Chceš něco napsat a možná už víš, co napíšeš – ale z nějakého důvodu to odkládáš na zítra. Tuhle situaci zná každý, kdo pracuje s textem.
Poradíme ti, jak překonat strach z prázdné stránky, kde hledat inspiraci a proč pracovat s negativními emocemi.
Proč se sebrat a psát
Pravidelné psaní je užitečná praxe, a to nejen pro spisovatele. Při vytváření textu vytváříme asociační řetězce - nové informace se "propojují" s dříve osvojenými znalostmi a líp se zapamatují. A nejlepší je psát rukou - tak si zapamatuješ víc, než když píšeš na stroji.
Text pomáhá uspořádat nejen znalosti, ale taky emoce. Emily a Amelia Nagoski ve své knize Burnout doporučují psaní a kreativní činnost na zvládnutí stresu.
Ale aby se psaní stalo tvým zvykem, musíš se rozhoupat. K tomu potřebuješ zjistit, jak začít, co tě inspiruje, jak z jednorázového cvičení udělat pravidelné. A jednoho dne se v něm stát virtuózem. Nic z toho není tak složité, jak se zdá.
Objev svůj styl
Každý text má právo na existenci a potřebuje čtenáře. To říká Julia Cameronová, novinářka, scenáristka a spisovatelka, která vyučuje psaní. V knihách The Right to Write a The Artist's Way nabídla začínajícím spisovatelům spoustu rad: nesrovnávejte svoje psaní s mistrovskými díly z celého světa a nesnažte se zalíbit všem.
Někdy může být stanovení jasného cíle a snaha o dosažení výsledku svazující a naopak brání v jeho dosažení. Mnohem důležitější je vyjádřit svoje pocity v textu a opájet se přitom, říká Julia. Psaní je rande se sebou samotným. Když to chceš zvládnout, musíš si dovolit napsat první věc, která tě napadne (říká se tomu "automatické psaní"). Zaznamenej to, co tě inspiruje, a dělej to pravidelně.
Můžeš zkusit přístup spisovatelky Hélène Siksou, která se zabývá teorií „ženského psaní“. Ve svém manifestu Smějící se medúza navrhuje vycházet z emocí a tělesných pocitů: „Psaní je stvořeno pro vás, vy jste stvořeni pro sebe. Tvé tělo je tvoje, vezmi si ho.“ Tento přístup lze přirovnat ke ztělesňování a dalším tělesným praktikám.
Na psaní si Hélène nejvíc cení upřímnosti. Navrhuje uvolnit negativní emoce – svoji nespokojenost a nesouhlas. Hněv může být skvělým tvůrčím podnětem. Jdi tam, kde se cítíš nepohodlně a máš strach – tam zažiješ nejdůležitější momenty pro sebepoznání.
JDI NA TO
Tady najdeš cvičení, která ti pomůžou zlepšit tvoje psací dovednosti:
#1 Ranní čtvrthodinky
Julia radí psát ráno, než se věci rozjedou. Dej si na to 15 minut a začni psát, co tě napadne – můžeš psát i nesouvislý text.
Jestli nevíš, jak začít, použij větu „Nevím, o čem psát“. Všimni si, že „ranní čtvrthodinky“ budou každým dnem smysluplnější.
Můžeš začít tím, co je za oknem:
Jaká je venku krajina?
Jaký je to pocit, když se na ni díváš?
Jak se mění v průběhu roku?
Můžeš taky denně popisovat, co se děje v oknech sousedního domu:
Kdo v těch domech bydlí?
Jaké je prostředí v bytě, do kterého směřují tvoje okna?
Co dělají obyvatelé, když se podíváš z okna?
Jaké můžou být jejich příběhy?
#2 Sloupce
Rozděl si list papíru do pěti sloupců. Do každého z nich napiš téma, které tě právě teď zajímá. Například: sny, vzpomínky, jídlo, válka, dětství.
Vyplň jednotlivé sloupce asociacemi s daným tématem. Poslechni svůj vnitřní hlas a polož si otázku:
Která slova ti nahánějí husí kůži?
Proč se při těch slovech cítíš nepříjemně?
Věnuj tomu 15 minut a napiš o tématu, které v tobě vyvolává největší odpor. Používej slovní asociace.
Chytání inspirace
Touhu tvořit vyvolávají různé věci. Julia Cameronová doporučuje sepsat si seznam věcí, které ti při psaní pomáhají, a věcí, které ti v psaní brání. První seznam si můžeš pověsit na viditelné místo a použít ho, kdykoli budeš potřebovat tvůrčí vzpruhu.
Může zahrnovat:
Informace
Oblíbené knihy, filmy, média, osobní moodboard – to všechno ti může pomoci najít správnou atmosféru pro tvůj text. Znovu si přečti nebo se vrať k obsahu, který tě v poslední době zaujal – možná se tam objeví tvoje postavy, zápletky nebo problém.
Vzpomínky
Kresby z dětství, deníky, staré příspěvky na sociálních sítích – můžou ti být nepříjemné, ale potenciál minulosti je velký: sami sebe a svůj život známe nejlíp. Zachyť okamžiky, které vyvolávají silné pocity - hromadí se a stávají se dobrou živnou půdou pro texty.
Útulný prostor
Pomáhá příjemná hudba, pohodlné oblečení, šálek bylinkového čaje nebo zapálená vonná tyčinka. Nejlepší je udělat si atmosféru, která působí na všechny smysly: světlo, chuť, čich, zvuk, hmatové vjemy – to všechno jde zachytit v textu.
Vyber si talisman který se stane symbolem tvého psaní: měj „psací“ deku nebo sošku, která stojí na stole, když píšeš.
Způsoby hledání inspirace
#1 Popiš něco, co je poblíž
Třeba předmět, který leží na stole. Zkus k němu vymyslet příběh:
Jakou barvu má ta věc?
Jaký z ní máš pocit?
Jak voní?
Vydává nějaké zvuky?
Komu patří?
Co říká o svém majiteli?
Jak se dá použít jinak, než je její účel?
#2 Nezačínej od začátku
Půjč si první řádky ze slavného díla – a pokračuj. Například začátek románu 1984 George Orwella: „Byl chladný, jasný dubnový den a hodiny odbily třináct.“ Nebo Sto roků samoty Gabriela Garcíi Márqueze: „O mnoho let později, když stál před popravčí četou, vzpomněl si plukovník Aureliano Buendía na ono vzdálené odpoledne, kdy ho otec vzal s sebou prohlédnout si led“. Napiš pokračování na dva odstavce.
#3 Hraj si na nesmysly
Shromáždi své přátele a dej jim prázdné listy papíru. Všichni účastníci napíšou čtyři řádky textu, tři z nich se přehnou a na základě posledního řádku pokračuje v příběhu další hráč.
Na konci nahlas přečtěte, co jste vytvořili. Můžete hru zkomplikovat a stanovit pravidla: například v příběhu by mělo jít o vraždu, postavy vedou dialog, jedna z postav je zvíře…
Zavedení pravidelnosti
Inspirace nepřichází vždycky. Aby se objevovala častěji, musíš to dělat pravidelně: čím častěji píšeš, tím budeš lepší. Jakmile si na to zvykneš, překážky v psaní jako by se rozplynuly.
PÁR PRAVIDEL, JAK UDĚLAT ZE PSANÍ NÁVYK
#1 Piš v pauzách
Zjisti, kdy máš ve svém rozvrhu pauzy: během ranní nebo večerní cesty do práce, po objednání v kavárně (než jídlo dorazí), od zavolání kurýra do okamžiku doručení. Dej si za úkol psát během téhle doby alespoň 10-15 minut.
Popiš prostředí, lidi kolem sebe, svoje emoce. Můžeš se zaměřit na jednu osobu a vymyslet její jméno, životopis, příběh:
Jak je tvoje postava oblečená?
Kolik je jí let?
Kde pracuje?
Co tady dělá?
#2 Popiš minulý den
(Tohle cvičení je v podstatě mírnější variantou „ranních stránek.“) Pokud je každodenní psaní nereálné, urči si dva dny v týdnu (např. úterý a pátek), kdy před spaním popíšeš nejdůležitější události uplynulých dní.
Termíny můžeš vázat na data. Například shrň týden nebo měsíc, napiš v den výplaty pár stránek o svých snech a plánech (nebo se jen pochval).
Změň směr
Motorem inspirace je experimentování. Jakmile si zvykneš pravidelně psát, zjistíš, že máš svůj vlastní styl, charakteristické obraty a kompozici textu, oblíbená slova a postupy.
Když si vytvoříš soubor technik, můžeš se vydat mimo vyšlapané cesty a prozkoumat, co je kolem.
VYHECUJ SE ZKUSIT NĚCO ÚPLNĚ NOVÉHO
Například:
#1 Napiš příběh jménem někoho, koho zrovna nemusíš:
Proč dělá věci, které se ti nelíbí?
Jak motivuje své jednání?
Jak se asi v tu chvíli cítí?
Proč se tolik lišíte?
#2 Smíchej postavy a autory
Vem si několik známých příběhů –Romea a Julii, nějaký starověký mýtus, antický nebo biblický příběh. Napiš si je na kartičky. Na ostatní kartičky napiš jména svých oblíbených spisovatelů.
Vem si dvě karty – z každé hromádky jednu. A propoj postavu a styl spisovatele. Vyprávěj třeba mýtus o Danaé, jak by to udělal Oscar Wilde. Můžeš z toho mít synopsi, krátkou historku, nebo dokonce celý nový příběh.