Slovo „muzeum“ je spojováno s konzervatismem, zaprášenými výlohami a nostalgií. Ale tak to není – zvlášť když jde o muzea současného umění. Testují tady inovativní architektonické metody, vystavují provokativní díla a zkoušejí odvážné umělecké postupy.
Každý tvůrce a značka má svoji vlastní cestu, vlastní úhel pohledu a vlastní životní lekce. Ale nemusí odmítat ty cizí. Zvlášť v případě muzeí současného umění jako je Centre Pompidou v Paříži nebo MoCA v Šanghaji.
Centre Pompidou (Paříž)
Centre Georges Pompidou (alias Beaubourg), otevřené v roce 1977, je jedno z nejstarších muzeí současného umění, které je organizované podle principu kulturního seskupení. Nachází se v něm národní muzeum současného umění, veřejná knihovna, centrum pro současnou hudbu, institut pro výzkum a koordinaci akustiky a hudby. V roce 1992 se k projektu připojilo také Centrum průmyslového designu – myšlenka, že by se užitý design mohl objevit vedle malby, byla v té době odvážná.
Budova Centre Georges Pompidou je postavena ve stylu high-tech. V době svého vzniku byl takový projekt projevem odvahy – architekti udělali něco, co nikdo před nimi. Odhalili „střeva“ budovy: tepelné rozvody vyvedli ven a proměnili je v design fasády. Tyto zakřivené trubky se staly symbolem muzea, a dokonce se objevily v jeho logu:
Budova Centre Pompidou (vlevo), logo muzea navržené Jeanem Widmerem (vpravo) Zdroj: centrepompidou.fr
Centre Georges Pompidou dnes není organizací, která časem zkostnatěla, ale živým organismem města. Zpracovává původní myšlenky a formuje nové.
Tým muzea například natáčí videa o starých i nových zákonitostech a směrech v umění (i pro děti). Ve svém časopise se věnují také historii uměleckého průmyslu – publikují rozhovory s umělci a kurátory a poskytují kontext pro současné tvůrčí postupy.
Beaubourg také zdůrazňuje svůj vliv na současnou tvorbu. Jeho časopis například nedávno zveřejnil článek o tom, jak Centre Pompidou inspiruje popkulturu: s příklady od Nike, Daft Punk, Simpsonových, Eda Sheerana a dalších.
Co nás učí Centre Pompidou
#1 Zařaď tradici do nového kontextu
Centre Pompidou dokazuje, že i tak rigidní instituce, jako je muzeum, může být dynamická a překvapivá. Takže i když tvoje značka nevytvoří radikálně nový produkt, může být katalyzátorem sociálních procesů.
#2 Kombinuj žánry a média
Moderní umění je synkretické: hudbu můžeme vizualizovat, tanec se stává divadlem a texty vznikají proto, aby byly čteny veřejně. To platí i pro komerční produkty – obsah musí zapojit různé způsoby vnímání.
#3 Vytvářej spolupráci s umělci
Můžete přetvořit značkové předměty a uspořádat společnou výstavu nebo představení, abyste ukázali, jak nezvykle jde využít nábytek. A časté spolupráce dokazují, že průmyslový design je trendem v současném umění.
MACBA (Barcelona)
Muzeum současného umění v Barceloně (MACBA), které bylo otevřeno v roce 1995, se věnuje umění od druhé poloviny 20. století a dále. Takové zaměření je vzácné i pro muzea současného umění: většina z nich (alespoň v Evropě) považuje za základ svých sbírek secesi.
Hlavní kolekce MACBA obsahuje díla katalánských, španělských a mezinárodních umělců. K vidění je tu všechno od obrazů, soch a koláží až po instalace, ready-made objekty a audiovizuální díla a výstava je neustále aktualizovaná.
MACBA vlastně funguje jako galerie – s tím rozdílem, že nejen shromažďuje díla, ale také provádí výzkum a vytváří archiv současného umění. Většina aktivit muzea probíhá offline, ale hlavní sbírku si můžete prohlédnout na webových stránkách a absolvovat virtuální prohlídku:
Sály MACBA na online prohlídce
Co nás učí MACBA
#1 Zbav se prostředníků
Každou sobotu v 16:00 pořádají autoři prohlídky výstav. Je to příležitost zbavit se zprostředkovatelů (kurátorů, uměleckých kritiků) a osobně se zeptat: „Co tím chtěl autor říci?“ Živý kontakt s tvůrci produktu je pro lidi cenný.
#2 Vytvářej zvukový obsah
MACBA provozuje také médium pod vlastním jménem – svoje webové rádio. Je k dispozici online a část obsahu je na záznamech. Na vlně popularity podcastů se jedná o pohodlný a dynamický způsob, jak zviditelnit svoji činnost.
#3 Zachyť trendy, které jsou (zatím) mimo mainstream
MACBA se zaměřuje na ultramoderní umění – je zde například výstava „Repair manuals and cosmic sounds“, která analyzuje vliv kontrakultury 60. let na kyberkulturu. Takové projekty jsou plné nápadů na design, vystavování a funkčnost výrobků: často se koncepty objevují v umělecké sféře a následně je přebírají podniky.
Tate Modern (Londýn)
Galerie Tate Modern byla otevřena v roce 2000 v budově bývalé elektrárny. Hlavní sbírka obsahuje umělecká díla vytvořená od roku 1900. Prohlídky zahrnují jak hlavní sbírku, tak dočasné výstavy: po Matissových obrazech následuje výstava performativního umění, na níž se představují choreografové. Muzeum si můžete prohlédnout také online díky službě Google Arts & Culture.
Nejvýznamnějším prostorem v Tate Modern je pětipodlažní turbínová hala. Vystavuje rozsáhlé projekty umělců vytvořené speciálně pro Tate Modern. Kromě Turbínového haly je zde několik dalších prostor, z nichž každý má své vlastní zaměření a výstavní program. Například The Tanks je galerie mediálního umění, videa, fotografií, performancí a instalací:
Turbínová hala galerie Tate Modern. Zdroj: tate.org.uk
Co nás učí Tate Modern
#1 Přizpůsob prostor novému účelu
Budova Tate Modern je příkladem adaptivní architektury: průmyslová budova zapojená do ekonomiky služeb. Některé práce umělců jsou vytvořeny přímo pro konkrétní prostor – Turbínovou halu nebo galerii Tanks. Návštěvníci sem proto jezdí za projekty, které se nikde jinde nevystavují.
#2 Proměň své publikum v účastníky
V dětské části muzea si můžete nakreslit obrázek a pro dospělé se promítají videa „Jak kreslit jako Kandinskij“ a „Jak dělat pop-art jako Warhol“. Vysvětlují techniky umělců a umožňují vytvořit vlastní umělecký objekt ve stejném stylu.
#3 Sdílej nápady
Mnohé sekce v Tate Modern připomínají Pinterest: shromažďují umění podle témat (např. cestování, queer umění, téma migrace) a vysvětlují principy různých umělců a hnutí. Muzeum nechce své sbírky pouze vystavovat, ale motivovat lidi k jejich využívání.
Kunst-Werke (Berlín)
Dalším příkladem adaptivní architektury je Institut současného umění Kunst-Werke, který po pádu Berlínské zdi obsadil prostory opuštěné továrny na margarín. Kunst-Werke (KW) znamená v překladu „Továrna na umění“ a je to jeden z nejodvážnějších uměleckých prostorů v Berlíně s příklonem k sociálně-politickému umění.
Zakladatelem KW je mezinárodně uznávaný kurátor Klaus Biesenbach, v současnosti ředitel Neue Nationalgalerie. Ředitelství institutu hodně hlídá koncepci každého projektu a často zve renomované kurátory.
KW nemá vlastní sbírku. Její zakladatelé píší, že „instituce je koncipována jako společenský prostor, který podporuje kontemplaci a spolupráci mezi různými autory a kulturami a neustále podněcuje své publikum“.
Představení v baru Pogo v suterénu KW. Zdroj: kw-berlin.de
Co nás učí Kunst-Verke
#1 Vytvoř přitažlivé místo
Za 30 let své existence proměnila Kunst-Werke čtvrť Mitte, kde se nachází, z poloopuštěné části východního Berlína v žádoucí oblast pro současné umělce. Od roku 1996 se zde koná Berlínské bienále současného umění. Značka kolem sebe může vytvořit prostor stejně smýšlejících lidí – virtuální i fyzický.
#2 Obsaď prázdný prostor
Jednu z prvních výstav, DIY-projekt „37 Rooms“ (1992), připravilo 31 lidí. Kutilské objekty byly vystaveny v 37 prázdných bytech v Auguststraße, vedle budovy KW. Projektový tým upozorňuje na místa, která všichni obcházejí, a na jevy, o nichž se málo mluví.
#3 Buď odvážný*á
KW zkoumá modernitu a často provokuje. V suterénu budovy se nachází Pogo Bar, kde se konají představení, performance, přednášky a čtení. V roce 2018 se sem po dobu Berlínského bienále přestěhoval putovní performanční projekt „Mastur bar“ umělkyně Fabiany Faleiros, která zde každý týden pořádala akce na téma ženské rozkoše.
Muzejní park Kröller-Müller (Otterlo)
Sochařský park Kröller-Müller v nizozemském Otterlo se nachází v národním parku Hoge Veluwe. Jedná se o část Muzea malířství, jehož základem je sbírka Heleny Kröller-Müllerové. Jako jedna z prvních ocenila Van Gogha a začala shromažďovat jeho díla – ve sbírce měla i Juana Grise, Picassa, Mondriana a další velké modernisty.
Helena Kröller-Müller snila o symbióze mezi uměním, architekturou a přírodou. Muzeum se tuto myšlenku snaží naplnit. Návštěvníci se mohou bezplatně projet na kolech, mnoha objektů se mohou dotýkat a dokonce sledovat, jak vznikají: některá díla vznikají při workshopech a na festivalech přímo v parku.
Dílo Aliny Szapocznikow v pavilonu Kröller-Müller (vlevo), Pohled na sochařský park (vpravo). Zdroj: wikipedia.org a krollermuller.nl
Co nás učí muzejní park Kröller-Müller
#1 Zasaď umělecké objekty do přírodního prostředí
Harmonicky zde koexistují lesy, jeleni, divočáci a moderní umělecké předměty. Příroda nás neomezuje jako bílé stěny galerií a můžeme tak s díly komunikovat bezprostředněji.
#2 Vytvářej aktivity pro návštěvníky
Park nabízí víc než jen běžnou procházku od díla k dílu: jsou tu cyklostezky, audioprůvodci, můžeš si jít zaběhat nebo si udělat piknik v zahradě soch.
Muzeum současného umění MoCA (Šanghaj)
MoCA je první soukromé muzeum současného umění v Číně a centrum šanghajského kulturního života. Skleněný pavilon se nachází v bývalém skleníku Lidového parku. Muzeum vystavuje renomované i začínající umělce a jeho hlavním cílem je propagovat současné čínské umění.
MoCA vystavuje veřejné umění, konceptuální umění, průmyslový design a módu. Má vzdělávací projekty – MoCA on Campus, přednášky a veřejné besedy na univerzitách, Fashion Academy, kam jsou zváni významní řečníci ze světa módy, aby diskutovali o trendech, přehlídkách a udržitelné módě.
Fotky z Instagramu MoCA s informacemi o výstavách. Zdroj: instagram.com/mocashanghai
Co nás učí MoCA
#1 Sleduj trendy z různých regionů
Šanghajské muzeum vystavuje především čínské umění a sbírky z asijských zemí: Koreje, Tchaj-wanu, Indie, Indonésie. Můžeš se odklonit od koloniálního evropského pohledu a podívat se, jak se vyvíjí umění mimo západní kulturu a jak se vystavuje.
#2 Spoj kreativitu a užitečnost
MoCA často vystavuje designové předměty, módu, umělecká řemesla, obrazy a street art. Komerční průmysl se může účastnit uměleckého procesu.
#3 Mluv o trendech
MoCA má několik vzdělávacích projektů. V rámci projektu MoCA on Campus jezdí tým muzea na univerzity, kde přednáší studentům. Formát Lecture je přednáška o kreativních odvětvích od jejich účastníků, zatímco Fashion Academy je přednáška o módních trendech a udržitelné módě. Vysvětlení důležitých procesů v oboru je užitečné pro publikum (muzea i produktu).
Národní muzeum ženského umění (Washington DC)
Muzeum vzniklo v roce 1981 ze sbírky Wilhelminy Cole-Holladay. Je to jediná instituce na světě, která vystavuje pouze umění vytvořené ženami. Díla si opět můžete prohlédnout na dálku díky službě Google Arts & Culture.
NMWA vystavuje umění napříč staletími, od umělkyně 16. století Lavinie Fontany až po Fridu Kahlo a feministku Judy Chicago. Formálně to tedy není muzeum současného umění, ale nahlíží na historii feministickou optikou – a to je moderní pojetí.
V roce 1971 publikovala badatelka Linda Nochlinová esej „Proč neexistují velké umělkyně?“, která upozornila na hlavní problémy ženského umění: nedostatečný přístup ke vzdělání, chudé prostředí, předsudky vůči ženské tvorbě jako „druhořadé“.
Prohlídka jedné z výstav. Zdroj: nmwa.org
Co nás naučí NMWA
#1 Použij „femoptiku“
Muzeum ti poskytne jiný pohled na dějiny umění: dozvíš se, co vytvořily současnice Rafaela, Antoina Watteaua a Andyho Warhola, pro moderního diváka téměř neznámé. Můžeš se dozvědět nové myšlenky o zobrazování ženské zkušenosti. Některé výstavy se konají online.
#2 Poznej zkušenosti ostatních
Myšlenka speciálního prostoru pro zastoupení žen není užitečná jen pro ženy: v mnoha odvětvích jsou zkušenosti s „neviditelnými“ lidmi. Zařaď do své agendy osoby se zdravotním postižením, osoby různých národností, etnik a genderové identity – jejich zastoupení diverzifikuje zařazení tvé značky.
#3 Zapoj se do charitativní činnosti
NMWA má linku podpory a obhajoby. Odborníci pomáhají ženám bránit jejich právo hrát roli v umění. V části Způsoby, jak přispět, si můžete vybrat formu své podpory: koupit si zboží, předplatit si časopis nebo se přihlásit k firemnímu sponzoringu. Sociální povědomí můžeš rozvíjet ne prostřednictvím produktů, ale pomocí dalších aktivit.