Hudba má schopnost ovlivňovat a přenášet emoce stejně jako jiné formy umění. Hudbou je možné vydělávat peníze, získat slávu a ovlivňovat společnost – nebo o ní můžete jen snít a nikdy se neodvážit do téhle profese naskočit.
Neexistuje žádná jasná instrukce, která by nás vedla nejkratší cestou, ale existují vodítka. Nezávislý hudebník Roman Čerenov (MORPHOM) vytvořil průvodce, který by ti měl pomoci zjistit, co vlastně od hudby chceš.
Pochop svůj cíl
Hudba je tajemná a magická, ale také matematická forma umění. Každý si vzpomene na okamžik, kdy se seznámil s hudbou: když mu melodie nebo text písně zrychlil srdeční tep. Tyto emoce spojují člověka s jeho vnitřním světem a umožňují mu vyjádřit to, co lze jen těžko vyjádřit pomocí slov.
Když posloucháme hudbu, vnímáme svět jinak. Melodie na nás působí na emocionální úrovni, a mohou dokonce ovlivnit naši fyziologii. Písně mohou být průvodci po vzpomínkách na minulost i nástroji pro vyjádření pocitů: hudba se hraje na svatbách i pohřbech, ve šťastných i smutných chvílích, na oslavách, a dokonce i v taxících.
Hudba je univerzálním jazykem a prostředkem sebevyjádření, protože nás inspiruje k vytvoření něčeho velkého a výrazného. V hudbě můžeme najít své poslání, které zvýrazní naše nejlepší vlastnosti a schopnosti.
Buď sám sebou
V hudebním průmyslu je autenticita klíčovým faktorem. Každý člověk je jedinečný a to dělá hudbu rozmanitou. Neexistují dva stejní umělci, každý z nich má své vlastní příběhy, zkušenosti a vnímání světa. Je důležité nepodléhat tlaku společnosti nebo populárních trendů, ale najít si svůj vlastní styl.
Ne vždy se však ti, kteří se chtějí stát hudebníky, jimi stanou. Hudební průmysl nabízí celou řadu rolí a je důležité pochopit, která z nich je pro tebe ta pravá. Možností je spousta: být frontmanem v kapele, DJem, sólistou v symfonickém orchestru, vytvářet vlastní skladby a psát pro jiné umělce, aranžovat nebo produkovat – nebo se stát manažerem, stylistou či PR agentem umělce.
Hořkou pravdou však je, že všichni pracovníci hudebního průmyslu jsou ve skutečnosti nenaplnění umělci. Zní to trochu urážlivě, ale je to pravda. Sotva se najde člověk, který by byl zpočátku posedlý koncertním managementem. Profese „koncertního manažera“ je poměrně uznávaná, ale cesta manažera nejspíš začala ambicí stát se umělcem.
Ovládni své ambice
Ambice umělce vedou k výšinám, ale mohou být také výzvou a prokletím. Jsou hlavním motorem rozvoje a pokroku, ale slepá touha stát se slavným, uznávaným a úspěšným může být i škodlivá. Právě teď je čas vzpomenout si na ty, které ambice dovedla do slepé uličky (a je jich víc než těch, kteří tuto superschopnost dokázali zkrotit a využít ji k zamýšlenému účelu).
Hudební průmysl je spíše proces než trvalý stav, takže ambice fungují v různých obdobích různě. Je třeba to mít na paměti a rozhlížet se kolem sebe, protože nečekaná kometa může srazit hvězdu z oblohy, i když je středem galaxie.
Najdi si svůj vlastní způsob
Tvoření je nepředvídatelný proces. Někdy se rodí v podvědomí a někdy vyžaduje matematický přístup. Každý hudebník si našel svůj vlastní způsob, jak tvořit hudbu, ale obvykle mluvíme o dvou diametrálně odlišných přístupech:
- — Píseň se musí zrodit sama.
- — Autor pomůže písni ožít.
V prvním případě si autor myslí, že existuje něco, co může ovlivnit, ale může být pouze ve správný čas na správném místě. Lenny Kravitz jednou řekl: „Nepíšu písničky záměrně. Žiju zajímavý život a písničky ke mně přicházejí samy.“ Zní to dokonale, nebýt jedné věci: pokud budeš stále čekat na inspiraci, jednoho dne prostě nepřijde. A tehdy je čas promluvit si o přístupu číslo dva.
Struktura hitové písně, trendové akordy a další atributy hitu jsou již dávno matematicky rozděleny a umělá inteligence je může snadno reprodukovat. Ale bez umělce a jeho duše se matematika v hit nepromění. Při tvorbě písně je tedy na nás, abychom zvolili dávkování duše a matematiky.
Udržuj magii
Hudba by měla být zábava, ale jakmile ji začneme nazývat prací, ztrácí svoje magické kouzlo. Abys magii udržel*a, připomeň si své první pocity z hudby a důvod, proč ji chceš dělat. Pokud se tobě daří tyto pocity v sobě nosit dodnes, jsi na správné cestě. Protože pokud máš husí kůži ty, budou ji mít i ostatní.
Proto stojí za to usilovně pracovat na tom, aby se hudba rozvíjela jako umění na hranici magie, a ne jako krásně zabalený toaletní papír v regálech supermarketů (samozřejmě, toaletní papír je potřebný, ale naším posláním je jedinečnost, ne každodennost).