Bez chyb není žádný vývoj, proto je špatná strategie se jim vyhýbat. Vyhýbání se zbytečným chybám je však racionální přístup, který ušetří peníze, čas, inspiraci, a dokonce i pověst.
Pokud se chceš vyvarovat zbytečných chyb, je vhodné vyhledat mentora – někoho, kdo ví o oboru více než ty a může ti pomoci zvolit nejlepší cestu.
Yevhen Boltyan, Senior Experience Designer ve společnosti EPAM Ukraine, hovoří o zásadách hledání mentorů v jakémkoli oboru – od grafického designu po vývoj produktů. Absolvuje specializované kurzy, využívá služeb mentorů a přesně ví, jak to funguje.
Kdo je mentor
Mentor je odborník ve tvém (nebo příbuzném) oboru, který již ušel dlouhou cestu a je připraven se podělit o své zkušenosti. Obvykle se lidé obracejí na mentory, protože chtějí:
- — urychlit učení nebo růst v daném tématu
- — zlepšit dovednosti
- — získat cenné zkušenosti, aby se vyhnuli chybám
- — rychle řešit některé problémy
Je důležité pochopit rozdíl mezi konzultantem, mentorem a koučem (zdánlivě jsou si podobné, ale ve skutečnosti se dost liší):
#1 Konzultant je odborník, který poskytuje poradenství v oblasti svého oboru. To znamená, že marketingový poradce může pomoci vybudovat marketingový systém. Nebo může stejnému manažerovi poradit v něčem, v čem má méně zkušeností. Cílem konzultanta je sdělit řešení a pomoci ho realizovat.
#2 Kouč obvykle pomáhá lidem oddělit hlavní od vedlejšího, dosáhnout jejich cílů a stanovit jejich priority. Nejedná se o učení se profesi – důraz je zde kladen na rozvoj dovednosti růstu. Cílem kouče je naplnit potřeby člověka, se kterým pracuje. Koučové jsou školeni ve speciálních programech, získávají akreditaci a mají podrobně zpracované metody práce.
#3 Mentor dělá něco velmi podobného jako konzultant – pomáhá lépe porozumět profesní oblasti. Mentorský přístup je však také o podpoře a motivaci. Úkolem mentora je komplexně vyřešit klientův (menteeho) problém – vysvětlit základní teorii řešení, pomoci s jeho realizací ve správném kontextu a následně zhodnotit výsledek.
S čím může mentor pomoci a s čím ne
S mentorem je možné začít spolupracovat kdykoli – rozhodně to nebude zbytečné ani pro juniory, ani pro pokročilé profesionály (jen úroveň mentorů se bude lišit). Obvykle je signálem, že bys měl*a být kontaktovat mentor, následující situace:
- — Všechno hoří a na nic není dost času.
- — Máš problémy se soustředěním a managementem času.
- — Jsi jediný designér/marketér/tvůrce v týmu.
- — Na své pozici nevidíš žádnou perspektivu rozvoje.
- — Uplynuly dva roky a ty stále děláš stejnou práci za stejné peníze.
- — Máš pocit, že neděláš to, co bys opravdu chtěl/a dělat.
A při těchto problémech je lepší obrátit se na jiného specialistu:
- — komunikační potíže, adaptační problémy, zvládání syndromu vyhoření (pomůže poradenský psycholog nebo psychoterapeut);
- — úzkost, deprese, hluboké vyhoření (zajdi k psychoterapeutovi a/nebo psychiatrovi);
- — fyzická únava, neustálá bolest hlavy, jiné fyzické potíže (řeší terapeut, neurolog);
- — zneužívání nebo obtěžování v týmu (svěř se pracovnímu partnerovi, jinému členovi HR týmu, právníkovi).
Mnohé potíže s motivací nebo nesoustředěností mohou být příznakem vážnějších zdravotních problémů. Je také důležité si uvědomit, že mentor není kouzelník a samotné mentorování nepomůže, pokud:
- — nedodržíš doporučení mentora;
- — vnímáš připomínky mentora jako kritiku, nikoliv jako doporučení k růstu;
- — nejsi připraven na změnu.
Jak proces mentoringu funguje
Mentor nemá pevně stanovenou strukturu práce – pomáhá s tím, co je důležité tady a teď. To může fungovat jak jako výhoda, protože to umožňuje pružně reagovat na požadavky, tak jako nevýhoda, protože bez schválených metodik může být pro mentora obtížné orientovat se v tom, jak dané osobě pomůže dosáhnout výsledků.
Mentoring zahrnuje osobní setkání (offline nebo online) trvající 30–60 minut. Sezení mohou být jednorázová nebo se mohou opakovat. Ne všechny požadavky lze vyřešit najednou a často je nutné mentee po určitou dobu doprovázet.
Obvykle s takovými žádostmi žádají mentora o:
- — pravidelná strategická setkání pro rozvoj kariéry (několikrát ročně);
- — vytvoření plánu rozvoje na dané období (jednou za měsíc/čtvrtletí);
- — přípravu na hledání zaměstnání (v případě potřeby);
- — aktivní práci na portfoliu nebo na konkrétní dovednosti (1–2krát týdně);
- — řešení aktuálních problémů (v případě potřeby).
V rámci kurzů je k dispozici klasický mentoring, kdy se můžeš po přednášce setkat s lektorem, položit mu otázky a získat zpětnou vazbu k domácím úkolům. Častěji se stává, že kurz s mentorem přináší mnohem lepší výsledky, protože k teorii se přidávají zkušenosti lektora z reálného života a to vše je začleněno do tvé praxe.
V mnoha firmách je navíc vedoucí týmu obvykle mentorem, který pomáhá stanovit cíle růstu a postupně se k nim přibližovat. To je ideální forma rozvoje specialisty a tento přístup podporuje loajalitu: lidé v takových týmech pracují dlouhodobě a nemají zájem měnit firmu (ani při zvýšení platu).
Hlavní výzvy mentoringu
Mentoring vypadá jako velmi obohacující zkušenost – ale ve skutečnosti ne každý chce mít mentora nebo se jím stát. To má několik vysvětlení:
Mentoring vyžaduje mnoho zdrojů. Po hodinovém sezení je potřeba čas (někdy několikanásobně delší než samotné sezení) na zotavení. Mentor (který má obvykle denní zaměstnání) proto nemá mnoho času věnovat se náboru mentees.
Mentoring zahrnuje kombinaci různých dovedností. Člověk, který se stane mentorem, musí mít jisté zkušenosti ve svém oboru, schopnost pracovat s lidmi, naslouchat jejich problémům a rozumět jim. Důležité je také mít skutečnou touhu stát se mentorem – vědomě se této role ujmout.
Nedostatečně rozvinutá kultura mentoringu. Aby mohl člověk pracovat s mentorem, musí si nejprve uvědomit, že problém nemůže vyřešit sám. V našem kulturním prostředí však lidé budou do poslední chvíle hledat řešení na vlastní pěst. Mnoho lidí ani nenapadne, že profesní problém lze vyřešit rychleji, pokud požádají o radu.
Hlavní výhody práce s mentorem
Když se ohlédnu za svou kariérou, vidím několik strategických chyb, kterých jsem se v různých fázích dopustil a které mě stály drahocenný čas a energii. Myslím, že s mentorem by se to nestalo, protože spolupráce s mentorem nabízí dvě důležité výhody:
#1 Výrazná úspora času. Proč se snažit vyřešit problém sám, když už to dávno udělal někdo jiný a vy se ho můžete jít zeptat? A požádejte o pomoc, aby vás v každé fázi procesu někdo sledoval a upozornil na důležité věci.
#2 Zcela jiná úroveň pohledu. Mentor se obvykle nachází tam, kde plánujete být – například za 5 let. Z vyššího úhlu pohledu vidíte to, co vám nyní není zřejmé.
Například sestavuješ portfolio a prostě ho nedokážeš kriticky zhodnotit. Posíláš ho desítkám firem, ale bez výsledku. A co je nejhorší, ani nerozumíš tomu, v čem je problém. A když se v prvním kroku obrátíš na mentora, řekne ti, jak tvé portfolio vypadá a jak popisuješ své zkušenosti. Pomůže ti také připravit životopis, absolvovat pohovory a napsat motivační dopisy.
Kde hledat mentora
Mentor je někdo, kdo ovlivní tvé zaměření a (v mnoha případech) tvá rozhodnutí. Proto je lepší věnovat pozornost hledání, aby sis vybral*a opravdu dobrého mentora – a to je rozhodně oblast odpovědnosti mentee.
Pro začátek si můžeš projít naše tipy na zkušené mentory:
Lucie Zitterbartová dříve působila jako mentorka v agentuře Pria. Pomůže ti vytvořit profil na LinkedInu, díky kterému ti půjde hledání práce či ideálních kandidátů úplně samo.
Šimon Jůn pořádá kurzy, workshopy a školení na míru pro zájemce o obor UX a produktového designu. Podílel se i na vývoji mezinárodních e-shopů a SaaSů a s tím vším může poradit i tobě.
Petra Rybková působí jako mentorka ve světě copywritingu pro psavce i podnikavce. Vede akademii Ostrá tužka a občas si střihne i copy kurz na Skvotu.
Další možností je hledat mentory ve svém profesním okolí, všímat si příspěvků o mentoringu na Facebooku nebo Twitteru, případně zveřejnit oznámení, že hledáš mentora, a vybrat si z doporučení, která dostaneš.
Je možné růst bez mentora?
Můžeš se rozvíjet i bez mentora, to je taky normální. Existují příklady lidí, kteří se stali profesně úspěšnými, aniž by kdy obdrželi podporu v této podobě. Ve skutečnosti každý z nás alespoň jednou zažil komunikaci s neformálním mentorem – manažerem, ředitelem, zkušeným kolegou nebo přítelem – který nám pomohl stát se lepším (jen se tomu neříkalo mentoring).
Své zkušenosti je možné nezávisle analyzovat pomocí klasického retrospektivního schématu:
Co se podařilo – a v čem by se mělo pokračovat
Co se nepovedlo – a je lepší to neopakovat
Pokud se jedná o reflexi projektu, otázky budou následující:
Stálo za to se do tohoto projektu pustit?
Jaké pozitivní změny přinesl?
Jakým situacím se zákazníkem bylo možné předejít?
Jaké byly podezřelé momenty, které později vedly ke konfliktu?
Pokud se jedná o analýzu tvého zaměstnání a zaměření, pak by měl následovat tento algoritmus: sepiš si úplně všechno, co jsi během týdne udělal → rozděl úkoly z tohoto seznamu do skupin (podle rozsahu nebo formátu úkolů) → zhodnoť, jakou úroveň dovedností každý úkol čerpá, jaké přináší výsledky a zda je vůbec užitečný. U lidí na volné noze je lepší hodnotit finanční výsledky, ale pokud pracuješ pro firmu, můžeš zhodnotit svůj rozvoj a zajímavost.
Tuto retrospektivní analýzu lze provádět měsíčně, pololetně nebo ročně. Pomůže ti vymanit se z rutiny:
— Analyzuj stav věcí a dej vše na své místo.
— Tohle vše je self-mentoring.