Jarda, který se s tebou podělí o vše, co umí, v našem živém online kurzu Hudební teorie v praxi, se nechal vyzpovídat a během rozhovoru nám předal pořádnou nálož poznatků a postřehů, které ti otevřou hlavu.
Vyvrátil nám několik mýtů o hudební teorii. Prozradil nám, jak znalost hudební teorie ovlivňuje jeho působení na hudební scéně, jaký je jeho nejvíc crazy zážitek a jak se podle něj bude hudební teorie vyvíjet s nástupem AI.
Bavili jsme se o hudebních snech i o tom, jestli je hudba univerzální lidská potřeba a jak ovlivňuje lidskou psychiku.
Napadlo tě někdy, co by se stalo, kdyby ze světa třeba na týden zmizela veškerá hudba? A proč je hudba spojována s matematikou? Chceš ochutnat víc. Tak se uveleb a zakousni se do čtení.
Ahoj! Prozraď nám, co tě přivedlo k výuce hudební teorie?
Nejdřív jsem si vyzkoušel mentoring v kurzu hudební produkce, který vyučuje můj kamarád Patrik Veltruský. Součástí byla i moje lekce základů hudební teorie. Následně jsem s lekcemi hudební teorie hostoval v dalších hudebně zaměřených kurzech.
Hodina a půl dlouhá lekce se dotkne opravdu jen úplných základů a i tak to na někoho vzhledem ke složitosti tématu může být hodně. Tak vznikl nápad na vytvoření samostatného kurzu, kde bude na vše mnohem více času a prostoru.
Jak znalost a využití hudební teorie ovlivňuje tvoje působení v hudební branži?
Ovlivňuje ho naprosto neskutečně. Ani nejde spočítat, kolik stovek hodin frustrace jsem si kvůli tomu odpustil. Teorii vlastně využívám pokaždé, když hraji nebo skládám. Je to většinou dost podvědomá záležitost, takový proces vzadu v hlavě, který mi přesně říká, co se kde hodí, co pravděpodobně nebude fungovat a hlavně co je to, co vlastně slyším.
Šetří mi to tedy spoustu času, protože nehádám, ale vím. Jsem schopný znalosti rychle aplikovat a dokážu se okamžitě přizpůsobit spoustě hudebních situací. To pak vede k mnohem lepším hudebním výsledkům ve studiu, při skládání nebo na jam sessions a vznikají díky tomu různé další spolupráce nebo příležitosti.
„Hraju výhradně podle poslechu a pocitu.“ Mýtus?
Většina z nás určitě nějakého takového hudebníka potkala. Někoho, kdo zvedne nástroj a zdánlivě bez práce zahraje cokoliv nebo se umí přizpůsobit každé hudební situaci. Nemůžu říct, že talent neexistuje. Protože na 100% existuje. Ale i tito muzikanti museli strávit stovky a tisíce hodin studiem hudby, aby si tento svůj cit vycvičili.
Z mé zkušenosti si člověk svou hudební intuici musí tvrdě odpracovat. Musí hudbou žít a být jí posedlý. Když u toho vydrží a nenechá se odradit, po nějakém čase bude odměněn tím, že jeho instinkt začne pracovat do určité míry za něj.
Jaké jsou další nejčastější mýty o hudební teorii, se kterými ses setkal?
První je taková klasika – teorie zabíjí kreativitu. Toto lze slyšet většinou od lidí, kteří jsou jednoduše líní si trochu rozšířit obzory. Teorie pouze popisuje to, co slyšíme, a nediktuje nám, co máme hrát. Mám vlastně opačnou zkušenost – díky zvědavosti jsem se naučil spoustu teoretických konceptů, které mi pomohly napsat hromadu skvělých partů.
Druhý mýtus je, že pouhé ovládnutí hudební teorie z vás automaticky dělá skvělé muzikanty. Teorie pouze dává jména hudebním konceptům, které se stále opakují, a tím člověku usnadňuje jejich chápání a dovednost tyto koncepty odhalit v reálném světě.
Chybou by bylo očekávat, že z vás pouhé studium teorie udělá skvělého muzikanta. Udělá z vás rozhodně hudebníka o něco lepšího, ale není to magie. Nejdůležitější je praxe – nebát se hrát s ostatními, učit se nové věci, skládat hudbu a improvizovat.
Třetí mýtus je, že se při studiu hudební teorie musíte naučit noty. Já jsem v životě noty nepoužíval a nemyslím si, že mi to nějak uškodilo. Trénink uší je pro kreativní muzikanty mnohem důležitější.
Noty samozřejmě musíte umět, pokud hrajete v orchestru a podobně, ale mně osobně jde o úplně jiný aspekt muzikantství – propojení s hudebním nástrojem na velice hluboké a intuitivní úrovni a schopnost poprat se s každou hudební situací v kapele nebo ve studiu.
Proč je hudba často spojována s matematikou?
Každá zvuková vlna má svou specifickou frekvenci určující výšku tónu. V našem západním pojetí teorie jsme se asi před sto lety dohodli, že A = 440 Hz. Od této frekvence se různými jejími násobky odvozuje výška intervalů neboli vztahů mezi tóny, které se číselně označují. To musí být vypočítáno naprosto přesně, jinak by nám ladičky neladily.
Bez matematiky bychom například neměli univerzální dvanáctitónový ladicí systém, který zaručuje to, že každý koncertní nástroj můžeme vyrobit a naladit tak, abychom ho nemuseli při změně tóniny znovu ladit.
Koncept funkční harmonie je také postaven na tom, že každý akord v tónině má svou roli a podle ní se číselně označuje.
Mohl bych vypsat spoustu dalších příkladů propojení matematiky s hudbou. Žádné velké počítání nás ale nečeká. Tu těžkou matematiku už dávno udělali za nás.
Bez čísel by ale hudební teorie, tak jak ji známe, nemohla existovat. Čísla dávají mnohem větší logiku teoretickým konceptům a tyto koncepty se pak stávají přenositelnými a mnohem snáze pochopitelnými. Po čase se stanou součástí procesů v hlavě a vůbec si jich nevšímáte.
A jak blízko má hudební teorie k lingvistice? Je možné hudbu chápat jako jazyk?
O lingvistice nevím skoro nic, takže ji porovnat s hudební teorií nedokážu. Troufl bych si ale říct, že hudba má jako vyjadřovací prostředek k jazyku velice blízko. Pro mě osobně je hudba do velké míry o tom, že se snažíte sami sobě porozumět a zároveň se posluchač snaží porozumět vám.
Čím větší ponětí máte o tom, co chcete sdělit, a čím lépe to umíte vyjádřit, tím lépe vám posluchač porozumí (nebo si alespoň bude myslet, že vám rozumí).
Je hudba univerzálním jazykem? Nebo je její význam vždy kulturně specifický?
Určitě se dá říci obojí a zároveň se tato dvě tvrzení doplňují. Hudba jako univerzální jazyk člověku pomáhá pochopit odlišné kultury, ale také je nutné pochopit její další, nemuzikální aspekty, abychom hudbu odlišných kultur mohli náležitě ocenit.
Proč se některé melodie tzv. zaseknou v naší hlavě a nemůžeme se jich zbavit? Prozradíš nám tipy, jak právě takovou melodii vytvořit? Jaká kritéria by měla splňovat?
Tohle pro mě vždycky byla naprostá magie. Když si vezmeme, co se všechno musí stát, aby vznikla zapamatovatelná melodie, zůstává mi rozum stát.
Na začátku máte kreativního člověka. Ten nebo ta pak musí projít stovkami a tisíci hodin hraní a skládání, než přijde na nějakou melodii, kterou považuje za dobrou. Potom kolem ní musí většinou napsat celou skladbu a vydat ji. Na tomto procesu se podílí často desítky lidí, než se ta zapamatovatelná melodie dostane do našeho ucha.
Jediná rada na psaní dobrých melodií je, že musíte napsat spoustu špatných, než přijde ta, která za to stojí.
Je hudba univerzální lidská potřeba? Jak podle tebe ovlivňuje lidskou psychiku?
Byl by to určitě zajímavý experiment, vymazat třeba na týden ze světa všechnu hudbu. Všichni bychom si uvědomili, kolik jí všude je a že jí bereme jako samozřejmost.
Z mé zkušenosti funguje hudba dvěma způsoby. Když se mi hudba nelíbí a jsem do určité míry nucen ji poslouchat (třeba špatná předkapela), dokáže mi to zkazit klidně několik dalších dní.
Když se mi hudba líbí, dokáže mě to naplnit upřímným dětským štěstím anebo z toho můžu mít rovnou úplný spirituální zážitek. A nic se taky nevyrovná tomu, když najdu novou kapelu, která mě nadchne.
Jak se změnil přístup k výuce hudby v posledních letech?
Dnes je neskutečně lehké ztratit se v moři YouTube videí a různých online kurzů. Na jednu stranu je skvělé, že máme okamžitý přístup k informacím, které se dřív pomalu předávaly pouze ve škole nebo knižně. Na druhou stranu je snadné se nechat během krátké doby zahltit tou spoustou materiálu.
Jedna věc mi vadí hodně – agresivní marketing typu „Proč jsi naprostý loser ve hraní na kytaru – nauč se těchhle 10 božích bluesových licků“.
Tohle se týká obzvlášť YouTube. Konkurence je tam tak velká, že jinak na vaše video nikdo neklikne. Tenhle typ reklamy bohužel udržuje lidi ve stavu věčných studentů, kteří se pak bojí skutečně hrát a raději se stále učí něco nového. Nemluvě o tom, že jim to celkově snižuje sebevědomí.
Vybíral bych tedy opatrně, a pokud se mi nějaké video líbí, snažil bych se z něj dostat co nejvíc. Hlavně nekoukat doprava na další doporučená videa. (haha)
A jak se podle tebe bude hudební teorie vyvíjet s nástupem umělé inteligence?
Bude to jako mít učitele hudebky dostupného 24/7. Už teď si můžete s ChatGPT pokecat o spoustě hudebních konceptů. Nezmění se ale nic na tom, že budete muset rozumět tomu, co říká.
Jestli AI přijde na nějaké nové způsoby porozumění teorii, to nelze říci. Do určité míry je hudební teorie stejná už spoustu let, protože jen analyzuje to, co se její pomocí tvoří. Je to takový kruh.
Určitě nám ale pomůže usnadnit porozumění jednotlivým teoretickým konceptům. Velký potenciál vidím v hledání nových způsobů výuky složitějších konceptů.
Myslíš si, že se dnešní hudební teorie dostatečně přizpůsobuje moderním žánrům?
Na teorii je skvělé, že se přizpůsobí jakémukoli hudebnímu žánru a jakékoli skladbě.
Budoucnost spíš vidím v tom, že se hudební teorie bude více integrovat do nahrávacích programů. Například v posledních verzích programu Ableton Live přidali obrovský výběr stupnic a ladění, které si můžete zapnout a automaticky se vám zvýrazní tóny, které do dané tóniny patří.
Je to obrovské ulehčení pro začínající muzikanty, kterým ušetří spoustu trápení. Těm pokročilejším nabídne možnost experimentovat s novými zvuky a třeba i s mikrotonální hudbou.
Máš nějaký hudební sen nebo projekt, který si chceš splnit? A nějaký, který sis už splnil?
Asi před půl rokem jsem začal mít kreativní období, které jen kvete a rodí se z něj nový projekt, ze kterého jsem velice nadšený. Bude to fúze toho, co mám momentálně na hudbě nejradši, a strašně se těším až ho začnu realizovat.
Tvůj nejvíc crazy zážitek s kapelou The Silver Spoons?
Těch zážitků z koncertů a backstagí je spousta, ale nejvíc crazy bylo, když jsme před pár lety vydali singl He’s Got My Money Now. Byl z toho hit. Pořád mi někdo psal, že to je v rádiu nebo v televizi, vídal jsem se na billboardech a chodila spousta nabídek na koncerty, rozhovory apod. Ozývali se mi i staří známí ze školy, se kterými jsem se deset let neviděl. (haha)
Crazy to bylo v tom, že mi došlo, že je taková věc skutečně možná a přál bych každému, aby to zažil. Člověku to zvláštním způsobem posune hranice a už nemůže jít zpátky.
Na co se při lektorování těšíš nejvíc? Co tě motivuje na tom předávat své zkušenosti studentům?
Těším se, že poznám spoustu nových lidí nadšených do hudby, stejně jako jsem já. Mám radost z toho, že jim budu moci předat znalosti a praktické dovednosti, které mi v mých začátcích chyběly.
Právě ta komplexnost toho kurzu mě motivuje nejvíc. Bude to taková příručka pro začínající muzikanty, která jim usnadní život a vtáhne je hlouběji do objevování hudby a její esence.
Co si studenti z tvého kurzu odnesou?
Pokud to vezmou zodpovědně, budou mít solidní základ v hudební teorii, který jim pomůže pochopit jakoukoliv hudební situaci.
Dále se naučí způsobům, jak zlepšit svůj hudební sluch a cítění rytmu.
Posledních několik lekcí je o studiu hudby podle ucha, psaní svých partů a improvizaci. Z těch mám fakt radost, protože jsou to úzce provázané dovednosti, které vychází z předchozích lekcí, a krásně celý kurz spojí dohromady.
Co bys doporučil těm, kteří si chtějí splnit své profesní hudební sny?
Neporovnávejte se s ostatními – jediná správná cesta je ta autentická.
Moc děkujeme za inspirativní rozhovor a těšíme se na stonásobnou dávku inspirace na našem společném kurzu.