Ondřej Valach, jednatel a technik ve společnosti Lumiartsoft s.r.o., zajišťuje vše, od zkoušek BETA verzí přes aplikaci u klienta až po podporu na školách, a s tebou se podělí o vše, co umí, v našem živém online kurzu Základy 3D modelování v Lumionu.
Během tohohle rozhovoru nám prozradil, v čem tehdy viděl budoucnost Lumionu a jak to s ním natolik zahýbalo, že se rozhodl profesně vydat na vlastní pěst.
Upřímně a úplně narovinu nám pověděl o svých „dost hrozných“ začátcích v podnikání a taky o tom, jaká je skutečná náplň jeho práce, a v čem vidí přidanou hodnotu lektorování. Popsal nám taky, jak vzrušující je neustálé objevování nových a nových funkcí Lumionu.
Myslíš si, že je fyzikálně přesný, ale stále přizpůsobitelný render v reálném čase utopie, nebo každodenní realita? Udělej si pohodlí a začti se.
Ahoj Ondro, co tě na Lumionu natolik zaujalo, že jsi postavil svůj byznys na jeho distribuci v ČR?
Bylo toho víc, ale asi nejzásadnější byla rychlost, s jakou zvládá vykreslovat obrázky a videa, pak jednoduchost a stabilita. Před těmi cca 11 lety, když jsem ho objevil, to bylo neskutečné pro někoho, kdo znal jen klasické architektonické renderovací programy a ty z CAD/CAM programů.
Abyste si to uměli představit, tak tady je konkrétní příklad:
Připravoval jsem se na školení vizualizačního modulu v programu TopSolid. Nastavování tam bylo podobné jako třeba ve V-ray nebo 3Ds Maxu – tzn. musel jsem nastavit hromadu čísel, posuvníků a pak kliknul a čekal třeba 4 hodiny na náhled. Takhle jsem se snažil nastavit realistické sklo, konkrétně skleničku na barovém stolku. Trvalo mi to asi 4 dny, než jsem s tím byl aspoň trochu spokojený.
No a pak jsem viděl video, kde to Lumion zvládal vykreslit v reálném čase, tedy asi 30krát za vteřinu. Díky tomu práce v něm byla taky mnohem jednodušší, protože posuvník rovnou měnil tu danou věc, kterou měl. Já jsem se s tím tehdy trápil 4 dny a tady to trvalo 30 vteřin od začátku do konce. V ten okamžik jsem si řekl, že tohle je budoucnost a chci se tomu věnovat.
Nejprve jsem se snažil přemluvit mého tehdejšího šéfa, abychom Lumion přidali do nabídky a věnovali se tomu, ale on odmítnul. Což teď zpětně chápu. No ale já, na základě i nějakých dalších osobních záležitostí, jsem si řekl, že do toho jdu, i kdyby na vlastní pěst. Napsal jsem na centrálu, tenkrát tam byl nějaký Roger, který si mě trochu proklepl. Nakonec se to podařilo.
Toho, co mě zaujalo bylo samozřejmě víc, ale tohle bylo asi nejsilnější.
Jaká je přesně náplň tvé práce? Popiš nám svůj klasický týden.
To se hodně mění. Nemám asi klasický týden nebo den, ale dost času pochopitelně trávím za počítačem. Když nekoukám do své obrazovky, tak telefonuji, jezdím po různých akcích, předvádím a školím. Takže vlastně koukám do obrazovky jinde.
Mojí pracovní náplní, v podstatě kromě jednatelských povinností, což je primárně jen otravné papírování, smlouvy, příprava účetních dokumentů a podobné věci, je taky to, že se snažím fungovat tak trochu ve všem, co děláme.
Důležitá je technická podpora, občas ale i ta netechnická – umělecká podpora. Pak další školení a péče o zákazníky, ale třeba i komunikace se školami a univerzitami, kde se Lumion vyučuje. Těch taky není zrovna málo.
Pak posílám newslettery, dělám předváděčky u klientů, přidávám obsah na web, řeším takový ty marketingový záležitosti včetně plánů na další rok, pak takový ten management okolo a komunikaci s centrálou v Nizozemí.
Teď mě napadlo, že jsme vlastně rozjížděli Lumion i v jiných zemích kromě našich rozdělených republik, konkrétně v Maďarsku a na Ukrajině. Měli jsme i vizualizační kancelář v Brně, jezdíme po veletrzích a konferencích a snažím se samozřejmě dostat pravidelně i k tomu, abych otevřel Lumion a něco v něm udělal.
Teď dělám relativně nově i BETA testování, i když to není asi úplně na nějaké vysoké úrovni. Ale je pro mě důležitý, že vím dopředu, co se bude dít za měsíc až půl roku. Skládám taky počítače, řeším hardware obecně, děláme s kolegy i nějakou univerzální SW poradnu pro architektonicky zaměřené firmy.
No a v neposlední řadě i organizujeme třeba VIZKON, což je konference o vizualizacích. Tu jsme vytvořili, protože jsme zjistili, že obecně víme hrozně málo o tom, co se děje u nás v tomhle oboru. Teď bude někdy vycházet i sborník a snad bude i další ročník z jara.
No, asi je jasné, že můj den je poskládaný vždy podle toho, co se zrovna řeší.
Je vůbec možné díky práci v Lumionu proměnit sny ve skutečnost do takové míry, že vytvoříš zážitek, který mohou ostatní vidět a zároveň naplno nacítit?
Naplno nacítit – to asi nejde, pořád jde jen o digitální či grafickou záležitost. Ale umíme to přiblížit zákazníkovi tak, že pochopí nejen základní prostorové vazby, ale může mít i reálný dojem z toho prostoru, který vlastně ještě neexistuje. Někdo je v tomto šikovnější víc, někdo to umí zobrazit hůř.
Někdo to taky vnímá víc a otevřeněji, někdo k tomu má odpor. Ale existují určité ověřené postupy, díky kterým můžeme pozorovateli obrázku nebo videa vyjít natolik vstříc, aby přijal ten návrh za svůj. Což pak samozřejmě výrazně zjednoduší architektovi práci při prvním kontaktu s klientem a s dalším postupem při spolupráci.
Je ale pravda, že Lumion vždy míval taková ta pěkná hesla „oživte svůj prostor“, „ukažte příběh svého návrhu“, „sdílejte pocit z prostoru“ apod. Je zaměřen hodně na to, aby se dalo snadno pracovat s atmosférou toho obrázku a videa, což je nesmírně důležité.
Jaká je tvoje nejoblíbenější funkce programu Lumion?
Kromě toho, že funguje tak, jak má (takže nemusíte trávit hromady času s technickou podporou), tak asi náhled. Zní to asi divně, ale ta kvalita a provedení náhledu jsou tak dobře vymyšlené, že vám pomáhají se vším ostatním.
Jak s ním správně pracovat ukážu na kurzu, nedá se to tady prezentovat nějakým obrázkem, ale to, že dnes umí v podstatě fyzikálně přesný render v reálném čase, ale přizpůsobitelný, je super.
Pak mám samozřejmě rád vždycky ty nové funkce, které se postupně objevují. Velká věc byla vylepšená barevná korekce a možnost použít profesionální LUT filtr. Hromadné animace objektů na pár kliknutí byly taky fajn. Teď poslední věc, odstranění pozadí renderu, s tou se dá krásně experimentovat.
Pamatuju si, už je to teda pěkných pár let, že mě hrozně potěšil vylepšený déšť, který uměl kaluže a i kapky deště na kalužích. Stékal po materiálech a podobně.
Jsou díky novým a novým funkcím nápady přístupnější pro jakéhokoli klienta?
Určitě jo. Když se program použije dobře, tak klient pochopí mnohem lépe, jak byl nápad myšlen. Pokud někdo nevidí ty věci z obrázku, tak ho většinou přesvědčíte videem. Tomu rozumí lidi mnohem víc a lépe pochopí využití a myšlenku návrhu, líp vidí prostor. A pokud někdo opravdu nemá prostorové vidění nebo představivost, tak existuje i 3D video.
Jak vypadaly tvoje začátky v podnikání?
Dost hrozně. Začali jsme úplně bez peněz, našel jsem si kamaráda, který je dostatečně potrhlý na to, aby se mnou firmu rozjel, a koupili jsme si hotové sro-čko. Mysleli jsme si, že budeme za měsíc ve vatě a za půl roku milionáři. To úplně nevyšlo, první rok jsme prodali jen jednu licenci a udělali pár placených obrázků.
Kolikrát nebylo ani na jídlo, a kdyby mi v té době nepomohla přítelkyně, nechodil jsem různě na brigády a nepřivydělával si kudy tudy, tak Lumion by asi rychle i skončil, resp. Lumiartsoft by skončil.
Ale zhruba třetí rok se to zlomilo a začalo se nám dost dařit. A dneska zná Lumion podle mě většina lidí z oboru i do takové podoby, že cca ví, jak funguje a co od něj čekat. Vždyť jen studentů, kteří s ním pracovali na středních a vysokých školách, jsou desítky tisíc. Máme už velmi solidní základnu uživatelů a udělali jsme i pár tisíc projektů vizualizací.
Potkal tě během tvé cesty taky nějaký neúspěch? Jak ses s ním popral?
Podle mě každý, kdo podniká, ví, že to je nedílnou „každodenní“ součástí praxe. Prostě zkusíte X věcí a polovina třeba nevyjde, zjistíte, že o to není zájem nebo že něco děláte blbě. To se týká všech těch aktivit, které dělám. Některé věci ani nejsou v naší moci, že jo. Takže to beru tak, že dokud všechno aspoň nějak funguje, tak to není neúspěch.
Ale pár vtipných failů si pamatuju. Třeba když jsme se rozhodli ušetřit na newsletteru a napsali ať se všichni, které to nezajímá, odhlásí. A dali jsme tam odhlášení jedním tlačítkem. To fakt není dobrý dělat. Odpálili jsme si maily, jak se říká.
Vtipný fail taky byl, když jsme se snažili spojit marketing s něčím příjemným – s kávou. A ještě to bylo trochu negativně podaný – lidi si mysleli, že jim chceme vzít čas na kávu. Nebo že snad dokonce vyrábíme kávovary. Dokonce mi zvonili i doma, že by chtěli kávovar.
Tak to jsou takový vtipný věci. Ale my jsme měli asi docela štěstí, i když to třeba z těch začátků podnikání tak nevyzní.
Jak se proměnily vizualizace za posledních deset let?
Tady si troufnu říct, že jsme je trochu změnili i my, resp. Lumion jako takový. Když jsme s Lumionem teprve začínali, tak byl problém pro běžného architekta udělat v jiném programu pěkný render. Trvalo to dlouho, bylo to složité. Od toho se i odvíjela podoba těch výstupů z jiných programů.
A třeba rostliny – v jiných SW byl vždycky obrovský problém dát pěknou rostlinu nebo třeba vodní plochu, trávu a podobně. Dneska to je úplně normální a člověk má přímo v programu deset tisíc rostlin, PBR materiály, všelijaké generické 3D trávy a kde co.
Celé to odvětví se posunulo neskutečně kupředu a pěknou věc si může dneska udělat za pár minut architekt sám na koleni. Já mám i radost, že se začalo víc s videem, to jsme tlačili dlouho. Podle mě to je nejlepší forma prezentace.
Co nám podle tebe přinese budoucnost v tomhle oboru?
Blízkou budoucnost nemůžu prozradit kvůli NDA a vzdálenou nevím. Těch věcí, které se vyvíjí, je celá řada, ale koho by před 30 lety napadlo, že budeme mít malý počítač a každý bude mít telefon v kapse nebo že budeme umět domýšlet něco s AI? Teď jsme i zahlídli nějaké info o prvním použitelném kvantovém počítači. To může úplně změnit obor a celý svět zase přesměrovat jinam.
Ale co je podle mě jasný, je to, že se budou moct architekti a designéři prezentovat kvalitně sami tak, jak chtějí, a bude se to zlepšovat a zjednodušovat. Lumion teď taky třeba chystá novinku, která je podle mě i lepší jak veškeré AI, které všichni opěvují. Ale to je právě to tajný, zatím.
Na co se při lektorování těšíš nejvíc? Co tě motivuje na tom předávat své zkušenosti studentům?
Rád si vyměňuji zkušenosti a to se jinak nedá. Prvně musí student načerpat nějaký základ, s tím mu pomůžu. Pak začne tvořit – s tím taky umím pomoci – a pak už je tu něco, co inspiruje mnohdy mě zase zpátky a pomáhá mi to naučit se nový věci a rozšířit si perspektivu. Snažíme se vždycky ukázat i nějaké přesahující informace a zdroje. I to se nám většinou pak vrátí zpět.
Co si studenti z tvého kurzu odnesou?
Doufám, že hodně. Snažím se ukázat a naučit vždycky všechno, co zrovna umím.
Co bys doporučil těm, kteří si chtějí splnit své profesní sny, ať už jako architekti, interiéroví designéři, či prostě profíci v oblasti 3D modelování?
Jestli to chtějí, ať to udělají.
Moc děkujeme za inspirativní rozhovor a těšíme se na stonásobnou dávku inspirace na našem společném kurzu.