat na úsvitu němého filmu. Tehdy však šlo spíše o experiment. Studio Walta Disneyho dokázalo storyboardy pravidelně nasazovat. Jeho první zvukový animovaný film z roku 1928, Steamboat Willie, byl nakreslen na základě ilustrovaných konceptů, které zase vycházely z komiksu.
Tento přístup značně urychlil práci a během několika let se stal standardem ve světě animace – a nejen v něm. Film Muž s kinoaparátem, který v roce 1929 uvedl sovětský režisér Dziga Vertov, měl taky storyboardy.
V roce 1939 vyšel jeden z prvních plně storyboardových filmů, Gone with the Wind. Po zohlednění inflace se tento film stal nejvýdělečnějším filmem v dějinách kinematografie a vydělal 3,7 miliardy dolarů. Od té doby se předběžná vizualizace scénáře stala povinnou fází filmové produkce: jak u kreslených filmů za pár centů, tak u mnohamilionových trháků, jako je Matrix.
Proč potřebuješ storyboard
Storyboard je série jednoduchých kreseb, se kterými si snáz představíš reklamu nebo celý film. Obvykle popisuje postavy a jejich repliky, kostýmy a živé detaily jejich vzhledu, místo natáčení, pohyb postav a taky směr kamery a přechody mezi scénami.
Takové schéma pomáhá účastníkům natáčecího procesu koordinovat své kroky a zkracuje pracovní dobu. Ve skutečnosti šetří peníze na produkci: přijdeš, podíváš se, natočíš a už se nevracíš natáčet znovu.
Někteří artoví režiséři mají k storyboardům negativní postoj. Například Werner Herzog si myslí, že storyboard je „nástrojem pro zbabělce, kteří nevěří své představivosti“. Většina komerčních projektů se však bez storyboardů neobejde.
Reklamy nejsou o reflexi filmařů. Natáčejí se podle zadání klienta a je důležité neplýtvat rozpočtem na „já to vidím takhle“. Proto se výroba reklamy podobá spíše Fordově montážní lince než Herzogovu ateliéru – není čas hledat inspiraci, každý záběr musí být předem vypracovaný a odsouhlasený.
Takhle například vznikalo tohle video pro značku těstovin. Storyboard k němu vypadal super detailně – a výsledek byl jedinečný.
Jak nakreslit storyboard
Storyboard je náčrt. Proto jej musíš nakreslit jednoduše, aniž bys ztrácel*a čas pilováním detailů. Nejprve si scénu promysli a teprve potom ji rychlými tahy nakresli.
Základní pravidla pro přípravu storyboardu jsou:
#1 Zaměř se na hlavní body. U postav hledej co nejvýraznější úhly a pózy. Dbej na to, aby jejich rysy (knír, klobouk, podpatky) byly velké a vynikaly. Podobné postavy můžeš označit barvou nebo čísly.
#2 Označ směr pohybu. Jak se předmět a postava objeví v záběru, jejich pohyb po scéně, speciální efekty – všechny pohyby můžeš vyjádřit pomocí šipek. Šipky slouží taky jako ukazatele pro operátora: přibližování a oddalování kamery, snímání z první osoby nebo slow-mo.
#3 Přemýšlej o střihu. Při kreslení storyboardu je třeba zachovat logickou posloupnost scén (jako ve scéně z filmu Frozen 2 nebo Zootopia).
Storyboardy se často vytvářejí ručně na papír. Oblíbeným formátem je nakreslit 12 obdélníků 3 × 4 na list A4. Každý obdélník je samostatný snímek a pod ním je prázdné místo pro psaní. Projekty lze kreslit v programu Illustrator, Photoshop nebo na tabletu.
Dalším krokem je profesionální software pro tvorbu storyboardů. Jedním z nejoblíbenějších a nejpohodlnějších je Celtx. Umožňuje psát scénář, popisovat místa s postavami a kreslit ilustrace. Je složitější, ale nabízí více funkcí: Springboard, StoryBoard Quick a Toon Boom Storyboard. A pro 3D vizualizaci využívá nadupané Maya, Poser a DAZ Studio.
Přinášíme skvělý videonávod pro ty, kteří neumí kreslit, ale chtějí si storyboard vytvořit sami.
Storyboard s pohybem
Storyboardy nejsou jen statické. Někdy se vytvářejí ve formátu pohybu – a pak se jim říká animatiky. Umožňují ti představit si, jak natáčet a stříhat scény co nejpodrobněji.
Nejčastěji se používají k předběžné vizualizaci scén se speciálními efekty, jako je například přestřelka ve filmu Grandhotel Budapešť:
U vysokorozpočtových projektů, jako je Iron Man 3, se však storyboard animuje celý.
Stejně jako v případě storyboardu, animatik je polotovarem finálního produktu. Připomíná spíše neohrabaný kreslený film (jako tato scéna s okurkou Rickem ze seriálu Rick a Morty) než plnohodnotné dílo. Ale tak to má být.
Po vyrenderování všech snímků animatik (obvykle v programech After Effects a Boords) se k nim přidá hudba a zvukové efekty. Je možné taky namluvit repliky a uvést hlasový komentář. Hudba je převzata z filmového materiálu a repliky jsou namluveny členy týmu.
Tipy na závěr
Storyboard ani animace nejsou všelékem na neúspěch, ale spíše užitečným nástrojem. Aby fungoval a nepřidával chaos, dodržuj tyhle zásady:
#1 Tvoř ultrasrozumitelně. Storyboard by měl velmi jasně vysvětlovat, jak se příběh odvíjí. Nenechávej na něm žádná bílá místa, pokud to není jeho záměrem.
#2 Zdůrazni to hlavní – storyboard by neměl být plnohodnotným komiksem nebo kresleným filmem. Je to jen schéma, takže se nemusíš namáhat s kreslením drobných detailů.
#3 Přidej vrstvy. Pokud je myšlenka jasnější a lépe se vynikne díky zvuku nebo pohybu ve storyboardu, měl*a bys je přidat. Ale pouze v tomto případě, a ne jen tak pro okrasu.