Christina Zolotareva vytváří koláže pro Vogue Ukraine a vydavatelství ArtHuss. Absolvovala krátký kurz Illustration Workshop na London College of Art, ale je přesvědčena, že vycvičené oko a neustálý rozvoj vizuálního vkusu jsou důležitější než diplomy.
Christina SKVOTu pověděla, odkud pochází umělecká koláž a jak vznikl její první projekt.
Koláží se dnes nazývá všechno: od nudných vícevrstvých fotografií ve školní ročence až po moodboardy a „seznamy přání“. Ale umělecká koláž není jen sbírka obrázků. Má v sobě i myšlenku. Kdy výsledek může říct víc než původní snímky? Když se z obrázku rodí nové významy a myšlenky a každá je jiná.
Odkud pochází koláž?
První koláže v historii umění jsou připisovány zakladatelům kubismu Pablu Picassovi a Georgesi Braquovi. Tito umělci jako první doplňovali své obrazy „cizími“ fragmenty: kousky tapet a starých novin, dřevěnými třískami, útržky látek. Tímto způsobem se jednorozměrná plátna stávala strukturovanějšími a emocionálně bohatšími.
Mezi prvními průkopníky této techniky jsou John Heartfield, Hannah Hoch, Raoul Hausmann a další umělci spjatí s dadaismem, Bauhausem a surrealismem. Jako první začali vytvářet odvážné a chytlavé fotografické koláže.
Práce bez názvu („Z etnografického muzea“), 1930. Autorkou je Hannah Hoch. Zdroj: anothermag.com
Typy koláží
Existuje mnoho typů koláží. Zde jsou některé z nich:
- — Aplikace – lepení prvků vystřižených z papíru na základnu
- — Asambláž – uspořádání trojrozměrných dílů a celých objektů na rovině
- — Brikoláž – vytvoření předmětu nebo objektu z improvizovaných materiálů (např. odpadků)
- — Fotokoláž a fotomontáž – využití fotografií jako materiálu pro kreativitu
Koláže jsou tvořeny starou metodou lepidlo-nůžky-papír nebo v digitální podobě.
Obvyklý postup je:
- — Vystřiženou část jednoho obrázku přilož na druhý.
- — Vystřihni z obrázku nějaký objekt a pohraj si s prázdnými místy, která se objeví.
- — Kombinuj několika částí různých obrázků.
- — Transformuj části jednoho obrázku různými způsoby a další.
Koláže mohou být figurativní (s reálnými předměty) nebo abstraktní.
Také témata koláží jsou velmi různorodá – od politické satiry v pracích Johna Heartfielda až po mystické módní koláže Pierra Debusschere. Velmi oblíbená je abstrakce, květinové motivy a zobrazení lidského těla.
Jak vytvořit koláž
Práce s koláží se obtížně plánuje – ne vždy je možné vytvořit si náčrtek a ten pak realizovat. Důležité je nechat proces spontánní. Máš hrubou představu o tom, co chceš vizuálně ztvárnit, ale musíš být připraven*a na to, že nakonec vznikne něco jiného.
Například zadání pro jednu z koláží pro Vogue znělo takto: „Hra na téma šperků z horského křišťálu“. Z obrázku, který jsem měla na mysli – ženská postava na pozadí horského křišťálu – se nakonec vyklubala směs rukou a šperků.
V komerčních zakázkách se fantazie obvykle omezuje na konkrétní primární zdroje („Tady jsou tři fotografie, něco z nich vytvořte“). Ale i tam koláž ponechává velký prostor pro experimentování.
Postupně vysvětlím, jak celý proces probíhá.
#1 SMĚR
Moje koláže jsou často „autoportréty“ mého vnitřního rozpoložení, vizuální reflexe nálady. Zajímám se o otázky tělesnosti, vlastní identity, přijetí a rozmanitosti. Ráda pracuji s kousky lidského těla – chci být jakýmsi Viktorem Frankensteinem, který z fragmentů skládá novou bytost.
Pro zahájení procesu je třeba vybrat si zajímavé téma nebo se poddat svému vnitřnímu pocitu. A pak zapnout režim výběru (o tom později) a podívat se, co najdeš za odpovědi.
#2 VYHLEDÁVÁNÍ MATERIÁLU
V této fázi začneš shánět obrázky a další materiály. Před vytvořením každé nové koláže si můžeš udělat kresbu a vycházet z nápadu. Nebo můžeš sbírat materiál a pak z něj vytvářet koláže.
Během let jsem doma nasbírala slušnou hromadu časopisů – National Geographic, Esquire, spoustu lesklých časopisů jako L'Officiel a Pink. Jednoho dne jsem je složila, abych je odevzdala k recyklaci, ale než jsem je odnesla, prolistovala jsem je a vytrhla stránky, které se mi líbily do budoucna. Spousta věcí se už ztratila, ale mít po ruce takovou zásobu primárních zdrojů je dobrý nápad, i když pracuješ převážně s digitálními materiály.
Ať už listuješ časopisem, nebo hledáš fotografie na internetu, měl bys obrázek okamžitě mentálně rozložit na jednotlivé prvky, přistupovat k němu jako k surovému materiálu.
Například si řekneš teď potřebuji nohy a zaměřuješ svou pozornost pouze na nohy. Případně je možné jako zdroj použít vlastní fotografie.
Po výběru několika snímků si vytvořím nový soubor ve Photoshopu a přenesu je tam ve vrstvách.
Příprava na vytvoření umělecké koláže, autorka: Christina Zolotareva
#3 STŘÍHÁNÍ
Tady začíná ta pravá zábava. Prohlédnu si své úlovky, vystřihnu potřebné části obrázků a začnu je škálovat, otáčet, deformovat a přesouvat.
V procesu takové vizuální hry se rodí mnoho variant, nápad se proměňuje a dostává vizuální tělo. Buď otevřený*á experimentům a jakýmkoli výsledkům, i těm nečekaným.
To, co dokonale funguje ve tvé hlavě, může být na plátně naprosto disharmonické. Zkoušej to tak dlouho, dokud se ti to nepodaří. Vyřezávej podél obrysu nebo po náhodných částech, kombinuj kontrastní tvary a barvy, hraj si s měřítky a kombinuj nesourodé věci.
Proces tvorby umělecké koláže, autor: Christina Zolotareva
Musíš si uvědomit, že „tohle je ono“. Ale nemusíš se zastavit ani tam.
Jednotlivé fáze se mohou opakovat, prolínat a smyčkovat. Často v průběhu procesu přidávám nové obrazy a ty původní opouštím. Ve výsledku tak může z materiálu nasbíraného v průběhu práce vzniknout ne jedna, ale dvě nebo tři různé koláže.
Zdroje kolážové inspirace
Pro velký výběr analogových koláží sleduj @collage_expo.
A pak jsou tu kolážisté, kteří jsou velmi dobří ve vytváření neskutečna:
- — John Gall – pohodlný oldschoolový styl a skvělý smysl pro „fit“.
- — Kensuke Koike – geniální proměny, jednoduché, ale silné nápady.
- — Jesse Draxler – stylové šero.
- — John Stezaker – minimum manipulace a wow efekt.
- — K Young – dokonalá práce s negativním prostorem (ne sčítání, ale odčítání).
Cokoli může inspirovat kreativitu: od filmu nebo knihy až po obyčejnou procházku v parku. Často se inspiruji knihami o umění. Při čtení se mi v hlavě objevují vizuální obrazy.
Rada pro začínajícího kolážistu
Pamatuj, že svět je mozaika nádherného vizuálního materiálu. Hlavní věc je pečlivě přemýšlet.
Úvodní obrázek: koláže z instagramového účtu Christiny Zolotarevy.