Produktový design, to je dokřupava vypečené UX/UI, delikátní grafika, našlehané texty, šťavnatá spolupráce s týmem, každodenní nášup připomínek uživatelů, dlouhá řada meetingů jak fronta na banány a občas ze z toho všeho vyloupne třeba návykově osvěžující aplikace. Říkáš si, jak se dostat tomuhle lahodnému odvětví pod slupku?
Dnes už se dá tenhle obor studovat na vejšce, ale pokud si trochu věříš a nechce se ti sedět pět let v lavici, nasaj know-how od profíka, jakým je Senior Product Designer ze společnosti Productboard Michal Mytyščák. Po dobu šesti týdnů si budeš dávat Product design k snídani, obědu i k večeři. Na Skvotu totiž servírujeme libový kurz a Michal je samozřejmě náš vyvolený masterchef. Spoiler alert: rozhovor není o jídle!
Ahoj Michale, prozraď nám, kudy vedla tvoje cesta k produktovém designu? Jak se to vlastně stane, že se člověk rozhodne pro tenhle obor?
Moje cesta k tomu stát se produktovým designérem začala, když mi bylo zhruba 15 let. Zkoušel jsem dělat grafiku ve Photoshopu. Začínal jsem s logy, bannery, plakáty. Později mě chytlo dělat webové stránky a soustředil jsem se primárně na ně, tudíž se tak postupem času zlepšoval.
V určité fázi jsem začal zjišťovat, že úspěch není jen o tom, jak web vypadá,, ale jak s ním uživatel interaguje, a tak jsem začal objevovat svět User Experience Designu. A bylo to něco, co mě bavilo, prostě ideální kombinace práce a vášně.
To určilo i má studia zaměřená na informatiku a ekonomii, kde jsem začal i chápat stránku businessu a tím jsem se začal posouvat směrem k produktovému designu. Při studiích jsem začal i stáž v oboru, které pak pokračovala zaměstnáním v produktovém designu, kde se držím dodnes a asi už napořád. (smích)
Jaké představy o své budoucnosti jsi měl, když jsi nastupoval na VUT, a co je tvým snem nebo cílem dneska?
Říká se, že budoucnost je nevyzpytatelná. Jak jsem již říkal, design byl už moje hobby a práce a na VUT jsem šel s tím, že se chci věnovat designu, ale ještě jsem neměl jasno v jaké jeho podobě – jedna z přihlášek na VUT vedla i na Průmyslový design, kterému jsem se nakonec nevěnoval.
V budoucnu jsem chtěl dělat svoji práci dobře a být odborníkem. Studium mi pak umožnilo se více profilovat, získat zkušenosti i mimo produktový design (přičemž některé z nich využívám profesně i tak) a začít moje představy realizovat.
Nyní se chci v budoucnu dále věnovat produktovému designu a rozšiřovat svoji odbornost ve specifických skillech. Primárně se zaměřuji na Design Leadership, již dříve jsem působil jako Design Manager.
Práce s lidmi v produktovém designu mě naplňovala a rád bych se k tomu v budoucnu vrátil a pracoval se špičkovým týmem designérů na produktu, kde budeme s naší prací a úsilím mít pozitivní dopad na produkt a business.
Dá se produktový design naučit ve škole? Z jakých studijních oborů je k němu nejblíž?
Na škole se určitě lze naučit teorii a vyzkoušet si částečně i její praktickou aplikaci. Rád ale říkám, že ne každý se může naučit být produktovým designérem – stejně asi jako ne každý může být doktorem, i když se vše potřebné dá naučit na škole. Produktový designér potřebuje být hlavně empatický vůči uživatelům, mít jistou dávku kreativity, estetického cítění, což škola ne vždy úplně zvládne naučit.
V Evropě je několik renomovaných univerzit, například v Amsterdamu nebo Stockholmu, které nabízí vzdělání přímo v oboru produktového designu nebo v oborech UX/UI designu.
V Česku je zatím možnost omezená, nicméně dělá mi radost, že už se objevují první univerzity zařazující příbuzné obory do svých studií – například VŠE má specializaci na UX výzkum a design nebo Masarykově univerzitě existuje obor Design informačních služeb. Tyto obory jsou de facto skvělým začátkem i pro produktový design.
Jako produktový designér ale asi nenavrhuješ klobouky, viď? Co si v tomhle případě můžeme představit pod pojmem produkt?
I když klobouk rád občas nosím nebo se za něj schovávám (smích) a někdy bych si jej rád navrhl, rád tuto práci přenechám jiným designérům. Mým produktem jsou většinou digitální mobilní nebo webové aplikace, v širším pojetí může být produktem i služba, která je spojena s využitím této aplikace.
Můžete si tedy pod tím představit jakoukoliv aplikaci, kterou máte v telefonu – třeba Spotify, Wolt nebo Netflix či Gmail. Za každou takovou aplikací stojí (mimo jiné klíčové role) produktoví designéři, kteří ji tvoří (tedy dělají výzkum, prototypují, testují) s cílem naplnit potřeby uživatelů dle jejich představ a tak i naplnit cíle a potřeby businessu, který tuto aplikaci vlastní.
Mohl bys nám popsat svůj běžný den? Hrozí v tomhle oboru, že by to začala být rutinní práce a stereotyp?
Obor produktového designu a stereotyp nemohou být v jedné větě společně (teda kromě této věty, co jsem řekl). Říká se „design is never done“ a to zkrátka platilo, platí a platit bude. Svět se dynamicky rozvíjí, designéři na to musí reagovat, učit se, přizpůsobovat své produkty a svou práci, protože se zvyšují i očekávání a potřeby uživatelů a tím i businessu. Příkladem může být nedávný boom s AI, který obor rozvířil.
Svůj běžný den začínám kávou, při které si snažím den rozplánovat na základě toho, co potřebuji stihnout. Snažím se udržet počet meetingů na minimu a udržet si co nejvíce focusu na svoji práci. Ráno a dopoledne se soustředím na design, tedy poslouchám hudbu a sedím ve Figmě a snažím se přijít s řešením na aktuální problémy uživatelů, nebo třeba dělám syntézu uživatelského feedbacku.
Po obědě máme sync s týmem, kde se bavíme o aktuálních iniciativách a řešíme případné problémy. Poté se většinou potkávám se svým produktovým manažerem, kde se snažíme jamovat (jak říkáme interaktivnímu brainstormingu) a přijít s řešeními. Případně se účastním s dalšími designéry Design Critique, kde si dáváme zpětnou vazbu na naše řešení.
Občas stihnu odpoledne i rychlý call se zákazníky, kde se bavíme o problémech nebo testujeme navrhnutá řešení. A svůj den završuji rychlou retrospektivou toho, co jsem stihl, nebo nestihl a bude pokračovat do dalšího dne.
V čem je produktový design jiný než třeba grafický design a webdesign?
Někdy je těžké definovat hranice produktového designu, grafického designu nebo třeba UX designu. Všechny tyto oblasti designu se dost prolínají.
Pokud se však budeme bavit třeba o produktovém designu a grafickém designu, pak lze tvrdit, že produktový design se zaměřuje na tvorbu digitálních produktů s důrazem na aspekt jejich použitelnosti a přístupnosti, toho jak pomáhají řešit problémy uživatelů, a jak pomáhá naplnit cíle businessu.
Grafický design oproti tomu se zaměřuje primárně vizuální komunikaci s důrazem na estetický a přitažlivý design. Někdy je grafický design (respektive UI design) zahrnován také pod produktový design, nebo minimálně produktoví designéři mohou spolupracovat s grafickými designéry.
Pro dobrý UX je potřeba rozumět taky copywritingu – jaké jsou hlavní zásady, které bychom měli při textaci dodržovat? Co si pohlídat?
Já jsem rád, když mám za kolegu UX copywritera. Je to určitě další oblast designu. Ne vždy je to však pravidlo, tak souhlasím, že pro dobrý UX je potřeba znát i UX copy. Když si z digitálního produktu smažete texty, nikdy ho vlastně nedovedete plně a pohodlně použít…
Za mě je důležité při psaní copy pro produkty dodržovat jednoznačnost a zamezit tak nedorozumění; srozumitelnost, tedy například vyhýbat se žargonu; být zaměřený na uživatele – copy musí reflektovat kontext, v kterém se uživatel nachází. V neposlední řadě by mělo pomáhat uživatelům se navigovat v aplikaci a copy by určitě mělo mít správný tón napojený na brand.
Jsou nějaké nástroje a programy, bez kterých se při práci neobejdeš?
Číslo jedna je za mě Figma, v které dělám většinu své práce. Dále velmi využívám Things na organizaci to-do a Cron pro svůj kalendář. Slack pro async komunikaci a Zoom pro cally, poslední dobou často používám Loom pro nahrávání krátkých async videí pro své kolegy. Notion pro psaní dokumentace. Dále pak používám i Miro pro workshopy, nebo Maze pro uživatelské testování.
Kdybys mohl mávnutím kouzelné hůlky změnit jednu věc na své práci, co by to bylo a proč?
Asi mít více času věnovaného řekněme skutečné product design práci. Produktoví designéři jsou většinou generalisti, co se týče skillu, a perfekcionisti. Pro mě to třeba znamená, že se snažím zapojovat do aktivit, které (zdánlivě) s produkt designem nesouvisí. To však bere čas, který bych si vzal hůlkou zpět.
Jak by vypadal tvůj vysněný produkt, na kterém bys chtěl pracovat? Jaké by bylo jeho využití?
To je těžká otázka, je spousta produktů v různých odvětvích, na kterých bych rád dělal. Když se nad tím zamyslím více, rád vidím pozitivní dopad své práce na produkt a tím na jeho uživatele a dejme tomu jejich myšlení a činnost a obecně život.
V dnešní době existuje spousta problémů, které by se daly řešit pomocí designu – například pomoci lidem s wellbeingem, pomoci jim s psychickými problémy a stresem. Nebo pomáhat řešit klimatické problémy ve světě.
Jsou to diametrálně odlišné problémy než třeba objednávky jídla nebo streamování hudby. Ty sice mohou mít statisíce uživatelů, ale skutečný dopad je někde jinde. A na takových produktech by mě to opravdu bavilo.
Stává se ti, že jsi v běžném životě pod vlivem profesní deformace a tvoje práce se ti nějak promítá do volného času?
O tom není pochyb, 100%! Hlava designéra asi jen tak nevypne, takže když používám digitální nebo fyzické produkty, dost často se nachytávám, jak tiše posuzuji úroveň designu nebo přemýšlím, co autory vedlo k designovým rozhodnutím. Nebo také hledám a nacházím inspiraci v kompletně jiných produktech pro svoji práci.
Dost často, pokud také něco tvořím (jako příklad mě například napadá truhlík na balkón), přemýšlím nad tím z designové perspektivy, tedy dělám research, prototypuji a testuji. *hehe*
Co bys poradil někomu, kdo v oboru začíná nebo chce začít? Potýkal ses při svých začátcích sám s nějakým problémem pramenícím z nedostatku zkušeností?
Nejdůležitější je vytrvalost a intenzivně na sobě pracovat s jasně vytyčenými cíli a sbírat proaktivně feedback. A také si připustit, že ne všechno hned půjde samo. Produktový design je hodně široký a znalosti a odborností, které se člověk musí naučit je mnoho, zaberou čas.
Ještě důležitější je naučit se pak všechny znalosti dobře prodat na interview anebo v práci na meetingu. Člověk 100% zažije spoustu setbacks, ať už při hledání práce nebo při práci samotné. Všechno jsou to ale cenné zkušenosti a je důležité z nich vytěžit maximum do budoucna.
Například pokud nevyjde nějaký pohovor, je důležité získat feedback proč a třeba na základě toho upravit své portfolio nebo sebeprezentaci. Pokud člověk nezíská buy-in od stakeholderů, je fajn si udělat osobní retrospektivu, proč to nevyšlo a co příště můžu udělat lépe.